{{flash.get().title}}

{{flash.get().body}}

Obrázek


JUHAŇÁK PO PŘESTUPU DO HATTRICKU: JSEM RÁD, ŽE SE NECHCEME JEN UDRŽET

Obrázek ke článku
25. 6. 2020

Ostravu vyměňuje za Hattrick Brno. Zkušený univerzál Jiří Juhaňák přestoupil do týmu loňského nováčka superligy, kde se opět potkává s mnoha bývalými spoluhráči. Zároveň přiblížil, jak vypadal jeho konec po dvou letech v FBC.

Po dvou sezonách končíte v Ostravě. Jaké byly důvody přestupu do Brna?
Hlavní důvod je asi jediný – a to rodina. Každým dnem očekáváme narození prvního potomka a už by asi úplně nedávalo smysl dojíždět dvě hodiny na otočku do Ostravy.

Jak vzpomínáte na dobu, kterou jste strávil v FBC Ostrava?
Myslím si, že to zbytečně skončilo a vyznělo dost negativně, co se týká celého kádru. Kromě mě odešlo i dost dalších kluků, ale já sám budu na Ostravu vzpomínat jen pozitivně. Přineslo mi to zkušenosti a mohu poděkovat vedení Ostravy, že všechno, na čem jsme se domluvili, bylo splněno. Ve všem mi vyšlo vstříc, proto jsem za sebe určitě spokojen. Jenom škoda toho dojíždění, které do kabiny určitě nepřináší úplně čerstvý vzdoušek, že někdo má nějaké specifické podmínky.

V čem vám to dalo zkušenosti do budoucna?
Byla to zkušenost, že je spíše lepší nejít touto cestou dojíždění a ideálně, ať má každý podmínky stejné. Ne že někdo je na tréninku dvakrát týdně a někdo čtyřikrát. Určitě ale budu vzpomínat v dobrém i proto, že jsem byl v Ostravě blízko rodiny – rodičů a sestry. Mohl jsem s nimi strávit více času, než kdybych byl v Brně.

Co říkáte na uplynulou sezonu, kdy jste s FBC nepostoupili do play-off?
Prvních šest kol jsem byl mimo kvůli zranění kolene. Herně to nebylo ze strany kluků úplně nejhorší, ale body se nesbíraly. Pak od sedmého kola, kdy jsme hráli doma s Hattrickem, přišel do týmu Marek Švajný. Je možné, že si to potom lépe sedlo a začalo se vyhrávat. Jenže kolem Vánoc zase přišel útlum a body vůbec nebyly. Byla to houpačka a všichni cítili, že hrajeme pod možnosti.

Finiš se vám ale výsledkově podařil.
Dopadlo to tak, že v lednu musela přijít finská posila Panu Kotilainen, která pomohla k drtivému závěru a hodně bodům, ani to však nestačilo na play-off. Celkově převládalo zklamání, protože Ostrava určitě měla na víc než na desáté místo.

Nyní už jste hráčem Hattricku Brno. Jaká je atmosféra v klubu, který má za sebou nováčkovskou sezonu?
Zatím to vnímám hodně pozitivně. Kluci jsou naladěni, že chtějí pracovat. Jsem rád, že ambice nejsou pouze udržet se a nějak to odehrát. I trenéři a vedení chtějí někam směřovat a zlepšovat klub. Zdá se mi zbytečně alibistické říkat, že bude stačit záchrana. Kdo chce hrát a obětuje tomu maximum času, může mít cíle vyšší. Rozhodně by bylo fajn poprat se o lepší pozice. Pokud se to nepovede, tak se nepovede, ale proč se zbytečně dívat dolů?

V Hattricku se potkáváte s bývalými spoluhráči z Bulldogs, jako jsou Luděk Ondráček, Marek Fuchs nebo Filip Kuhn. Jak vnímáte, že opět nosíte stejný dres?
Je to mnohem jednodušší. Ze všech svých odehraných sezon vím, že když funguje kabina, je z větší části vyhráno, pokud se udrží nějaká pracovní morálka. Teď se potkávám s kluky, které znám více než dobře. A vidím, že i po letech si nechtějí jen pinkat ve volném čase, ale chtějí něco hrát. Mezi ostatními kluky, které jsem dosud tolik neznal, vidím hráče s velkým potenciálem – ať už mladého Hemece (Adama Hemerku, pozn. aut.) nebo i mnoho dalších.

Nedávno ukončil v Hattricku kariéru další z vašich někdejších spoluhráčů, gólman Filip Kejík. Co říkáte na jeho rozhodnutí?
Těžko hodnotit. Asi ví svoje důvody, proč to udělal. Čistě za sebe mám názor určitě jiný, klidně to mohl ještě kousnout. Ale pokud se on sám rozhodl, že pokračovat nechce, tak to neudělal ze dne na den. Jsou tady třeba i nějaké další důvody, které my nevidíme a podle kterých se rozhodoval. On musí každý den vstávat s tím, že už s námi hrávat nebude. Překvapilo mě, že chtěl zůstat v realizačním týmu, ale jeho konec v brankovišti nemůžeme nic než respektovat a doufat, že nový gólman dostatečně zacelí díru.

Novým brankářem v klubu bude Ondřej Kolajta, který přišel zároveň s vámi z Ostravy. Jak se díváte na jeho potenciál?
Sice jsem s ním působil, ale větší část společné přípravy byl zraněný. Potom se ani nemohl nijak moc připravovat na juniorské mistrovství světa 2019, kam nakonec neodcestoval. Nicméně podle toho, co jsem s ním zažil na trénincích, brankářský potenciál má. Pokud se mu vyhnou zranění, mohl by být do budoucna příslibem pro Hattrick. Teď je ale důležité, aby se mu povedla příprava, vyhnula se mu zranění a mohl co nejvíce chytat. Ničím jiným než chytáním se teď nezlepší.

Když rozebereme vaši roli, co můžete právě vy dát kádru Hattricku?
Klasickou odpovědí by byly zkušenosti, přehled a jistota v rozehrávce. Případně nějaké standardní situace, přesilovky nebo oslabení. Možná nějaká větší komunikace s kluky mimo ty starší. Jinak co tomu mohu dát? Možná spíše jít trochu příkladem.

V čem konkrétně?
Ukázat, že kluci mohou dělat florbal ne jako sport pro volný čas, ale jako něco, co je za pět let může ještě někam posunout. A pak třeba i v zahraničí udělají jinou kariéru. Často to přirovnávám ke klukům, jako je třeba Matěj Jendrišák, kteří ten sport dělají na nejvyšší úrovni a obětují mu úplně všechno, a i díky tomu se jim povedlo zařídit profesní život. Takže Matěj má teď v Linköpingu super pozici účetního, kterou může uplatnit také po návratu do Česka. Není to všechno jenom o florbale, ale i o tom, co dalšího může florbal přinést nebo k čemu dopomoct v osobním životě.

Obrázek