
Juniorský národní tým povede i v nadcházejících třech letech z pozice hlavního trenéra Ladislav Štancl. Zkušený kouč bude chtít navázat na úspěšný šampionát v Curychu, na němž byli Češi blízko k celkovému prvenství. Během svého působení se bude muset vypořádat také s náročným úkolem v podobě úpravy termínů mistrovství světa, které přinese dva šampionáty hned za sebou.
Pokračujete jako hlavní trenér juniorské reprezentace i v dalších třech letech. Co to pro vás znamená?
Je to pro mě čest, že jsem dostal možnost v této pozici pokračovat. Nejdříve jsem si sám v sobě musel ujasnit, zda cítím, že je v mých silách práci celého týmu posunout na ještě vyšší level a napsat nový příběh v následujícím cyklu. Vážím si důvěry od vedení reprezentace a beru to jako ocenění všech, se kterými jsme v cyklu pracovali. Zároveň to vnímám jako velkou zodpovědnost a závazek vůči Českému florbalu a jeho prostředí.
Čekají vás dva další světové šampionáty a budete se muset vypořádat i s velkou výzvou v podobě změny termínů.
Bude to zase úplně něco jiného a vlastně hned od začátku budeme plánovat a nastavovat celé tři roky a způsob práce tak, abychom byli na vše připraveni. Mistrovství bude probíhat v rozehrané sezoně, což může pomoct připravenosti hráčů, kteří nebudou mít pauzu před turnajem po vypadnutí z play-off, a turnaj nebude v maturitních týdnech, kdy hráči zažívali poměrně dost psychicky náročné momenty na více frontách. Zároveň se ale celý cyklus trochu zkrátí a je třeba vše dobře naplánovat a připravit.
Jaké cíle tedy máte jako trenér pro ty nadcházející dva, velmi spěšné, cykly? Co chcete dokázat?
Rád bych navázal na to dobré, co jsme si ověřili, že funguje, ale s důrazem na to, že začínáme psát úplně nový příběh. To, co bylo, už je dávno pryč. Hodně z toho je nepřenosné a neopakovatelné. Takže hlavní cíl je najít opět cestu, jak správně nastavit tým a spolupracovat s hráči na jejich rozvoji, aby byli na konci cyklu připravení na té nejlepší úrovni. Stejně tak pracovat na rozvoji nás trenérů a realizačního týmu.

Budete přizpůsobovat práci s kádrem i tomu, že někteří hráči budou moci během jednoho roku odehrát dva šampionáty?
Samozřejmě to bude součást plánování. Protože bude potřeba začít pracovat s hráči ročníků 2010 dříve než na začátku toho dalšího velmi krátkého cyklu. Toto vnímám jako velkou výzvu, protože bude velmi málo času na vytvoření týmové dynamiky a správného týmového nastavení. Ale hned od začátku bude ten hlavní fokus na právě začínající cyklus, který nás čeká. To bude priorita a později začneme pracovat i na propojení s ročníkem 2010.
Stříbrný šampionát v Curychu uzavřel váš první dvouletý cyklus v pozici hlavního kouče. V kterých oblastech jste vnímal největší posuny?
V první řadě v tom, jak tým v závěru přípravy a na samotném mistrovství fungoval a pracoval. To nám nesmírně pomohlo, protože každý přesně věděl, jaká je jeho role a co má dělat. Hráči se posunuli ve všech sportovních oblastech, což je z velké části zásluha především klubů a jejich tréninkového procesu. Týmově jsme pak vyladili i mentální nastavení, obranné herní principy a naši herní tvář. Bylo pro nás potěšující, že jsme byli schopni podat vyspělé a komplexní výkony v jednotlivých zápasech a postupně je zlepšovat.
Od mistrovství světa uplynul již skoro měsíc. Jak jej hodnotíte teď s odstupem času?
Mám na to dva pohledy. Ten první je dvouletá práce, proces, progres týmu a jeho nastavení a fungování na mistrovství světa. Od začátku jsme měli nastavené pilíře, které jsme chtěli na konci cyklu mít, a největší úspěch je to, jak kvalitně jsme tyto pilíře nakonec měli v sobě a mohli se o ně opřít. Druhý pohled je výsledek a stříbrná medaile. Myslím, že by nebylo na místě říkat, že je to neúspěch, naopak. S odstupem to vnímám jako výborný výsledek. Je třeba být stále nohama na zemi a nemyslet si, že účast ve finále jakéhokoliv mistrovství světa je samozřejmost. Nebojím se ale dodat, že výsledkový cíl jsme měli nastavený ten nejvyšší a ten se nám nepodařilo splnit, i když to nebylo daleko. Když si s odstupem přehrávám a hodnotím celé mistrovství, tak jsem přesvědčený, že to dalo klukům do dalších kariér a do života opravdu hodně. Přeji si, aby to, co jsme tam prožili, i s tím hořkým koncem, vytěžili na maximum. Stejně tak my trenéři, získali jsme hodně zkušeností a zažili spoustu momentů, které nám pomůžou být v naší činnosti lepšími do budoucna.
Váš uplynulý cyklus byl v něčem jiný. Kluci, kteří v něm hráli, prošli novou strukturou Kempů talentované mládeže. Kde jste vnímal největší přednosti tohoto formátu?
Práce trenérů na KTM se velmi pozitivně propisuje do toho, s jakými hráči pracujeme poté my v reprezentaci. V podstatě máme z KTM vytvořený širší kádr, máme informace a charakteristiku hráčů od trenérů a můžeme hráče dobře poznávat hned od začátku. Velkou výhodou je i to, že se hráči mezi sebou znají a vnímají i proces, který je připravuje na případnou účast na reprezentačních akcích. Toto je z mého pohledu velká devíza Českého florbalu. Jedním z mých osobních cílů pro další cyklus je, že bych nás rád ještě více propojil s trenéry KTM. V minulém cyklu jsme měli společné akce, kde jsme diskutovali sportovní a reprezentační témata a rád bych našel cestu, jak tyto příležitosti rozšířit a zintenzivnit.
