Tomáši letošní sezonu končíte na druhém místě. Jak byste zhodnotil z vašeho pohledu neúspěšné superfinále?
Kdo utkání viděl, tak ví, že rozhodla druhá třetina. Upřímně nevím, co se stalo. Jestli jsme prostě zaspali či byli hlavami mimo. Je pravda, že herní výpadky nás trápí celou sezonu. Po dvou vstřelených brankách jsme úplně přestali hrát a to dnes bylo klíčové. 

Pro vás se jednalo o třetí sezonu v pozici jedničky Tatranu. A potřetí jste také Střešovice dovedl až do O2 areny. Jak vnímáte tento fakt?
Tatran směřuje do superfinále každý rok, kádr je na to stavěný. Je to práce celého týmu a celé organizace. Akorát letos to bohužel nevyšlo. 

Byl jste dnes poměrně hodně pod tlakem. Boleslav vás zasypala hodně střelami. Jak se vám chytalo?
Asi každý gólman je rád v permanenci a já nejsem výjimkou. Z tohoto pohledu mi zápas vyhovoval. Jen mě mrzí, že jsem nechytil ještě něco navíc. 

Jak jste si užil atmosféru? Byli jsme dokonce svědky nového diváckého rekordu. 
Byl to svátek florbalu. Přes čtrnáct tisíc diváků na vás nepřijde každý den. Takto bych se ale mohl opakovat u každého superfinále, ta atmosféra je vždy elektrizující. 

Jak moc náročnější byla tato sezona oproti těm ostatním. Zapomenout nesmíme na účast na mistrovství světa ve Švédsku, kde jste slavili bronzové medaile. 
Popravdě nevnímám, že by byl tento ročník nějak náročnější a cítil bych se více unavený. Na druhou stranu je pravda, že bylo poměrně dost reprezentačních akcí. 

Práce vám však nekončí. Již v červnu vás s národním týmem čekají přátelské zápasy se Švédskem. V srpnu pak Světové hry v Číně. Jak se těšíte na boj o nominaci na tyto akce?
Těším se moc. Hlavně je teď potřeba si odpočinout a nabrat novou energii. Musím si dát pozor, aby nedošlo k přetrénování, to je také důležité.