{{flash.get().title}}

{{flash.get().body}}

Obrázek

MÁNIE S BRÝLEMI ČI RUS V NĚMECKÉM TÝMU. JAKÉ RARITY PŘINESLO DOMÁCÍ MSJ?

Obrázek ke článku
31. 8. 2021

Juniorský šampionát ve florbale mužů do 19 let 2021 je již minulostí. Kromě mnoha krásných vzpomínek ale přinesl také řadu raritních zajímavostí a specialit. A že si říkáte, co by tak mohlo běžnému oku diváka uniknout? Tak zkusme uvést na příklad třeba to, že celý finský národní tým hrál s ochrannými brýlemi, anebo že se v realizačním týmu Německa objevil trenér z Ruska.

Všechny zápasy letošního mistrovství již byly odehrány, všechny medaile rozdány. Pokud chcete mít ještě přece jen o něco více vzpomínek na český šampionát, můžete se v tomto článku podívat na ty největší turnajové perličky. A že jich letos opravdu nebylo málo!

Do Finska jedině s brýlemi

Je to asi zvláštní fakt, to ale nic nemění na tom, že je zajímavý. Při bystrém sledování zápasů finského národního týmu si totiž jistě každý musel všimnout, že hráči nosili ochranné florbalové brýle. To by nebylo nic zvláštního, vždyť v dnešní době se tento trend rozšiřuje a po sérii nebezpečných zranění si již mnoho hráčů dává na svůj zrak pozor.

Co je však opravdu neobvyklé, je počet hráčů, kteří za Finsko s brýlemi hráli, protože to byli všichni. Tři různé formace, patnáct různých hráčů a nenašel se jeden jediný, který by na hřiště vstoupil bez ochrany svých očí. A nyní proto vyvstává otázka, zdali je to moderní trend finského florbalu, anebo pouhá ostražitost ze strany realizačního týmu tohoto národního výběru.

Dán, Švýcar nebo Belgičan?

Mnohé fanoušky, kteří v Brně sáhli po oficiálním programu, mohl zarazit pohled na soupisky jednotlivých týmů, neboť mnohdy nalezli u hráčů vlajku jinou než toho týmu, za který nastupoval. A že to nebyla pouze ojedinělá záležitost, dokazuje počet těchto případů, neboť takových hráčů bylo na šampionátu uvedeno pět

Asi nejvíce do očí bijícím se přitom stal Brit hrající za Slovensko, který kromě cizích kořenů zaujal ještě něčím jiným. Sedmnáctiletý florbalista Jakub Fegyveres totiž svým cizorodým příjmením nenaznačuje slovenský, ba ani britský původ a je proto otázkou, odkud vlastně jeho předci pocházeli.

Dalším zajímavým příkladem je pak Victor Janssen, u kterého by podle jména asi mnoho lidí tipovalo dánský původ. To však není tak úplně pravda, neboť tento hráč pochází ze Švýcarska a co víc, na světových šampionátech nastupuje za Belgii.

Asi menším překvapením byli v rámci skandinávských blízkostí Švéd Karl-Gustav Askalius Blauert, který nastupoval za Dánsko nebo dva Švýcaři, jež hráli za německý výběr. 

Nejen hráčské soupisky však zářily rozličnými vlajkami, cizinci se totiž objevili také v realizačních týmech. Největší zastoupení přitom měli Finové, kteří zastávali určitý post v národním týmu České republiky (Joonas Naava – asistent trenéra), Slovenska (IIkka Lehtinen – trenér) i Švýcarska (Olli Oilinki – hlavní trenér). Mnohem zajímavější byl ale pohled na rakouskou lavičku, na které stál jakožto hlavní trenér Ital Klaus Gufler nebo na střídačku Německa, na níž se brankářům věnoval Rus Pavel Lubentsov.

Třetina hrací doby v oslabení

Co by to bylo za juniorský šampionát, kdyby se na něm nevylučovalo a v Brně to platilo dvojnásob. Jenom za první dva hrací dny zde totiž bylo uděleno 128 trestných minut. Ta největší dávka vyloučení přišla v souboji o první místo tabulky skupiny B mezi Švédskem a Švýcarskem, který přinesl neuvěřitelných dvacet pět trestných minut a jedno trestné střílení. Florbalisté helvétského kříže si tak v jednom zápase zahráli hned sedm přesilových her, další tři klasické a jednu pětiminutovou měl k dispozici jejich soupeř. 

O raritu se však nejednalo, neboť byl obdobně vysoký počet minut později udělen hned ve dvou dalších zápasech. Jedním z nich byl také duel v základní části mezi Finskem a Lotyšskem, v němž byla kromě devíti dvouminutových vyloučení nařízena také dvě trestná střílení

Dohromady tak bylo na mistrovství světa v Brně rozdáno 328 trestných minut, což je na třicet tři hraných zápasů v pěti dnech v průměru asi deset trestných minut – tedy pět přesilových her – na jeden duel. 

Kdo cestoval nejvíce?

Na juniorském šampionátu v Brně se představilo celkem patnáct různých zemí, přičemž někteří měli cestování snadnější než jiní. Kdo ale ze všech účastníků urazil nejvíce kilometrů a kolik jich týmy nacestovaly společně?

Zcela nejdál ze všech to měla dvojice ze Skandinávie, které kralovali stříbrní medailisté z Finska. Ti museli urazit dlouhých 2020 km, aby se na mistrovství v České republice dostali a stejnou porci kilometrů nasbírali také cestou zpět.

Bronzové Švédsko sice trávilo na cestě o něco méně času, neboť muselo urazit o dvě stě kilometrů méně, i tak se ale nacestovalo docela dost. Třetí v pořadí pak byl výběr Estonska, který do Brna urazil okolo 1440 km. Mezi ostatní země, které nasbíraly přes tisíc kilometrů, pak patřily také výběry Itálie, Lotyšska, Dánska a Belgie. Naopak nejblíže ze všech to, kromě domácího českého výběru, měli florbalisté Slovenska a Rakouska, kteří urazili přes 300 km

A kolik se všechny země nacestovaly do Brna dohromady? Zhruba tolik, kolik do Městských hal Vodova dorazilo fanoušků za celých pět dní šampionátu. Konečné číslo uražených kilometrů totiž činí 13 860.

Orientační počet uražených kilometrů:

1.Finsko -  2020 km

2. Švédsko - 1800 km

3. Estonsko - 1440 km

4. Itálie - 1330 km

5. Lotyšsko - 1240 km

6. Dánsko - 1190 km

7. Belgie - 1100 km

8. Švýcarsko - 960 km

9. Německo - 630 km

10. Slovinsko - 520 km

11. Polsko - 500 km

12. Maďarsko - 400 km

13. Rakousko - 380 km

14. Slovensko - 350 km 

​​

Obrázek