{{flash.get().title}}

{{flash.get().body}}

Obrázek

​​​​

DOJELI JSME NA KONDICI A MIZERNOU PRODUKTIVITU. PLUSOVĚ HODNOTÍME ZÁPASOVÉ NASAZENÍ A HLAVNĚ SKVĚLOU PARTU, SOUDILI TRENÉŘI ŽÁKYŇ

Obrázek ke článku
12. 6. 2018

Senzační tažení dorostenek napodobit nedokázaly. Výsledkově skončily na chvostu. Přesto se snaží hledat na turnaji pozitiva. Trenéři Libuše Dvořáková a Petr Jindra popsali, proč se žákyním výsledkově nedařilo a co zlepšit, aby bylo líp.

Do Plzně odjížděly s vidinou solidního umístění, po soběslavském soustředění panovala v týmu dobrá nálada. Nakonec to ale nevyšlo. Turnajová účast skončila osmým místem.

„Kde hledat příčiny? Byla by jich asi spousta. Chceme ale začít jinak. Kdybychom hodnotili sezonu jen z pohledu výsledků na turnaji, byl by to pochopitelně velký neúspěch. Jenže my chceme vidět za horizont. Kdyby se nám podařilo vstřelit první gól v některém ze zápasů, možná že by pak celý zápas měl jiný průběh. Ale to jsou kdyby, a na ta se nehraje. Pro nás je podstatné to, že jsme za celý rok ušli velký kus cesty. Na tom chceme stavět,“ začali své turnajové hodnocení trenéři.

Přesto. Jak je možné, že sebevědomý tým s řadou účastnic loňské olympiády dětí a mládeže, vsítil v celém průběhu turnaje jen tři góly a ani jednou nedokázal bodovat…

„Hlavní příčiny vidíme dvě. V první řadě to byla kondice. Nebudeme si nic nalhávat, při námi požadovaném aktivním stylu bylo třeba vydržet běhat. A to my nevydrželi po celou dobu ani v jednom ze zápasů, ačkoli jsme po většinu času hráli na tři formace. Druhou příčinu jednoznačně spatřujeme v koncovce. Z toho ale nechceme dělat drama. Zaprvé to je dané věkem hráček, které se na nácvik střelby ještě nezaměřovaly. Zadruhé to bylo především o hlavě. Ani tahounky se totiž nedokázaly gólově prosadit,“ hledali hlavní příčiny neúspěchu.

Trenérka Dvořáková před zápasem prohlásila, že by si přála, aby „ty holky z Vysočiny krásně hrály a bojovaly“.

„Ve třetím a čtvrtém zápase nemáme z pohledu bojovnosti co vytknout. Na hřišti nebyla jediná hráčka, která by se nesnažila hrát na maximum. Bohužel ani to maximum reálně nestačilo. Byť s velkou porcí smůly navrch. Mrzelo nás ale, že hlavně druhý zápas ani zdaleka neodpovídal našim představám. Severočeská výzva se nám hrubě nevydařila.“

Odhlédneme-li od turnajového výsledku, zřejmě si trenéři nebudou příliš stěžovat…

„V letošním roce jsme měli navýšený počet tréninků. To bylo první pozitivum.  Viděli jsme se častěji, což je fajn. Parádní bylo i soustředění v Soběslavi. Některé z hráček udělaly během ročníku velký herní progres a věříme, že budou v budoucnu bojovat o místo v sestavě dorostenek. To vše je dobré. Ale je pravda, že ten plzeňský turnaj celkový dojem trochu kazí,“ shrnuli celou sezonu.

„Jedno ale musíme podotknout - letošní parta byla naprosto skvělá. Holky táhly za jeden provaz, staly se z nich velké kamarádky. To je do budoucna velký přínos!“

Závěrečný vzkaz pochopitelně náleží i trenérskému duu z Vysočiny a jižních Čech.

„Chtěli bychom poděkovat všem, kdo nám letos pomáhali s organizací tréninků a řadou dalších akcí. Vyzdvihnout musíme i naše asistenty, kteří nám byli vždy k ruce. Poděkování zaslouží i rodiče za to, že ochotně holky vozili na tréninky. Dík patří i holkám samotným za snahu a píli v průběhu roku. Přece jen si ale neodpustíme poznámku. Samy se přesvědčily o tom, že pokud chtějí uspět, musí hodně přidat a makat na sobě individuálně. Jinak se neposunou dál!“

​​

Obrázek