Při své první účasti na seniorském mistrovství světa v pozici hlavního trenéra dokázal Jaroslav Berka dovézt národní tým ke stříbrné medaili. Sám ale ví, že laťka je nastavená výše.
Národní tým pronikl po osmnácti letech do finále světového šampionátu, v něm ale Češi prohráli se Švédy 3:9. „Nemohu finálový zápas hodnotit jinak než negativně. Je potřeba jej ale oddělit od turnaje jako takového. Předvedli jsme slabý výkon. Švédové hráli vysoký standard, ale nebyl to výkon, který by se nedal porazit. My jsme se do zápasu těžko dostávali. Zkrátka, nebylo to dobré,” vrací se k nedělní bitvě Berka.
Jak byste zhodnotil celý turnaj?
Hodnocení turnaje souvisí s hodnocením posledního zhruba půlroku. Máme bronzovou medaili ze Světových her, teď stříbro, dosáhli jsme na dobré výsledky na EFT. Ve skupině jsme dobře zahráli se Švédy, porazili jsme v semifinále Švýcary, takže je vidět progres. Posunuli jsme se v individuálních věcech, v přístupu, v chování v zápasech, ale laťka leží o trochu výš a my musíme jít dál.
V rámci dlouhodobého projektu máte za cíl stát se nejlepším týmem na světě. Co vám na této cestě ukázal tento šampionát?
Mám, stejně jako celý realizační tým, plný blok poznámek, detailů a dalších věcí. Je to pro nás ale obrovská zkušenost. Nebylo pro nás úplně jednoduché zahrát za sebou tři dny po sobě úplný vrchol, ať už emoční, taktický či mentální. Jsou to zkušenosti. Máme představu, na čem musíme pracovat, ale asi jsme si to potřebovali prožít, abychom si to zhmotnili.
Celý turnaj doprovázela výborná fanouškovská atmosféra. Především na finálový víkend přijela spousta lidí z Česka, řada lidí vám držela palce u obrazovek, tak jak moc vás to těší?
Bylo to super. Ten víkend byl perfektní a podpora kluky neskutečně nabíjela. Nejenom mne, ale i hráče a všechny ostatní mrzí, že jsme jim to nedokázali vrátit. Mohli jsme se fanouškům odvděčit více.
Je tento zápas příslibem do příštího mistrovství světa a pro hráče poučení, že už to nebudou chtít znovu zažít?
Rozhodně. Není to úplně hezké koukat na soupeře, jak slaví. Párkrát jsem to teď z této pozice nezažil a je to nepříjemné. Samozřejmě to budeme s odstupem hodnotit pozitivně, ale nyní si musíme skrz tu negativní zkušenost projít. Jak my, tak i hráči. Teď půjde o to tu zkušenost přetavit dál.
Celkově má ale tým velký potenciál do budoucna.
Obrovský. Když vezmu první dvě lajny, které zde hrály, tak mají průměrný věk zhruba dvaadvacet let, takže potenciál mají minimálně šesti až osmiletý. Budeme si to určitě s hráči vyhodnocovat. Nevím, jak to mají někteří zkušenější kluci. O tom jsme se ještě nebavili, ale potenciál je obrovský, proces se rozjel a budeme v tom pokračovat.
Semifinále bylo hodně emotivní a asi vám ubralo dost sil…
Emotivní bylo, ale takhle se hraje semifinále mistrovství světa. Není to jednoduché to ustát v hlavě a připravit se na to. Hráli jsme i v pátek. Zkrátka, nezvládli jsme to tak, abychom měli dostatek energie a drivu. Nebylo to ono. Cítili jsme to už od začátku.
Byl pro vás pozitivní alespoň ten závěr, kdy jste to nezabalili a dali ještě dva góly?
Snažili jsme se s tím něco dělat, ale Švédové hráli skvěle do obrany. Už se ani nehnali za góly, věděli jak hrát a hráli to zkušeně. Také to pro některé z nich bylo už šesté finále mistrovství světa v řadě.
Pro vás to byl první seniorský šampionát. Bylo něco, co vás překvapilo, anebo to bylo porovnatelné s těmi juniorskými?
Je to jiné mistrovství, opravdické. To juniorské je de facto takový větší turnaj. Pět dnů, pět zápasů a intenzivní program. Člověk se veze na nějaké vlně. Tady jsme spolu byli dlouho, turnaj je mnohem náročnější, je dlouhý a čeká vás spoustu klíčových zápasů ve skupině, čtvrtfinále, semifinále. Zkrátka hodně těžkých zápasů a i tohle je pro nás zkušenost.
