{{flash.get().title}}

{{flash.get().body}}

Obrázek

​​​​

JSEM JEŠTĚ NA ZAČÁTKU, HLÁSÍ KOMETA HANÁK. VYHLÍŽÍ MSJ

Obrázek ke článku
17. 4. 2021

Jestli je tu někdo, kdo prožívá krásné období se vším všudy, tak je to jednoznačně odchovanec českokrumlovského florbalu Tomáš Hanák. Mladík ve službách Black Angels předváděl v končícím ročníku skvělé výkony, které jej katapultovaly na první místo týmové produktivity. Odměnou byl historický postup klubu do vyřazovacích bojů. A co víc, byl povolán na kemp juniorské reprezentace a rád by se dostal na svůj první světový šampionát.

Za jeden jediný rok slušný účet. Když Tomáš Hanák začínal s prvními krůčky po sportovní hale, psal se rok 2008 a o úspěšné kariéře florbalisty se mu ani nesnilo. Tehdy nadějný útočník však vynikal zejména na ledové ploše a na jihu Čech se tak po Václavu Prospalovi a Milanu Gulašovi rýsoval další hokejový talent. Jenže v patnácti letech přišel zlom. Útočník s číslem 97 se rozhodl jeden sport nadobro opustit. Pro florbalové fanoušky velká klika, že upřednostnil plastový míček před kotoučem.

Proč právě 97? „Na zádech nosím číslo svého největšího idola, kterým je kanadský hokejista Connor McDavid,“ prozradil osmnáctiletý šikula. Hokejové prostředí je mu však stále blízké. „Hraji hokej i nadále, je to takový příjemný doplněk k florbalu,“ říká Hanák. Jeho produktivita v tomto ročníku superligy nebyla příliš vzdálená od té kanadské hvězdy Edmontonu. 

V základní části nasbíral skvělých 46 bodů (30+16), což z něj zcela suverénně udělalo nejproduktivnějšího hráče Black Angels a třetího muže v pořadí juniorských hráčů napříč celou soutěží. V play-off přidal další čtyři body, ale na rozjetou Mladou Boleslav ani on nestačil. Sezona zakončená na osmém místě je však velkým příslibem kbelského celku do budoucna.

Na výpomoc v prvoligových Českých Budějovicích nakonec nedošlo, stopku vystavila pandemie. Překonal koronavirus, střílel branky jako na běžícím páse a vysloužil si pozvání do mládežnického národního týmu. Nyní po náročné sezoně odpočívá a v domácím prostředí jihočeských rybníků čerpá energii před domácím mistrovství světa juniorů. „Bude to velká akce a zároveň příležitost se ukázat,“ myslí si. 

Tomáši, máte za sebou možná životní sezonu v dresu superligového Black Angels. Jaká byla z hlediska osobních, ale také týmových očekávání? 
Nevím, jestli byla úplně životní, ale ano, určitě byla povedená. Dal jsem si pár cílů do sezony a všechny jsem si je splnil. Osobně jsem nečekal, že by se to mohlo takhle podařit, měl jsem z toho trochu strach. Týmové cíle se naplnily, chtěli jsme letos urvat play-off, a to se povedlo. Jenom velká škoda, že jsme poslední zápas neodehráli lépe. 


Z Českého Krumlova do Českých Budějovic, pak rovnou do nejvyšší soutěže. Splněný sen, nebo pouze první krok na cestě za ním?
Tak určitě jsem za to velmi rád, je to pěkná cesta. Asi bych úplně neřekl, že je to přímo sen, ale určitě to pro mě hodně znamená, to zajisté. Doufám, že se mi bude dařit i nadále.

Co stálo za skvělými výkony Black Angels, jež vyústily v historický postup mezi elitní osmičku? 
Řekl bych, že za tím stojí vyrovnanější výkony v průběhu sezony, to se oproti loňskému ročníku razantně změnilo. A pak určitě poslední tři nebo čtyři zápasy, ve kterých jsme věděli, že je musíme urvat, což se naštěstí podařilo. Play-off byla zasloužená odměna, každou minutou jsme byli zase o kus dál, zkušenější a sebevědomější.

Tvořil jste útočný tandem se starším bratrem Radkem. Jak si pochvalujete vzájemnou spolupráci? 
Tak spolupráce s bratrem je určitě občas složitá, ale myslím, že to spolu zvládáme skvěle. Dokážeme leccos probrat a vymyslet, co by nám v útoku mohlo fungovat. Navíc bydlím tady v Praze právě u něj na bytě, takže máme i hodně společného času. Těžko říct, jak se dívá na mé úspěchy, to bych se ho musel zeptat. (smích) Ale myslím, že si to vzájemně přejeme.

Jak se fandilo doma v Českém Krumlově? Jsou rodiče emotivními fanoušky florbalu?
Rodiče poctivě koukají na každý zápas, určitě to s námi hodně prožívají. Řekl bych, že možná více než my.

Přemýšlel jste nad tím, jak by se v případě uvolnění opatření vyvíjela spolupráce s českobudějovickým florbalem?
Tak nad tím jsem moc nepřemýšlel, ale asi bych se hlavně soustředil na superligu a Budějovicím bych pomáhal, jak jen by to šlo. Tím, že se situace kolem první ligy nijak nehýbala, tak jsem věděl, že klíčové pro mě budou zápasy za Black Angels.

Vaše vzestupná forma zapůsobila na trenérský štáb juniorské reprezentace a výsledkem byla pozvánka do národního týmu. Hodnotíte tuto nabídku jako výsledek tvrdé práce?
Řekl bych, že mi hodně prospěl přestup do Prahy a byl jsem víc na očích. To bylo asi klíčové. Dalším faktorem by mohlo být, že se teď věnuji florbalu naplno, protože dříve byl na prvním místě hokej. Ale ano, taky zatím stojí hodně hodin po sportovištích, to je jasné. (úsměv)

Čeká vás domácí šampionát v Brně, možná s diváky, možná bez. Jaké však vidíte naděje českého výběru?
Samozřejmě si všichni budeme přát co nejlepší umístění. Tým na to určitě máme, ale musíme k tomu přidat tvrdou práci a v průběhu šampionátu prodat vše, co jsme se doposud naučili. To všechno se pak odrazí na našem umístění.


Může být tento turnaj pomyslnou vstupenkou do zahraničí? Přemýšlel jste někdy o podobné možnosti?
Abych byl upřímný, tak jsem zatím o tom moc nepřemýšlel. Nejdříve chci dokončit střední školu a pak se případně uvidí. Určitě se budu chtít na šampionátu ukázat v tom nejlepším světle a myslím, že tohle je rozhodně dobrá příležitost. 

Zpátky k Black Angels. Do play-off jste vyfasovali velice tvrdý oříšek – Mladou Boleslav. Proběhla série dle očekávání, nebo se z pohledu vašeho týmu dalo udělat něco jinak?
Od nás se určitě neočekávalo, že sérii vyhrajeme, to je potřeba zmínit. Myslím, že jsme neodehráli naše nejlepší výkony, každý zápas jsme si nechali Boleslav odskočit hned z kraje, což nás pak stálo třeba vyrovnanější průběh utkání. Pro nás z toho plyne ponaučení, že musíme příště vstupovat do takových zápasů více koncentrovaně. Abych nebyl jen negativní, tak jsem přesvědčený, že jsme se sezonou jako takovou spokojení.

Jak už jste říkal, byla to jedna velká zkušenost. Jak s ní naložit do budoucna a navázat na podobné výkony?
Tak zkušenost to byla opravdu obrovská. Play-off je jiná soutěž, jak se říká, rozhodují úplně jiné věci. Do budoucna je důležité se držet stejných výkonů, pracovat na sobě a hrát svoji hru. Letos nám to vyneslo vyřazovací boje a příště může být i lépe. Jsem ještě pořád na začátku své florbalové kariéry, tak doufám, že se toho ještě spoustu naučím.

Konec sezony provázelo dojemné loučení kapitána Jana Hněvkovského. Byl tím správným lídrem, kterého tým potřeboval?
Lídr jako Hněvka bude v týmu určitě chybět. On přesně věděl, co má říct při poradě, věděl, co říct po prohraném zápase. Pro nás byl beze sporu správným lídrem a řekl bych, že i nenahraditelným mužem na svém místě.

Čeká vás zasloužené volno před další přípravou. Co bude figurovat v plánech Tomáše Hanáka, jak bude probíhat regenerace?
Určitě si teď chvíli odpočinu od florbalu, vyčistím hlavu a budu se více soustředit na školu. Čas od času si zajedu na kole, a když bude pěkné počasí, tak vyrazím posilovat. A poté do toho zase vlétnu, už mi to osobně začíná trochu chybět. (úsměv)

Obrázek