{{flash.get().title}}

{{flash.get().body}}

Obrázek


JOUNI OLKKONEN: DEJ HRÁČI ŠANCI, ABY NAUČIL NĚCO ON TEBE

Obrázek ke článku
25. 7. 2020

Kemp talentované mládeže, který se dlouhé roky konal v Jičíně, byl v posledních letech kromě zaměření na vzdělávání hráčů nejen v oblasti florbalu okořeněn také přítomností finských trenérů z velkoklubu EräViikingit. Mezi ně patří i Jouni Olkkonen, který se v rozhovoru pokusil popsat svůj pohled na přístup trenéra k hráčům.

Jaká je vaše trenérská filozofie co se týká přístupu trenéra k hráčům?
Snažím se být k hráčům a hráčkám milý a povzbudit je. V průběhu utkání se snažím přimět hráče, aby viděli, co vidím já, když oni hrají – to je taková základní věc, ve které jsem podle mě dobrý – pomáhat jim napravovat problémy, které ve hře vnímají. Posledních deset let působím jako asistent trenéra. To mi dává možnost se k hráčům dostat trochu blíže, než se to podaří například hlavním trenérům. V rámci svého stylu trénování se hráčům přibližuju a hodně si s nimi povídám.

Co mohou udělat trenéři pro to, aby tolik mladých florbalistů a florbalistek nekončilo se sportem předčasně ještě v mládežnickém věku?
Motivovat hráče pomocí drobných, postupných cílů. V jejich vlastní hře, dovednostech, kondici nebo v čemkoliv jiném. Pro tyto věkové kategorie by navíc mělo být klíčové snažit se stát součástí dospělého týmu na co nejlepší úrovni. V tomto věku kolem šestnácti let se hráči daleko více dostávají k taktice, což pro ně také může být motivačním prvkem. Už to totiž není jen o nácviku základních dovedností, ale naučí se více o samotné hře, je to pro ně velká, a podle mého názoru také zajímavá změna.

Co byste poradil začínajícím trenérům? Na co by se měli zaměřit?
Interaguj s hráči. Oni nejsou hloupí. Musíš přemýšlet o tom, zda máš pravdu ty, nebo mají pravdu oni. A dát jim šanci, aby naučili také něco oni tebe.

Co by naopak mohl začínající trenér udělat za chybu?
Pokud s hráči nebude komunikovat a respektovat je, ztratí svou tvář. Jsou totiž také chytří, a navíc to jsou oni, kdo hraje, možná tedy mohou být chytřejší než on. Nenaslouchat jim podle mě není správný způsob, jak vést tým.

Stalo se vám někdy, že vás nějaký hráč přechytračil? Co v takové chvíli uděláte?
Už jsem asi dost zkušený, abych dokázal přiznat, že se pletu. To je možná největší rozdíl mezi zkušenými a nezkušenými trenéry – že o sobě také dokážete pochybovat a občas si přiznat, že pravdu může mít někdo jiný.

Proč se věnujete právě florbalu? Co je pro vás na tomto sportu speciálního?
V dospělosti, když už jsem se dalším sportům nevěnoval, jsme zrovna s kamarády založili tým. V průběhu let jsem se do toho nořil víc a víc, a tak se to nějak postupně stalo. (smích) Je to rychlá hra a všechno se rychle mění. Zajímavé na tom je, že to člověk prostě nemůže jen tak uhrát, prokráčet skrz, převést tu hru samotnou. Je tu příliš mnoho faktorů, které se vzájemně ovlivňují, deset hráčů na hřišti … je zajímavé to sledovat.

Obrázek