{{flash.get().title}}

{{flash.get().body}}

Obrázek

NOVÁK: NEKLADEME SI MALÉ CÍLE. CO PŘINESE ROK 2022?

Obrázek ke článku
31. 12. 2021

Florbalový rok 2021 je pomalu minulostí a fanouškům nabídl celou řadu velkých momentů. Jedním z nich byla změna prezidenta, jímž se stal Daniel Novák. Jak hodnotí první půlrok v nové funkci, co čeká na florbal v jubilejním roce 2022 za výzvy a jak zvládl koronavirovou pandemii po ekonomické stránce? Nejen to se dozvíte v obsáhlém rozhovoru. 

Do čela Českého florbalu usedl Novák zkraje června, kdy vystřídal ve funkci Filipa Šumana. Jak sám přiznal, tak první týdny v nové pozici nebyly úplně snadné. Proč? „Nebylo totiž jednoduché ve vteřině upravit svůj život tak, abych mohl být každý den v Praze v kanceláři a aktivně pracovat s plným nasazením pro florbal, jak jsem slíbil na valné hromadě. Velmi brzy se mi to ale povedlo vyřešit a jsem za to moc rád,” vysvětluje rodák z Nymburka, který byl podobně jako řada dalších členů výkonného výboru zvolen s velmi silným mandátem. 

Novým lídrem tuzemského florbalu je necelých sedm měsíců, které však přinesly řadu zkoušek. „Jsem rád, že se nejen mně, ale i celému výkonnému výboru, povedlo kontinuálně navázat na práci, kterou zde započal Filip společně s předchozím výkonným výborem. Stála před námi velká výzva jménem covid. Myslím si, že zde jsme byli velmi úspěšní. Tlačíme na to, aby se florbal hrál a těší mě, že drtivá většina zápasů také odehrána byla,” říká Novák. 

Rovněž si pochvaluje, že v rovině řízení se povedlo posunout otázku digitalizace a přejít na jednotnou komunikační platformu napříč všemi florbalovými složkami, ať už se jedná o fungování komisí, výkonného výboru, celého sekretariátu a regionálních sekretariátů. „Považuji to za velké plus. Umožní nám to se posouvat dál a věřím, že i v tomto odvětví jsme a budeme v českém sportovním prostředí lídrem,” doplňuje. 

Jak jste již zmínil, tak je skvělé, že rok 2021 končí, zatímco soutěže běží dál. Jak ale situace kolem probíhající pandemie koronaviru zasáhla do financí Českého florbalu? Můžete jako prezident a šéf Komise ekonomiky a infrastruktury (KEI) říci, jak na tom florbal je po ekonomické stránce po roce, v němž jej kromě covidu čekaly ještě čtyři světové šampionáty?
Chtěl jsem o tomto tématu hovořit jako o velké výzvě pro rok 2022. Pro končící rok 2021 jsme měli plán, který se nám podařilo naplnit. Vyplatili jsme oddílům veškerou slíbenou podporu. Byli jsme schopní dostát svému slibu a kompenzovat startovné, vrátit licenční poplatky a podobně. Zároveň jsme byli schopní se zúčastnit všech čtyř mistrovství světa a pokrýt všechny s šampionáty související výdaje. Předběžné informace, které mám od kolegy Tomáše Franka, s nímž ekonomickou situaci bedlivě sleduji, jsou takové, že máme důvod k mírnému optimismu a v tomto roce splníme, co bylo schváleno na valné hromadě. Měli bychom dopadnout ekonomicky dle plánu nebo ještě lehce pozitivněji.  

Zmínili jsme se o čtyřech mistrovstvích světa během necelého půlroku. Pojďme se na to však podívat po sportovní stránce. České reprezentace na nich vybojovaly tři medaile – dvě bronzové a jednu zlatou. Jak tyto úspěchy hodnotíte?
S trochou nadsázky bych neskromně mohl říci, že kdyby se povedla vybojovat ženská medaile i v Uppsale, tak bych byl maximálně nadšený. Jsem ale extrémně šťastný za to, jakým způsobem jsme všechna mistrovství světa absolvovali. Herní projev, kterým se naše hráčky a naši hráči napříč kategoriemi prezentovali, mě naplňuje dojmem, že nejen jdeme správným směrem, ale že bychom tyto úspěchy mohli pravidelně opakovat i na dalších mistrovstvích. Zvláště juniorská zlatá medaile ve mně budí velké naděje v to, jakým způsobem budeme schopní konkurovat v seniorské kategorii Švédům, Finům i Švýcarům. 

Juniorské zlato navíc přišlo doma. Jak složité bylo i v rámci té covidové situace uspořádat mistrovství světa, když přihlédneme ke změně termínu a dalším nejistotám, například ohledně účasti fanoušků? Plus, kdybyste mohl srovnat šampionát v Brně s těmi ostatními, tak v čem byl ten „náš” juniorský jiný, případně lepší?
Musím říci, že jsem zklamán z organizace šampionátů mužů a žen. Vnímám, že mezinárodní florbal by se již neměl vracet o pět nebo sedm let dozadu, ale že bychom všichni měli chtít stoupat po tom pomyslném žebříčku nahoru. Tudíž organizace samotného mistrovství světa nemůže v některých případech působit doslova amatérsky, což se, bohužel, hlavně v Helsinkách stalo. Naopak, juniorský šampionát v Brně byl za mě, a i po hodnocení s magistrátem města Brna a dalšími s mistrovstvím úzce spojenými lidmi, organizačně zvládnutý na jedničku. Byl jsem velmi mile překvapen, jak se náš nově budovaný mladý organizační tým zhostil tohoto náročného úkolu. I proto jsem byl poté nemile překvapen tou úrovní v Uppsale a v Helsinkách. 

Je to třeba téma, které probíráte s Filipem Šumanem, který je viceprezidentem IFF a v Českém florbale se dlouhodobě stará o mezinárodní rozvoj? 
Určitě je to jedno z témat. Filip bude, stejně jako já, tlumočit vedení IFF náš názor a samozřejmě také to, že jako Česká republika nechceme jen nečinně přihlížet, ale globálnímu rozvoji florbalu aktivně pomáhat. Co si budeme říkat, IFF je z hlediska možností ovlivnit rozvoj florbalu jednou z nejmenších organizací. Pokud se velké federace jako Švédsko, Finsko, Švýcarsko a Česká republika nespojí a nebudou ve společné koordinaci tlačit ten mezinárodní rozvoj dál, tak se to bude hýbat velmi pomalu. Filip by právě měl být jedním z těch, kteří tomu pomohou. 

Sám jste již v úvodu nastínil, že jednou z výzev do roku 2022 bude naplnit ekonomické cíle, ale jsou i nějaké další mety, které vás v tom novém florbalovém roce čekají? 
Výzev je před námi opravdu hodně. Jsme organizace, která si dává velké cíle. To jsem převzal po Filipovi (úsměv). Ještě nás ale čeká jedna ekonomická výzva – udržet si minimálně stejné finance, jaké jsme měli v roce 2021. Máme po volbách a máme tady Národní sportovní agenturu, která je v Česku úřednickým lídrem za sport. Půjde teď o to, aby její vedení obhájilo celkový objem financí do sportu, který byl v roce 2021 až kolem 11 miliard korun. To je zásadní i pro nadcházející rok, aby všechny sportovní organizace obdržely očekávanou podporu, aby mohly dál fungovat. Pokud by se to nepovedlo a florbal a další sporty by byly kráceny, tak by se to mohlo výrazně dotknout dalšího rozvoje. Je to velká výzva, protože po volbách je vždy určitá nejistota. Nikdo vám hned neřekne, jakým způsobem potečou finance do sportu. Současně nyní budeme z hlediska státu v rozpočtovém provizoriu, a to může mít na některé sporty drastický dopad, protože to výrazně zpozdí finanční podporu od NSA. Florbal byl, naštěstí, vždy řízen ekonomicky dobře. To znamená, že jsme připraveni na to, že finance od NSA obdržíme možná až v polovině příštího roku, ale jsou sporty, které to budou těžce snášet.  

Dále je tu ještě jedna obrovská věc, a to je třicet let florbalu. Je to zajímavé a velké výročí. Byl bych rád, abychom si jej společně s fanoušky našeho sportu připomněli nejen teď v lednu, ale i v rámci jubilejního desátého superfinále. Další výzvou je udržení soutěží skrze nadcházející období a nastupující novou mutací koronaviru. Když se podíváme, co se děje v okolních zemích, kde jsou vlivem mutace omicron vysoké počty nakažených a přichází řada nových restrikcí, tak pro nás zřejmě bude velmi náročným úkolem vše zvládnout a soutěže dohrát. 

Zmínil jste výročí třiceti let florbalu. Tím jsme se dostali k dalšímu tématu. Celé jubileum není jen o jednom roku oslav, ale především tak vstupujeme do další florbalové dekády. Vy máte osobně s florbalem dlouholeté zkušenosti. Mohl byste říci, v čem vidíte největší posun?
Když to vezmeme po sportovní stránce, tak o ní jsme již lehce hovořili v otázce k mistrovství světa. Je jednoznačně vidět stoupající výsledková linie. Ve sportovní části je obrovské plus, že jsme se posunuli v přístupu k samotnému florbalu. Hráči trénují daleko intenzivněji a kvalitněji, jsou schopní podobně jako v dalších elitních soutěžích do florbalu vkládat více času a energie, a jen proto přicházejí i úspěchy, které jsou tomu všemu úměrné a hlavně zasloužené. Obrovský skok jsme udělali v organizaci florbalu a jeho řízení. Nemyslím to teď na úrovni svazu, ale zejména na úrovni klubů. Dnes máme v oddílech přes 250 lidí, kteří jsou zde zaměstnaní a naplno se věnují našemu sportu. To už je profesionální armáda posunovatelů celého českého florbalu. Jsou to ti lidé, kteří se rozvoji klubu a celého florbalu věnují na denní bázi a neustále jej mohou zlepšovat.  

Chystají se nějaké změny v podpoře oddílů, jakožto důležitých hybatelů florbalu, nebo bude pokračovat minimálně stejným způsobem?
Chtěl bych podporu oddílů určitě udržet. Domnívám se, že to celkovému rozvoji Českého florbalu prospívá. Chtěl bych ale udělat úpravu v tom velkém programu podpory, který nazýváme PP3. Chceme nadále spolupracovat s kluby v otázkách sportovní výkonnosti, ale stále více se zaměříme i na podporu kvality jejich organizace a řízení. Kluby díky profesionálním zaměstnancům získaly obrovskou sílu, kterou je potřeba přetavit v to, aby byly ve svých městech ještě významnějšími sportovními subjekty. Aby dobře prodaly, že se starají o stovky dětí a plní velice důležitou roli. Také se chceme věnovat tématu udržitelnosti, ale trochu jinak, než jak se nejčastěji řeší. Ve společnosti je udržitelnost vnímána hlavně s ekologickým podtónem, což je také velmi důležité, ale my ji chceme pojmout daleko více z pohledu udržitelnosti samotného sportu, právě toho, aby kluby byly stabilní organizace, které mohou dlouhodobě zlepšovat svou činnost 

Na závěr se sluší ještě jedna důležitá věc –  poselství prezidenta Českého florbalu celé florbalové komunitě do nového roku.
​Chtěl bych celé florbalové komunitě popřát hlavně hodně zdraví, což v této době není žádná prázdná fráze. Nacházíme se v těžkém dvouletém období. Asi nikdo nečekal, že něco podobného nastane, budou lockdowny a taková zdravotní rizika, že se jich bude bát celá společnost. V rámci florbalu si přeji, abychom mohli dál sportovat, rozvíjet naši milovanou aktivitu a abychom se u ní na všech úrovních skvěle bavili. Doufám, že se v nacházejícím roce společně potkáme v co nejhojnějším počtu na superfinále a dalších florbalových akcích.

Obrázek