Tatran se po šestnácti sezonách probil do finále Poháru Českého florbalu, ve kterém ale nestačil na Vítkovice, jimž podlehl vysokým rozdílem. Střešovický kouč Pavel Hudík však i přesto ví, že i taková lekce může být do budoucna přínosem.
Jedenáct inkasovaných branek, žádná vstřelená. To byl konečný účet pohárového finále, v němž hrál Tatran od zlomu ve druhé třetině až druhé housle. „Vítkovice zahrály fakt skvěle a uštědřily nám velkou lekci. Pro nás je to velká zkušenost, ze které se rozhodně poučíme a za nějakou dobu za ní určitě budeme rádi,” přemítal po utkání Hudík, který k týmu nastoupil společně s Markem Michálkem před sezonou.
Na Střešovické straně se projevila i menší zkušenost s vypjatými rozhodujícími bitvami. Pro většinu florbalistek z kádru rytířek to byla již několikátá finálová účast, kdežto většina tatranské sestavy takový duel hrála poprvé. „Zahrály si jich rozhodně více než my, takže ta zkušenost byla vidět,” přitakal trenér stříbrných medailistek.
Pražským florbalistkám chyběla lehkost, což mohlo být způsobené nervozitou z tak velkého duelu. „Je to možné. Můžeme se pak doptat v rámci dalšího procesu, proč tomu tak bylo, zda nervozitou či jinými důvody, ale byla to první taková zkušenost po delší době a takhle to, bohužel, dopadlo,” mrzelo Hudíka.
Tatranský kouč pak po závěrečném hvizdu na hrací ploše rozšlápl balonek, tak hořká porážka byla. „Doufal jsem, že to nebude vidět (úsměv), ale šlápl jsem si na něj, abych si to pamatoval,” vysvětlil své gesto.
I přes tak vysokou porážku v rozhodujícím duelu ví Hudík, že z toho budou moci střešovické hráčky profitovat v budoucnu. „Máme z tohoto zápasu materiály a budeme na nich pracovat. Neslevíme z našeho principu. Budeme ještě důslednější a budeme věřit, že to, co jsme si vybrali, dává smysl,” uzavřel rozhovor.
