{{flash.get().title}}

{{flash.get().body}}

Obrázek

​​​​​​​

NEVZDALI JSME TO, TOUR BYLA DALŠÍM KROKEM KUPŘEDU, TVRDILI NETOLIČTÍ RAFANI

Obrázek ke článku
22. 1. 2019

Když se řekne Netolice, florbal si vybaví asi málokdo. Naopak většině lidí okamžitě naskočí jméno rybníkáře Štěpánka Netolického. Jenže zatímco Netolický už jistojistě žádný další rybník nevybuduje, o florbalistech z Prachaticka je slyšet čím dál víc. Bylo tomu tak i díky projektu Tour de Club, který do Netolic zavítal.

Jihočeský kraj je svým způsobem pohádkový. Ne nadarmo si ho zamilovali filmaři. A v minulosti také rybníkáři. Jejich odhodlanost se stala symbolem regionu. Není tedy překvapení, že se jí vyznačují i netoličtí Rafani. Ti dostáli svému jménu hned v úvodu existence.

„Florbal v Netolicích existoval v minulosti jen v podobě zájmového kroužku při Domu dětí a mládeže. Chtěli jsme se však sportovně posunout dál. Pomyslný křest ohněm jsme podstoupili minulou sezónu, kdy jsme se přihlásili do krajské ligy starších žáků. Za pochodu jsme se učili pravidla a vůbec principy florbalové strategie,“ popisoval začátky netolického klubu jeho šéf Josef Zíka.

Právě toto byl jeden ze silných impulsů k tomu, aby se Netoličtí přihlásili do Tour. Ta slouží mimo jiné jako metodická pomoc menším klubům.

„I když jsme mnohdy dostávali pořádnou nakládačku a v týmu panovala poraženecká nálada, kluci to nevzdali. Sezónu dokončili sice jako předposlední, ale bohatší o zkušenosti, ze kterých nyní čerpáme. Letos hrajeme s úspěchem i ligu elévů. A aby se nám dařilo ještě víc, chtěli jsme pro kluky ukázkový trénink v rámci Tour de Club. Přání se nám splnilo,“ přibližoval motivaci pro přihlášení klubový šéf.

Jedním z tradičně největších benefitů této akce je návštěva velkých osobností českého florbalu. Ty samozřejmě přijely také do Netolic.

„Přivítali jsme u nás superligového florbalistu Adama Tlapáka, metodika Jana Třískalu a trenéry Michala Eisenkolba a Marka Michálka,“ vyjmenovával.

Kladné byly také tréninkové ohlasy. Akce se dětem velmi líbila.

„Tento vzorový trénink splnil očekávání. Bavilo to nejen děti v cílové věkové kategorii, ale i ty ostatní, které se nepodařilo odehnat. Protože je trénovali neznámí trenéři, udržely i pozornost a věnovaly se stanovené aktivitě naplno. Vše se provádělo formou her, vše bylo dynamické a s plynulými přechody,“ pochvaloval si.

Spokojení byli v závěru také dospělí. Josef Zíka přibližoval, co si z tréninku odnesl on a jeho trenérští kolegové.

„Nechceme, aby tréninky upadly do stereotypu. V tomto nám Tour velmi pomohla. Líbilo se nám rozdělení tréninkové plochy na zóny a dětí na skupiny. I když u nás je to poněkud obtížně proveditelné. Zaznamenáváme totiž velký nárůst členské základny. Nikoli však počtu trenérů. Jsme pouze dva stálí trenéři na teď již 75 dětí. Jinak to ale celé uteklo jako voda a je jen škoda, že jsme víc nevtáhli „do hry“ přítomné rodiče.“

Další růst už bude na samotných netolických Rafanech. Jak na to, už nyní vědí.

Obrázek