{{flash.get().title}}

{{flash.get().body}}

Obrázek

Co je florbal

Florbal je halový kolektivní sport, jenž se hraje na hřišti o rozměrech 40 x 20 m, na kterém je položen umělý či dřevěný povrch. V jednom okamžiku se na hřišti nachází maximálně pět hráčů a brankář v každém týmu. Florbal se hraje s umělohmotnými holemi (florbalkami) a velmi lehkým míčkem. Brankářům je zakázáno používat hůl. Hlavním cílem hry je vstřelit více branek než soupeř. Hrací čas je 3 x 20 minut měřených efektivně (čistý čas). Je povolen jen určitý tělesný kontakt, díky čemuž je florbal velmi bezpečným a divácky atraktivním sportem s mnoha vstřelenými brankami během jediného utkání.

Florbal je rychlý a zábavný sport s obdivuhodnou rychlostí rozvoje. Od založení Mezinárodní florbalové federace (IFF) se florbal rozšířil do celého světa a je nyní hrán ve více než 80 zemích, z nichž 66 je členem IFF. Nejvíce hráčů se koncentruje v Severní Evropě, Švýcarsku a České republice, avšak nemalá část florbalistů je k nalezení po celém světě. Florbal se hraje v celé Evropě, Asii, Austrálii, Severní Americe, Africe a stále se rozšiřuje do dalších zemí.

Přestože florbal začal být v zahraničí pro elitní hráče profesionálním, je stále sportem dostupným pro všechny. Největšími výhodami jsou nenáročnost pro začátečníky, relativně malá finanční náročnost a fascinující rychlost hry. Proto nabral největší popularitu mezi mladými sportovci. Florbal si také vytvořil svou vlastní subkulturu zahrnující styl oblékání s množstvím doplňků praktických pro jeho provozování. Florbal je také jedním z mála sportů, který je od počátku mužským i ženským sportem a rovnost pohlaví si nadále zachovává jako jednu ze svých největších předností.

Jak se hraje

Florbal se hraje ve formě utkání dvou družstev, která mají v jednom okamžiku na hřišti pět hráčů v poli a brankáře. Hlavním cílem je v utkání vstřelit více branek než soupeř.

Hrací čas

Délka utkání se mění v závislosti na věku hráčů a jejich úrovni. Oficiálním hracím časem je 3 x 20 minut měřených efektivně. Během turnajů, především mládežnických, se obvykle používají časy kratší, nikdy však méně než 2 x 15 minut.

Hráči

Každé družstvo může mít maximálně 20 hráčů a 5 členů realizačního týmu, kteří jsou zapsáni do zápisu o utkání. Aby utkání mohlo začít, musí být na hřišti z každého družstva přítomno 5 hráčů v poli a 1 dostatečně vybavený brankář. Během utkání musí být na hřišti nejméně 4 hráči z každého družstva. Hráč, který utkání zahájil jako brankář, nesmí v jeho průběhu nastoupit jako hráč v poli. Střídání hráčů probíhají libovolně a bez omezení jejich počtu během utkání, avšak všechna musí probíhat ve vymezeném prostoru pro střídání. .

Pozice hráčů

Základními rolemi hráčů jsou útočník, obránce a brankář. Jednotlivé pozice mohou být definovány rozličnými způsoby, níže však najdete všeobecné definice:

Brankář 

Brankář potřebuje k vykonání velkého množství různých zákroků velmi dobrou schopnost reakce. Do hry by se pak měl zapojovat vedením a usměrňováním hráčů před sebou. Jelikož se brankáři ocitají v množství složitých situací, měli by být i psychicky odolní. Brankář je proto velmi důležitou součástí družstva a snadno se může stát rozhodujícím prvkem mezi vítězstvím a prohrou.

Chytání míčku je brankáři umožněno v prostoru velkého brankoviště, jehož se v případě lapení míčku do ruky musí dotýkat alespoň jednou částí těla, typicky špičkou nohy, jinak je jeho počínání považováno za hru rukou a trestáno vyloučením na dvě minuty.

Obránce

Dobří obránci by měli oplývat sebedůvěrou ve vedení míčku a schopností číst hru, aby dokázali dobře zakládat útočné akce. Měli by být důrazní v individuálních soubojích a dělat vše pro ochranu vlastní branky. Velkou výhodou je pro obránce schopnost střílet na velké vzdálenosti, aby se dokázal uplatnit i v útoku.

Obrana je zpravidla dvoučlenná a operuje především v prostoru obranné poloviny. V případě útoku či přesilové hry se přemisťuje do prostoru před středovou čárou odkud přihrává útočníkům či střílí na branku.

Střední útočník

Střední útočník je obvykle mozkem útočné řady. Tito tvůrci hry zahajují útoky přesnými přihrávkami a zároveň jsou z útočníků ti s největším citem pro obranu. Obráncům pomáhá krytím velmi důležitého prostoru uprostřed hřiště.

Právě působnost ve střední části hřiště klade na střední útočníky velké nároky na prostorovou orientaci, přehled o hře a vyžaduje preciznost jak v útočných, tak v obranných herních činnostech.


Křídelní útočník

Společně se středním útočníkem je útočná řada tvořena ještě dvěma křídelními hráči. Ti mají často trochu rozdílné role, ale jejich hlavním cílem je střílení branek. Jsou to právě oni, kteří vyčkávají na finální přihrávku v těch nejlepších pozicích pro střelbu.

Někteří z nich jsou vyloženými florbalovými umělci, kteří svými kličkami a nečekanými přihrávkami dávají soupeřově obraně zabrat. Jiní jsou zase více přímočaří, dokáží vycítit tu správnou příležitost a vyznačují se velkou pílí a dobrým tahem na branku.

Obrázek