{{flash.get().title}}

{{flash.get().body}}

Obrázek

​​​​​​​

MARTIN DOKTOR: SVĚTOVÉ HRY MĚ PŘEKVAPILY

Obrázek ke článku
4. 8. 2017

Martin Doktor je dvojnásobný olympijský vítěz, který je nyní sportovním ředitelem Českého olympijského výboru a na předchozích olympijských hrách vedl celý Český tým. Nyní byl poprvé také šéfem české výpravy na Světových hrách. Jaké byly jeho dojmy?

V čem vás Světové hry překvapily?
Překvapily mě v tom, že to vypadá doopravdy jako menší olympiáda. I když menší je špatné slovo, sportů na programu je dokonce víc. Ale samozřejmě počtem účastníků a hlavně počtem lidí okolo je to menší. Překvapilo mě to tím, jak je to velké olympiádě hodně blízké. Viděl jsem řady sportů úplně poprvé naživo a překvapilo mě, jak hodně soutěžní jsou. Fungují tam všechny principy jako u velkých olympijských sportů.

Jaké byly vaše největší sportovní zážitky?
Nejvíce u těch sportů, které jsem znal málo.  Sumo byl obrovský zážitek. Vůbec jsem nevěděl, že existuje i kategorie open, kde společně zápasí všichni, co tam jsou, jak malý tak ten největší. I když se sumo na první pohled může zdát jednoduché, není to tak a zblízka jsou tam velice zajímavé detaily. Velký dojem na mě udělaly také padákové sporty. To, jak nalítávali z obrovské výšky na úzkou nudli vody a kdy při přiblížení na průlet letí snad 150 kilometrovou rychlostí, to bylo neuvěřitelné.

Vy můžete srovnávat – jak se dá porovnat zážitek sportovce na olympiádě a Světových hrách?
Zážitky jsou podobné. Vím, že v některých sportech ještě platí, že třeba MS je víc. Ale ve sportech, které Světové hry berou jako vrchol všeho v těch čtyřech letech, tam je to pro sportovce úplně stejné. Tady v Polsku se povedlo, že už to vypadalo, že jsou olympijské vesnice – většina sportovců byla ubytována ve dvou centrech – a to je přesně to co vytváří atmosféru na olympiádě, kdy se potkávají sportovci z různých sportů a z různých zemí, a v jídelně se posadí vedle sebe například sumista a moderní gymnastka z druhé strany zeměkoule a dokáží si spolu povídat o tom, jaké je to jídlo, nebo jaké mají zážitky ze sportu. Navíc letos poprvé fungoval i společný Czech team, včetně českého domu, to zážitek ještě více přibližuje k velké olympiádě.

Jak hodnotíte zázemí Českého domu?
Já si myslím, že se hodně povedlo. Je pravda, že hned na začátku byla náhoda, že jsme objevili tuto loď, já mám k vodě blízko, takže se mi to hned líbilo. Ale šlo především o to, že to bylo místo, kde se dá centralizovat servis z hlediska administrativního, tak i lékařského. Je strašně důležité, že to bylo místo, kde se sportovci mohli potkávat. V jeden posledních dnů se po svých soutěžích potkali například sportovci z tanečního sportu s in-line hokejisty, což jsou podle mě dva naprosto rozdílné světy a pak tam tancovali dohromady. Tohle má česká loď za úkol, navíc vše v centru města, takže ze všech stran relativně blízko a myslím si, že se to povedlo, aspoň tedy co sportovci říkali. Je pravda, že tu máme sportovce, kteří jsou vděčnější, než třeba jiní, kteří jsou na takový servis běžně zvyklí. Máme velice kladné ohlasy, což jsem moc rád a pro nás je to největší odměna, když přijdou a řeknou: „Hele díky, udělali jste tady pro nás super věc a pomohlo nám to“. Když to jenom zlomkem pomohlo, aby sportovec podal v soutěži lepší výkon, ale hlavně tu z toho měl dobrý pocit, tak je to správný směr.

Jaké bylo mít v Czech teamu i florbal a překvapil Vás v něčem?
Každý týmový sport na olympiádě nebo na světových hrách strašně pomůže. Ostatní sportovci většinou chodí týmu fandit a tam se stmelují a tvoří se ten společný tým. Tady se kvalifikovaly dva špičkové týmy in-line hokeje a florbalu a bylo znát, že jsou v týmu. Je pravda, že mě florbal překvapil v hodně věcech, protože na takovéto úrovni jsem ho nikdy neviděl naživo. Jsem rád, že jsem třeba lépe naučil pravidla.

Foto: ČOV

Obrázek