{{flash.get().title}}

{{flash.get().body}}

Obrázek

​​​​

PÍSKÁNÍ JE DOBRÁ BRIGÁDA NEJEN PRO STUDENTY. HLAVNÍ JE UDĚLAT PRVNÍ KROK, SHODUJÍ SE MLADÍ ROZHODČÍ

Obrázek ke článku
7. 3. 2019

Role rozhodčího je většinou pořádně nevděčná. Zatímco kvalitní výkon se tak nějak automaticky považuje za samozřejmost a pochvala se příliš nenosí, s kritikou to je jiné. Ani tyhle faktory neodradily dvojici mladíků vzít píšťalku do ruky a činit často nepopulární rozhodnutí. Oba to baví. Shodují se, že hlavní je udělat první krok. Mimořádný dvojrozhovor přináší názory Jana Barimova a Jiřího Klusáka.

Z tribuny by uměl pískat každý. Vstoupit do jámy lvové, když k vám vzhlíží desítky či stovky párů očí v hale, už tak snadné není. Dva mladíci z Vysočiny se toho nebáli. Přestože jeden sotva dosáhl na hranici plnoletosti a druhý je teprve dorostenec, odvaha jim nechybí.

„Chtěl jsem florbal poznat z jiné stránky. Byl jsem hráč, což už nyní neplatí. Ale protože jsem s ním vyrůstal odmala s florbalkou, nechtěl jsem ztratit kontakt s tímhle sportem. Tak jsem začal pískat,“ popisoval své začátky Jiří Klusák. „Já si své první krůčky s píšťalkou zkusil na amatérských turnajích. Bavilo mě to, přišel čas se posunout dál,“ připojoval názor Jan Barimov.

Mnoho mladých aktivních florbalistů uvažuje o tom, že by se vrhlo na dráhu rozhodčího. U spousty z nich však přání zůstane jen v říši teorií. „Důležité je učinit první krok,“ shodují se oba dva mladí muži. „Nejtěžší pro mě bylo přihlásit se na školení a dojet tam. Pořád si říkáte, jestli to fakt chcete, nebo ne,“ tvrdil Klusák. „Nebojte se, stojí to za to. Stačí jen prvotní investice a odvaha,“ doplnil Barimov.

Stejně tak, jako se lidé liší svým temperamentem, odlišuje se i jejich životní styl. Totéž platí při pískání. Někdo má radši klidné zápasy, jiný vyžaduje vyhecovanou atmosféru. „Možná to bude znít absurdně, ale radši jsem pod tlakem. Pokud není extrémní, člověka to vybičuje k lepším výkonům. A posouvá se dál,“ překvapil Klusák s ani ne dvouletou praxí. „I já to tak mám. Vyrovnaný zápas vás nutí se koncentrovat. Na druhou stranu pokud je takových pět zápasů z pěti na turnaji, už je to náročné,“ doplnil letošní nováček Barimov.

Pokud se tvrdí, že hráči do dvaceti let mají celou kariéru před sebou, o rozhodčích by tohle mohlo platit dvojnásob. Kluci tak představili i svoje sny a cíle. „Určitě se chci dostat co nejvýš. Snem by byl aspoň jeden duel na mistrovství světa. Ale všechno je to ještě hrozně daleko,“ přibližoval Barimov. „Chtěl bych co nejvýš, na druhou stranu mi jde ale hlavně o to, aby mě to bavilo. Těžko předvídat, přece jen mi je teprve 18. Budu se snažit a uvidíme,“ doplňoval Klusák.

Jiří Klusák si i přes svůj nízký věk zapískal zápasy, na které jiní čekají řadu let. S ani ne dvouletou praxí už má za sebou setkání krajských reprezentací v Novém Veselí či zápasy 1. ligy juniorek nebo žen. „Těžko říct, co bylo dosavadním kariérním vrcholem, těch zápasů by bylo víc. Nadchl mě zápal žáků na turnaji v Novém Veselí. Na druhou stranu jsem si zkusil i 1. ligu žen či juniorek. A to je zase úplně jiný florbal. Všechno mě to ale především bavilo. To považuji za důležité.“

Závěrečné poselství budoucím kolegům bylo od obou prakticky totožné: „Rozhodčích je u nás málo. Nebojte se, že by se na vás nedostalo. Pojďte to zkusit. Nikdy nevíte, jestli se zrovna v pískání nenajdete. Třeba právě tohle je vaše osudová cesta.“

(na fotografii vpravo Jiří Klusák se svým kolegou Petrem Kadlecem)

​​

Obrázek