{{flash.get().title}}

{{flash.get().body}}

Obrázek

JAROSLAV ŠEDIVÝ: SYSTÉM SOUTĚŽÍ SE STABILIZUJE

Obrázek ke článku
22. 5. 2018

Systém celostátních soutěží doznal v posledních letech výrazných změn, kdy se poslední úpravy v sezóně 2017/2018 týkaly Tipsport Superligy a nejvyšších soutěží juniorů a juniorek. Jaký je výhled dalšího vývoje směřování soutěží a klíčové důvody pro zavedení současného nastavení přibližuje předseda Komise soutěží a legislativy (KSL) Jaroslav Šedivý.

Komise soutěží a legislativy navazuje na práci bývalé Ligové komise a pokračovala v úpravě systému celostátních soutěží. Kde vidíte hlavní příčiny a důvody pro uskutečňované změny?
Zhruba v roce 2010 se začaly v koncepci ligové komise formovat myšlenky na úpravu soutěží, které souvisely s vývojem florbalu v ČR. Šlo o umožnění více oddílům zapojit se do vrcholového florbalu zavedením Národní ligy v kategorii mužů a 1. ligy v kategorii žen. Dále šlo o úpravy související s usnadněním přechodu hráčů juniorského věku do dospělého florbalu – tedy střídavý start a úprava juniorských soutěží. Změny současně reagovaly na dvacetiletý vývoj florbalu a oddílů, kdy florbal zaznamenal kvantitativní i kvalitativní růst a mnoho oddílů si dokázalo vybudovat kompletní strukturu, proto došlo i k navýšení počtu účastníků dvou nejvyšších soutěží mužů.

Počítá dlouhodobá koncepce vývoje systémů celostátních soutěží s další úpravou v nejbližších letech?
Další zásadní úpravy u soutěží, které v uplynulých letech prošly změnami, se neplánují. Systémy soutěží by nyní měly procházet obdobím stabilizace, což by mohlo znamenat jen případné dílčí úpravy, které by reagovaly na určité podněty z praxe. Co se týká koncepce KSL ve vztahu ke změnám systémů soutěží, tak jsou momentálně na stole ještě dvě témata, která jsou aktuální, a třetí, které je dlouhodobě diskutováno. Prvním je přechod nejvyšších mužských regionálních soutěží na krajské a zároveň reorganizace Divize ze 4 skupin na 5, kde je cílem snížit divizním týmům dojezdové vzdálenosti a s tím spjaté náklady na cestování. Není to o povinném jednorázovém přechodu na nejvyšší krajské soutěže ve všech regionech, ale o přechodu postupném. KSL si je vědoma toho, že ne všechny regiony jsou na toto již připraveny, ale na druhou stranu nechce v této změně bránit těm regionům, které na to již připravené jsou. Druhým aktuálně diskutovaným tématem je úprava nejvyšší soutěže dorostenců. Po otevření soutěží juniorů a juniorek je tak tato změna poslední u mládežnických celostátních soutěží. Delší dobu se také diskutuje vytvoření celostátní soutěže U21 nebo U23. Vytvoření této soutěže, která by v první řadě měla být dalším nástrojem pro plynulejší přechod hráčů z kategorie juniorů do mužů, zatím naráží na některá úskalí zejména na straně oddílů, která je nejprve nutné překonat.

Pokud tedy systémy soutěží mají být zachovány, pak se pojďme věnovat těm nejzásadnějším změnám. Nejvíce diskutovanou změnou je úprava juniorské soutěže. S jakým cílem byla tato změna provedena?
Cílů bylo několik. V souběhu s rozšířením špičky v mužských soutěžích, bylo nutné v tomto směru reagovat i u kategorie juniorů. Původním záměrem bylo to, aby změny u juniorů o rok předcházely rozšíření Tipsport Superligy. Vzhledem k tomu, že diskuse o juniorech byla velmi náročná a probíhala o rok déle než u Tipsport Superligy, došlo k zavedení změn u obou soutěží zároveň. Delší dobu bylo patrné, že v 1. lize juniorů je větší polovina stabilních družstev a ostatní průběžně sestupují a postupují dle generačních obměn. 2. liga juniorů pak nebyla soutěží, která by dokázala družstva patřičně připravit na 1. ligu. Často se stávalo to, že družstvo, které bylo ve 2. lize suverénní a postoupilo, pak následně obměnilo 80% hráčů a v následující sezóně se 1. ligou protrápilo. Takže prvním cílem bylo eliminovat postupy a sestupy a 1. ligu nastavit tak, aby v ní měla možnost hrát družstva v sezóně, kdy budou mít odpovídající kádr a ne o rok později, kdy přijde generační obměna. Změna by měla dále v dlouhodobějším horizontu přinést vyrovnanější utkání a především rozšíření špičky v juniorské kategorii. Konfrontace s nejlepšími přinese do dalších oddílů motivaci ve zvýšené míře na sobě pracovat. Pro oddíly, které předpokládají, že budou mít v daném soutěžním ročníku slabší hráčský potenciál, změna systému soutěží znamená možnost přihlásit toto družstvo do regionální soutěže, kde bude hrát vyrovnaná utkání bez nutnosti překotně posilovat s cílem udržet soutěž za každou cenu pro nastupující silnější generaci. A naopak. Dalším cílem bylo dostat nejvyšší juniorskou soutěž pokud možno do všech regionů, což se podařilo. Aktuálně zde mají čtyři největší česká města vícečlenné zastoupení a dále kromě kraje Vysočina zde figurují i zástupci všech ostatních krajů.

Pokud se tým do této soutěže nedostal, má šanci o ni bojovat i v příštím roce, i když junioři jsou v regionální soutěži?
Jak jsem již zmínil, soutěž bude v nejbližších několika sezónách otevřená pro vstup kteréhokoliv družstva, s omezením počtu 24, přičemž následně chceme diskutovat otevření úplné, což byl ostatně i původní cíl. Při diskusích o novém systému soutěže však panovala obava, že úplným otevřením rapidně klesne kvalita, neboť se bude přihlašovat mnoho týmů, které na to mít nebudou. Při sumarizaci přihlášek do první sezóny jsme se ale přesvědčili, že obavy nejsou na místě, neboť přihlášek bylo 32. Tento trend si chceme ověřit ještě pro sezónu následující, přičemž se domníváme, že při úplném otevření soutěže bude reálně tuto chtít hrát i nadále něco přes třicet družstev. Pokud družstvo dokáže splnit podmínky uvedené v předpisu soutěže a oddíl má kvalitní potenciál v hráčích juniorské a dorostenecké kategorie, měla by být šance hrát nejvyšší juniorskou soutěž naprosto reálná. Nicméně, vzhledem k aktuálnímu rozložení sil jednotlivých oddílů v ČR nepředpokládáme, že by se mezi sezónami obměnil počet družstev v soutěži více než z jedné čtvrtiny. Především se předpokládá, že oddíly budou vážně zvažovat, má-li pro ně účast v soutěži význam, a to jak z hráčského, tak ekonomického hlediska. Tedy zdali účast v soutěži bude mít pro oddíl potřebný efekt. Věříme, že již nyní budou oddíly k účasti přistupovat realisticky a do soutěže vstoupí pouze v případě, že mají konkurenceschopnou generaci a patřičné ekonomické zázemí.

Po rozdělení týmů do druhé poloviny vyvstaly kritické hlasy o nalosovaných dvojicích soupeřů kvůli dojezdovým vzdálenostem. Proč k této situaci došlo? Plánují se do příští sezóny 1. ligy juniorů nějaké změny oproti 2017/18?
Byla snaha vyhovět oddílům, kdy na losovacím aktivu přišli sekretáři oddílů s požadavkem stanovit pořadatelství i pro druhou fázi soutěže, a to z důvodu možnosti včasného zamluvení hracích hal. Druhá fáze se již nelosovala, ale týmy se nasadily do tabulek tak, jak oddíly odhadly, že by mohla skončit fáze první. Po odehrání první fáze byl pak vytvořen na základě rozpisu z losu a výsledků první fáze rozpis pro druhou fázi tak, aby pořadatelství bylo co nejméně změněno oproti rozpisu z losu. Výsledkem bylo, že u 80% utkání nedošlo ke změně pořadatelství. Rozpis už v tu chvíli nebylo možné upravit z hlediska dojezdových vzdáleností, aniž by došlo ke změně pořadatelství. Toto bychom rádi pro příští sezónu alespoň částečně eliminovali, proto v termínové listině pro sezónu 2018/19 je zabudován, zatím z části, systém jednoho utkání za víkend bez přejezdů. Co se týká dalších změn, tak jsme se snažili reagovat na průběh soutěže a hlasy z oddílů, a několik dílčích změn soutěž zaznamená. První fáze základní části bude prodloužena z 5 na 10 utkání, to znamená, že se ve skupině spolu utkají družstva každý s každým dvakrát. Rozřazení družstev do druhé fáze by tak mělo být o něco objektivnější. Objem utkání v první fázi se tak navýší o pět, nicméně druhá fáze bude o dvě utkání kratší a další utkání ubydou družstvům v play off, takže celková sezónní zápasová vytíženost zůstane prakticky stejná jako v sezóně 2017/18. Snížení utkání souvisí s další změnou, kterou je zrušení předkola play off mezi 1. - 8. místem. V minulosti jsme si dělali průzkum a část oddílů tehdy byla pro, část proti. Aktuálně jsme zaznamenali spíše negativní ohlasy na tuto část, proto jsme se rozhodli ji zrušit. Dále jsme zaznamenali hlasy ke zpřehlednění play off, proto jsme se rozhodli jej částečně změnit, a to konkrétně u opravného pavouka. Nadále tedy zůstane předkolo, osmifinále a čtvrtfinále na dvě vítězství, semifinále a finále na tři vítězství, ale celý spodní pavouk a opravy budou hrána pouze na dvě utkání plus případný tie break s tím, že první utkání se bude hrát na hřišti hůře umístěného družstva. To znamená, že i tady se sníží počet utkání, pavouk se zpřehlední a navíc bude eliminováno hraní v „nepopulární“ středu.   

Změna se diskutuje také u nejvyšší soutěže dorostenců, zde byla motivace pro změnu stejná jako u juniorů?
Ano, motivace je velmi podobná. U dorostenců zatím k žádné změně nedošlo. V 1. lize dorostenců jen delší dobu funguje odstupování ze soutěže, což se děje zejména v případech, kdy nemá oddíl pro následující sezónu adekvátní generaci. Důvodem proč tomu tak je, je šíře soutěže, a tedy fakt, že ve většině případů se do soutěže zájemce dostane pro sezónu, kdy se do soutěže dostat chce. Z tohoto důvodu byla od sezóny 2019/20 schválena změna nejvyšší soutěže dorostenců na otevřenou až pro 50 družstev, což je reálné navýšení o maximálně 6 družstev. Fakticky se tak nejedná o nějakou zásadní změnu, ale pouze o dílčí úpravu, jejímž důsledkem by mělo být zvýšení počtu skupin ze 4 na 5 a zároveň zmenšení dojezdových vzdáleností.

Občas zaznívají hlasy po změnách v elitních soutěžích žen, zde se neplánují úpravy?
Úpravy počtu družstev neplánujeme, soutěž se postupně stabilizuje a věříme, že v budoucnu projde stejným vývojem jako mužská Tipsport Superliga. Navíc i pohled do minulosti, kdy do uzavřenější soutěže neměla družstva motivaci postoupit, či příklad rozšiřování soutěže ve Švýcarsku, nás nevede k tomu s počty něco dělat. V nižší soutěži se už nyní profilují oddíly, které v dlouhodobém horizontu pracují na rozvoji ženské sekce tak, aby na případný postup do vyšší soutěže byly připraveny. Systém soutěže je diskutován i s Komisí elitního florbalu a medializace a aktuálně žádný návrh na změnu není na stole, i když se o něm pravidelně vedou diskuse. Nicméně, vnímáme potřebu dlouhodobě nejsilnějších oddílů EŽ i ženské reprezentace, aby tato družstva měla možnost sehrát během sezóny více kvalitních = vyrovnaných utkání. Z tohoto důvodu se letos diskutovala změna v poháru, kde by se tato družstva vícekrát v sezoně potkala, ale narazili jsme v tomto směru na nezájem oddílů.

Kde je dle vás důležité nyní pracovat v rámci dalšího rozvoje florbalu ve vámi řízené oblasti?
Naše oblast působení je velmi široká a není černobílá. Většina řešených záležitostí vyžaduje širokou diskusi, která bývá někdy velmi bouřlivá a názory zainteresovaných subjektů bývají leckdy i extrémně rozdílné. S tímto jsem však do toho šel, takže z toho nijak zvlášť překvapen nejsem. Co se týká systémů soutěží, tak jsme ve fázi, kdy bude nutné průběžně vyhodnocovat provedené změny, na případné negativní jevy dílčím způsobem reagovat a systémy stabilizovat. Nadále hodláme oslovovat jednotlivé oddíly, které se konkrétních soutěží účastní, shromažďovat jejich poznatky a vyhodnocovat je. Vnímám ale, že systémy soutěží nejsou cílem, nýbrž nástrojem pro rozvoj florbalu. Proto se i nadále budeme snažit o to, aby systémy soutěží byly nastaveny tak, aby to prospívalo českému florbalu jako celku, aby se celkově rozrůstala špička, ale zároveň neklesala kvalita. Chceme mít soutěže, kde bude většina utkání vyrovnaných, i když je zřejmé, že u nejvyšších soutěží toho lze dosáhnout pouze do určité míry. Při řízení soutěží budeme i nadále klást důraz na zkvalitňování pořadatelské služby, i když musím s potěšením konstatovat, že v poslední době oddíly na této oblasti hodně zapracovaly. V oblasti legislativy lze aktuálně vnímat asi jako největší téma licenční řád.

Obrázek