{{flash.get().title}}

{{flash.get().body}}

Obrázek

​​

5 ZÁSADNÍCH SROVNÁNÍ MS MUŽŮ 2016 A 2018

Obrázek ke článku
19. 4. 2019

Lotyšská Riga hostila florbalové mistrovství světa mužů v roce 2016. Podobné pocty se na závěr roku 2018 dostalo Praze a České republice. Pořadí na medailových pozicích se vůbec nezměnilo (1. Finsko, 2. Švédsko, 3. Švýcarsko), v čem se ale oba turnaje lišily? Pomůže pohled na čísla s cílem odhalit, kterých 5 oblastí bylo pro srovnání nejzásadnějších.

1. Stále vyšší vyrovnanost světové špičky se nepotvrdila

Od MS 2010 se hodnoty průměrného gólového rozdílu na MS snižují. To značí stále vyšší vyrovnanost elitních týmů. V roce 2018 se tento trend ale nepotvrdil. Následující obrázek srovnává průměrné počty gólů
a také gólové rozdíly z pěti posledních MS v zápasech elitních osmi celků. Graf pro uživatele mobilních zařízení ZDE

Zatímco byli diváci v Praze svědky dlouhodobě průměrného počtu gólů v zápasech, mnoha dramatických zápasů se nedočkali. Průměrný gólový rozdíl na utkání byl více než 5 branek a to bylo více než v roce 2016
i 2014.

2. Efektivita zakončování s vyšším významem na MS 2018

Cíl ve florbalovém zápase je jednoduchý, vstřelit více gólů než soupeř. K dosažení takového cíle potřebuje vítězný tým mít více střel na branku než soupeř (tzv. střelecká aktivita) nebo zakončovat s vyšší gólovou úspěšností (tzv. střelecká efektivita). Který způsob byl dominantní na MS 2018 a 2016? Lze si pomoci srovnáním obou statistik s gólovými rozdíly nebo bodovou úspěšností týmů.

Střelecká aktivita zaznamenala silnou korelaci* s gólovými rozdíly týmů (0.87 v roce 2016 a 0.91 v roce 2018). Následující graf ukazuje závislost obou proměnných. Graf pro uživatele mobilních zařízení ZDE

Kromě gólových rozdílů týmů lze srovnávat bodovou úspěšnost týmů, tedy ne jakým rozdílem zápas skončil, ale jen, kdo byl vítězem. U takového srovnání je nejvýznamnější statistikou střelecká efektivita (vyjádřená jako PDO = součet střelecké úspěšnosti a úspěšnosti zásahů brankářů) s hodnotou korelace* 0.86 v roce 2018 (střelecká aktivita “jen” 0.75), což je více než v roce 2016 (“jen” 0.64). Následující graf ukazuje závislost bodové úspěšnosti týmů a PDO z posledních dvou MS. Graf pro uživatele mobilních zařízení ZDE

Co to vše znamená? Zůstává velmi důležité soupeře přestřílet bez rozdílu kvality střelby a střelecká aktivita je nejlepším prediktorem toho, o kolik gólů tým zvítězí. Kvalita střelby nebo kvalita tvorby akcí, ze kterých je stříleno má také své zastoupení a to zvláště jde-li o vyrovnanější zápasy (určí přesněji vítěze než střelecká aktivita). Bylo navíc změřeno, že ve vyrovnaných zápasech je to často úspěšnost zásahů brankáře (korelace* s bodovou úspěšností 0.78 vs úspěšnost střelby s 0.72), která je významným prvkem rozhodujícím o vítězi zápasu.

*Hodnoty korelace -1 a 1 značí dokonalou závislost proměnných; 0 značí neexistující závislost

3. Přesilové hry nerozhodovaly

V roce 2016 padlo 14.5% gólů v přesilových hrách a pilovat tuto herní variantu dávalo smysl. Na MS 2018 byl podíl gólů v přesilových hrách jen 8.1% a početní výhoda tak nebyla významným prvkem rozhodující utkání. Více než 88% gólů padlo při hře s rovnovážným počtem hráčů na obou stranách. Zbylé skoro 4% gólů padly v oslabení nebo při hře bez brankáře.

4. Bleskové branky ubyly

Skoro třetina (32%) všech gólů na MS 2016 padla během 1 až 3 vteřin od zisku míčku skórujícího týmu.
Na MS 2018 zažily tyto bleskové góly úbytek (20%). Padlo více gólů s držením míčku mezi 4 a 6 vteřinami, značný nárůst zaznamenaly i branky z vyloženě dlouhých držení míčků. Podrobnější srovnání je uvedeno níže.

Délka držení míčku před skórováním - Podíl na MS 2018 / Podíl na MS 2016:

1-  s. - 20 % / 32 %

4-6 s. - 25 % / 17 %

7-10 s. - 13 % / 16 %

11+ s. (31+ s.) - 42 % / 35 %

5. Většina týmů zakončovala podobně rychle na obou MS

Jedním ze zajímavých zjištění bylo, že jednotlivé týmy střílely góly podobně rychle (držení míčku před gólem) na MS 2016 i na MS 2018. Při srovnání hodnot z obou turnajů byla nalezena silná korelace (+0.74).

Následující graf přináší srovnání všech týmů na MS 2018 ve smyslu podílů branek v závislosti na délce držení míčku před skórováním. Graf pro uživatele mobilních zařízení ZDE

Vůbec nejbleskovější góly střílel nováček MS Japonsko. Za ním bylo Lotyšsko a Thajsko. Oba tyto týmy přitom zaznamenaly podobně rychlé zakončování akcí i na MS 2016.

Na opačném pólu najdeme Polsko, tým, který i na MS 2016 skóroval nejčastěji z delších držení míčků. Podobně na tom byli na obou turnajích i Švýcarsko, Česká republika nebo Slovensko.​

Obrázek