{{flash.get().title}}

{{flash.get().body}}

Obrázek


HOFBAUER: KDYŽ SE OHLÉDNU, VIDÍM VŠECHNY TY HRÁČE A ZÁBAVU S NIMI

Obrázek ke článku
29. 1. 2018

Dlouhodobé potíže s kolenem ukončily kariéru jedné z nejvýraznějších osobností švýcarských florbalových dějin. Mladší z bratrů Hofbauerových Christoph končí s florbalem ve čtyřiatřiceti letech poté, co čtyřikrát získal bronzovou medaili z mistrovství světa, devětkrát ovládl se svým týmem SV Wiler-Ersigen švýcarskou nejvyšší soutěž a jednou se radoval z vítězství v Poháru mistrů.

Kariéru jste ukončil kvůli problémům s kolenem. Co přesně vás trápí?
Hlavní příčinou mého konce je poškození chrupavky v koleni.

Jak k osudnému zranění došlo?
Myslím, že k tomu mohlo dojít v říjnu roku 2016. Ale to není jisté. Mohlo to být způsobeno i opotřebením kolene za všechny ty roky aktivního hraní.

Co se vám vybaví, když se ohlédnete za svou bohatou kariérou?
Když se podívám zpátky, vidím všechny ty hráče, se kterými jsem hrál, a se kterými jsem zažil tolik zábavy. Tolik dobrých lidí a mnoho skvělých okamžiků s nimi. Samozřejmě, že velké turnaje jako mistrovství světa, Czech Open nebo Pohár mistrů byly skvělé, ale také být součástí něčeho tak velkého v SV Wiler-Ersigen mě činí velmi pyšným. Dva roky ve Švédsku byly hodně zábavné a byla to skvělá zkušenost, jak se naučit nový jazyk a být součástí jiné země.

Když se vrátíte k úplným začátkům, jak jste se k florbalu dostal?
Vždycky jsem hrál hokej na ulici se svými sousedy, chtěl jsem hrát každou vteřinu, kdy jsem měl volno. Byla to moje velká vášeň od samého začátku. A pak jsem jednou šel na florbalový trénink. Poté už jsem nemohl být bez něj.

S bratrem jste byli synonymem pro švýcarský florbal. Bude vám tato pozice chybět?
Matthias byl obrovskou součástí mé florbalové kariéry a hraní s ním mi bude velice chybět. Ale je to i můj nejbližší přítel mimo florbal, takže budeme stále ve spojení (úsměv).

Budete se i nadále pohybovat ve florbalovém prostředí?
To v tuto chvíli nedokážu říct. Zatím to nevím. Budu o tom pořádně přemýšlet až během následujících měsíců.

Jste ještě relativně mladý. Neexistuje šance, že se k aktivnímu hraní po čase vrátíte?
Brzy mi bude pětatřicet let, sám sebe vidím jako starého hráče. I díky tomu mi přijde konec florbalové kariéry tak nějak přirozený. Když k tomu připočítám moje zranění, vychází mi odpověď ne.

foto: unihockey.ch

Obrázek