{{flash.get().title}}

{{flash.get().body}}

Obrázek


MAJÍ ZE MĚ SRANDU, KDYŽ MLUVÍM ČESKY, SMĚJE SE PLÁŠKOVÁ

Obrázek ke článku
6. 10. 2020

Jednou z poměrně početné skupiny českých florbalistek, které před aktuální sezonou zamířily do Švýcarska, je Magdaléna Plášková. Mladá útočnice si vybrala jako nové působiště Red Ants. Po řadě úspěchů, které nasbírala s chodovskými lvicemi, na ni teď čekají nové výzvy. V kádru celku z Winterthuru se studentka medicíny navíc potkává i se svou reprezentační kolegyní Hanou Koníčkovou a přestup si nemůže vynachválit. „Zatím jsem velmi spokojená,“ hlásí.

Florbalově vyrůstala v Kladně, patřila mezi nejlepší útočnice v Extralize žen a v dresu Chodova zažila během posledních ročníků několik úspěchů, ale také pár hořkých finálových porážek. Po sezoně 2019/20 se však rozhodla okusit něco jiného a spolu s dalšími českými florbalistkami zvolila Švýcarsko. Zlákala ji nabídka právě od Red Ants a ona tak pravděpodobně na rok přerušila lékařské studium v Praze.

Magdaléno, proč jste si pro své premiérové zahraniční angažmá zvolila zrovna Švýcarsko?
Pro Švýcarsko jsem se rozhodla, protože tam odcházela i celá řada dalších Češek. Navíc jsem ani neměla nabídky z jiných zemí, každopádně bych si stejně vybrala tuto. To, že tu znám spoustu lidí, je velká výhoda a pro mě to tedy byl největší tahák.

A v čem vás nejvíce oslovil zrovna celek Red Ants?
Do Red Ants jsem šla hlavně díky Hance Koníčkové, která mě doporučila trenérovi a oni mě poté kontaktovali. V úvahu nejprve připadal ještě jeden tým, ale z toho rychle sešlo. Následně jsem měla nabídky právě od Red Ants a z dalšího klubu, ale tahle mě jednoduše zaujala nejvíc, proto jsem tady.

Je pro vaši adaptaci v nové zemi opravdu tak důležité, že máte v kádru další Češku?​
Ten fakt, že je tu se mnou Háňa, mi přechod do Švýcarska velmi ulehčil. Nejenom ona, ale i ostatní holky v týmu jsou extrémně přátelské. Všechny vědí, že zatím moc nerozumím, takže mi automaticky vše překládají. Často se navzájem navštěvujeme a chodíme spolu ven. Je tu jednoduše příjemná atmosféra.

Navíc máte velmi nízký věkový průměr.
To ano, v týmu tak vidím velkou budoucnost. Je tu řada velmi nadějných hráček, ale vážně si to tu užívám. Holky jsou super.

A jak zatím hodnotíte své angažmá po florbalové stránce?
Florbalově bych řekla, že to pro mě je příjemná změna. Protože téměř všechny zápasy, co jsme zatím hrály - až na ten s Churem -, byly výsledkově vyrovnané, což mě na tom dost baví. Přijde mi to také tvrdší a rychlejší a na všech týmech je vidět velké nasazení do každého utkání. I úplně poslední tým bojuje ve všech duelech.

Prozatím jste velmi produktivní a dá se říct, že bodově záříte. Čím si vysvětlujete rychlou aklimatizaci v zemi helvétského kříže?
Popravdě bych byla raději, kdybych byla ještě produktivnější. Ale je to vážně velká zásluha celého týmu a samozřejmě i Háni. Je vážně skvělé mít někoho, s kým si můžu popovídat česky.

Mluvíte spolu česky i před spoluhráčkami?
Občas jo, ale holky si pak z nás dělají srandu. (smích)

Učíte se proto německy?
Ano, učím. Především první měsíc jsem navštěvovala intenzivní kurz. Musím ale přiznat, že zatím mi to moc nejde. Ve škole jsem se totiž učila francouzsky. Prozatím tedy moc nerozumím, ale snažím se. Holky mi občas řeknou nějaké slovo a význam, ale kolikrát si ze mě dělají legraci a reálně to znamená něco úplně jiného. A pak se mi ještě smějí, ale já to beru jako přátelské škádlení.

Mohla byste popsat svůj běžný den?
Chodím do práce, trénuji, nebo jsem někde se spoluhráčkami. To je v podstatě můj den. Dělala jsem v jedné fyzioterapeutické firmě, kde jsem například skenovala papíry. Kolem mě ale byli jak fyzioterapeuti, tak doktoři a probíhají tam hojně rehabilitace.

Teď budete dělat co?
Pracovat v nemocnici, konkrétně na odběrovém místě pro COVID-19, samozřejmě řádně chráněná. Nebudu přímo odebírat vzorky, ale vesměs primárně řešit správný průběh testování. Takže vyzvednu toho daného člověka, co čeká na test, odvedu jej na místo, kde odpoví na pár otázek, a nakonec jej odvedu do odběrového pokoje. Navíc se mi to bude hodit do životopisu. (smích)

Jaká jeve Švýcarsku momentálně situace právě s koronavirem?
Lepší než v České republice. Nikdo tu nemá problém s nošením roušky, dezinfekce jsou na každém místě, podobně jako v Česku. Přijde mi ale, že je rozdíl v testování. Jsou tu rychlejší a informace asi přehlednější. Nebo působí to tak na mě.

Panují tam i nějaká omezení, co se týče fanoušků a pravidel haly?
Nejsem si jistá, jak je to u jiných sportů, ale na florbal musí mít samozřejmě všichni roušky. Chodí plné haly. My konkrétně máme průměrně přes 200 diváků na domácích utkáních a je tu tak skvělá atmosféra. To mi říkají i další české hráčky působící v jiných klubech. Sama jsem se byla podívat na duelu Churu a Dietlikonu, u vstupu se člověk přes telefon zaregistroval a dostal pokyny přes QR kód včetně údajů o místě a sektoru. Při odchodu se pak člověk odhlásí a oni tak přesně vědí, kde se kdo nachází. To podobné platí i třeba pro restaurace a funguje to tady spolehlivě. Ale vážně nevím, jak to je u dalších sportů.

Když se ještě ohlédneme za zvláštním jarem a létem, jakým způsobem probíhala vaše příprava?
Připravovala jsem se nejdříve měsíc kondičně sama, potom jsme chodily s Nelou Jirákovou a Martinou Řepkovou (hráčky Churu – pozn. red.) do haly na Kladno, kde jsme trénovaly buď samy, nebo s kladenskými dorostenci. Pár halových tréninků jsme také absolvovaly s ženami Chodova. V srpnu jsem už byla tady ve Švýcarsku a tréninky byly převážně herní, těch kondičních bylo jen pár.

Pak vás na začátku září čekalo Federální derby 2020, dvakrát jste si zahrála proti Slovenkám. Jak pražskou reprezentační akci hodnotíte?
Bylo skvělé, že jsme cestovaly s holkami společně v tak velké skupině. Navíc celkově to federální derby bylo fajn akcí. Už si zcela nevybavuji průběhy jednotlivých utkání, ale mám pocit, že se naší pětce zas tak moc nedařilo, převážně tedy co se týče produktivity. Každopádně to, jak se teď zapojují mladé holky jako Marie Havlíčková, Kristýna Lechnerová nebo Eliška Trojánková, je skvělé. Jsou velmi šikovné. Když jsem poprvé nakoukla do reprezentace já, tak jsem byla taky ve věku některých z nich a hrozně mě to nakoplo.

Do reprezentace nově nakoukla rovněž Karolína Suchá, tedy vaše bývala spoluhráčka z jednoho útoku. Co říkáte na její debut?
Mám z ní opravdu velkou radost. Je to skvělá florbalistka a okamžitě hrála suprově. Do reprezentace patří.

A jaké máte osobní plány na nadcházející dobu?
Smlouvu mám zatím na rok. To je aktuální plán, ale ten se může měnit. Každopádně si chci dodělat školu (Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy – pozn. red.), to je má priorita. Jenže si ji nejspíše budu muset dodělat v Česku a nechtěla bych delší pauzu, než je jeden rok.

Obrázek