{{flash.get().title}}

{{flash.get().body}}

Obrázek

NAVRÁTILEC MĚŘIČKA: PÍSEK ŠEL NAHORU VE VŠECH OHLEDECH

Obrázek ke článku
2. 11. 2020

Povedený vstup do nové - leč v současné chvíli přerušené - sezony prožívají v divizním Písku. Jihočeši po zaváhání v prvním kole v Jindřichově Hradci sbírali už pouze triumfy a drží se v popředí tabulky. „První utkání se nám nepovedlo, nedařilo se nám prolomit taktiku soupeře a zaslouženě jsme prohráli. Další zápasy se nám už povedly na jedničku a jedeme na vítězné vlně. Snad to tak bude pokračovat,“ nechal se slyšet Michal Měřička.

Sedmadvacetiletý útočník se před novým ročníkem vrátil do svého mateřského klubu po pěti letech. „Je to skvělý pocit hrát zase doma. Cítím se, jako bych florbalově omládl o deset let a znovu mě to v Písku nabíjí energií jako dřív,“ podotýká.

Svoji chuť dokazuje i v číslech. Během čtyř divizních utkání, do kterých nastoupil, stihl nashromáždit skvělých 14 bodů, čímž se řadí mezi nejproduktivnější hráče soutěže. „Důležitá je především výhra týmu, sbírání kanadských bodů už jsou jenom čísla do tabulky a peníze do týmové kasy,“ skromně hodnotí povedený návrat zpět do mateřského celku. 

Jak se zrodil váš comeback do Písku?
​Před novou sezonou mě oslovil můj dlouholetý kamarád, trenér Michal Hanzlík, jestli bych se nechtěl vrátit. Nerozmýšlel jsem se příliš dlouho, chtěl bych klubu pomoci se dostat výš.

Proč jste se nerozhodl pokračovat v prvoligových Českých Budějovicích?
Rozhodl jsem se především z rodinných a časových důvodů. Mám malou dceru Sáru, se kterou chci trávit svůj čas. Doufám, že budu ještě několik let aktivně hrát, ale v budoucnu bych chtěl v Písku ukončit i svoji hráčskou kariéru.

Váš kamarád a kouč Michal Hanzlík hrál tedy při návratu velmi důležitou roli.
Ano, opravdu velikou. Především se ztotožňuji s jeho herním systémem, přístupem ve vedení tréninku a jeho nadšením pro florbal. Dá se říct, že kdyby to v Písku neklapalo tak, jak to tam klape teď, tak bych se hodně rozmýšlel, jestli bych přestoupil.

Do klubu se vracíte po pěti letech. Jak se celkově změnil klub za tu dobu?
Šel po všech stránkách opravdu nahoru. Zase bych vypíchl Michala Hanzlíka, který odvádí špičkovou práci v podobě náborů dětí, pořádá různé promo akce na školách. Ale je to samozřejmě práce celého vedení. Klub se dostává do podvědomí nejen v Písku. Líbí se mi jeho strategie, rychle se rozvíjíme a doufám, že to tak bude pokračovat.

V týmu působí také váš dlouholetý kamarád Lukáš Cendelín, se kterým jste působil už v mládežnických kategoriích, kde se vám spolu dařilo výborně. Jak se těšíte na opětovné navázání spolupráce?
Těším se moc. Nejlépe bych to vyjádřil rčením „já na bráchu, brácha na mě“. V mládežnických kategoriích jsme spolu opravdu sbírali hodně kanadských bodů. Doufám, že na to navážeme, budeme oba zdraví a pomůžeme týmu.

Vraťme se pár měsíců zpátky. Jak probíhala příprava na nový ročník?
Vcelku obyvkle. Ta fyzická v podobě běhání a posilování. Ve druhé části přípravy jsme odehráli několik turnajů a přípravných utkání, ve kterých nás prověřili těžcí soupeři. Myslím si, že jsme odehráli dobré zápasy i proti celkům z větších oddílů.

Už v minulé sezoně Písek neminulo play-up, v prvním kole vyřazovací fáze ale nestačil na Krnov. S jakými cíli jste vstupovali do aktuální sezony?
Máme určitě ty nejvyšší ambice, chtěli bychom se rvát do posledních chvil o postup do národní ligy. K tomu je ještě dlouhá cesta skrz celou sezonu a následně play up, kde se bude lámat chleba. Písku by národní liga určitě slušela. 

Ve vaší skupině se postupovými ambicemi netají oba plzeňské celky. Kdo kromě nich má podle vás za cíl postoupit?
Abych řekl pravdu, tak moc ostatní týmy nesleduju. Podle toho, co jsem pochytil v kabině od kluků, tak zřejmě asi Strakonice. Snažím se soustředit především na náš tým a naše výkony.

Jak už bylo zmíněno, máte na svém kontě už 14 kanadských bodů, z toho desetkrát jste byl v roli asistenta, což je nejvyšší číslo v lize. Je právě tvorba hry vaší největší doménou?
Ano, to rozhodně. Snažím se hodně tvořit hru, z čehož vyplývá tolik asistencí. Jsem rád, že se klukům daří mé přihrávky proměňovat, aspoň jako asistent nemusím tolik přispívat do klubové kasy. (smích)

Občas bývá těžké skloubit florbal s pracovními povinnostmi. Vám se to zatím daří.
V Písku se to vcelku kloubit daří. V Českých Budějovicích to bohužel moc nešlo, jelikož jsme jezdili na zápasy přes celou republiku. V tomhle je nynější angažmá jednodušší.

Jak trávíte svůj čas mimo florbal a práce?
Mou náplní volného času je stavění lega, čtení pohádek a kreslení obrázků s milovanou dcerou Sárou. Takže skloubit práci, florbal a rodinu je někdy hodně náročný úkol, ale moje přítelkyně je shovívavá a ve všem mě podporuje. Za to jí moc děkuji.

​​

Obrázek