{{flash.get().title}}

{{flash.get().body}}

Obrázek

​​​​

NECHTĚLI JSME BÝT JEN ZA OUTSIDERY, POPSALA MOTIVACI K PODÁNÍ PŘIHLÁŠKY ALENA STAVOVČÍKOVÁ

Obrázek ke článku
15. 1. 2019

Unikátní projekt Tour de Club nedělá rozdíl mezi velkými a malými. Své o tom nyní vědí i v Hladkých Životicích. Malá vesnička z Novojičínska se přihlásila do projektu s tím, že nechce být za outsidera soutěží. A vyšlo to. I hráči Barbariens Hladké Životice tak viděli na vlastní oči superligové osobnosti.

„Jsme klub, který sice funguje dvanáct let, avšak v ligové soutěži jsme druhým rokem. Přestože jsme všichni proškolení trenéři, chtěli jsme vidět práci profesionálů. Lákala nás možnost získat nové nápady na tvorbu tréninkových jednotek. A také jsme chtěli zjistit, zda naše tréninky jsou správně koncipovány,“ začala povídání o Tour Alena Stavovčíková, která měla akci na starost po organizační stránce.

Lidé z menších obcí bývají vždy velmi přátelští, obětaví a vstřícní. Proto si pochopitelně vážili také ostravské návštěvy.

„Po ukázkovém tréninku byly všechny děti nadšené. Líbil se jim odlišný přístup k tréninku. Velmi vstřícná byla i naše návštěva. Chápala i provizorní podmínky. Chtěli jsme také vědět, jak na nás nahlíží druzí. Ačkoli se nacházíme na spodních místech ligových tabulek, nechceme být žádní outsideři,“ popisovala organizátorka.

Každý organizátor měl právo vyjádřit svůj názor na akci a bylo mu přislíbeno, že bude zveřejněn. Připouští se tedy pochopitelně i kritika. Protože právě ta mnohdy pohání pomyslná mlýnská kola.

„Od nás kritiku asi nečekejte. Touto akcí jsme dostali na trénink alespoň hrstku rodičů, které si vzal stranou pan Mrázek a diskutoval s nimi. To se mně osobně za dvanáct let nepodařilo, přestože jsme pravidelně svolávali schůzky. Vždy jsme tam jako trenéři seděli se dvěma rodiči. Musím říct, že všichni zúčastnění byli nadšení.  Jen nás mrzelo, že nestojíme ani za minutu času zástupců obcí dětí, kteří byli s předstihem zváni.“

Moravskoslezský region nabízí velkou řadu osobností, které by mohly na akci přijet. Spolu s Prahou je totiž tradičně tím nejlepším v České republice. „Přivítali jsme Radomíra Mrázka, Tomáše Plačka, Rostislava Kohúta a Jakuba Mendreka.“

Průběh akce se líbil i zúčastněným dětem. Tedy těm, kvůli kterým se tato akce pořádá především. „Děti to hodnotily velmi kladně. Spousta rodičů navíc svého potomka viděla hrát poprvé v životě,“ radovala se organizátorka.

Po předchozích slovech tak asi úplně nelze čekat negativní hodnocení. „Já osobně měla super pocit. I proto, že si kluci udělali čas na naše děti a plně se jim věnovali. Trošku jsme jim plán zkomplikovali specifickým požadavkem, který se týkal rozdělení tréninku dle kategorií. Ale vyšli nám vstříc,“ chválila si.

Nakonec se nenaplnily ani možná zbytečné obavy týkající se prostor, ve kterých se akce konala.

„Všichni mě nabádali, že je třeba mít reprezentativní prostory, což ty naše určitě nejsou. Ale já bojovala za naše tréninkové místo i proto, abych viděla, že lze i v těchto podmínkách pracovat. Nikdo se nad tím nepohoršoval. Ba naopak. Všichni se chopili práce a věnovali se dětem. Jsem jim moc vděčná,“ rozplývala se.

Vše nakonec skončilo i vytouženým „happy endem“. „Domluvili jsme si totiž spolupráci zaměřenou na vybrané části tréninku,“ zakončila pozitivní povídání energická organizátorka.

​​

Obrázek