{{flash.get().title}}

{{flash.get().body}}

Obrázek

PLÁŠKOVÁ: SPOLUHRÁČKÁM GRILOVALA, CHODOV JE RACIONÁLNÍ VOLBA

Obrázek ke článku
2. 8. 2021

Magdalena Plášková se vrací. Reprezentační útočnice se po sezoně strávené ve Švýcarsku bude znovu představovat v Extralize žen. Čtyřiadvacetiletá florbalistka opět oblékne dres jihoměstského Chodova, v němž strávila podstatnou část své kariéry a také slavila titul. Kádr lvic však prošel za poslední dobu výraznou obměnou. „Prostředí je opravdu hodně jiné, ale pořád je tu pár lidí, se kterými jsem předtím hrála,“ říká studentka medicíny.

Na rok jste okusila Švýcarskou NLA, kde se vám s Red Ants podařilo projít až do semifinále. Jaké je vaše hodnocení zahraniční štace?
Rok ve Švýcarsku hodnotím rozhodně pozitivně. Na začátku sezony jsme se v legraci s Martinou Řepkovou a Nelou Jirákovou bavily, že na sebe určitě narazíme v play-off a ono se tak vážně stalo. Nečekala bych však, že přes Piraně z Churu postoupíme a mile mě to překvapilo. Sezona celkově byla skvělá. Mrzí mě ale, že jsme ji neodehrály celou, neboť nám dlouhá pauza zkrátila základní část a na tribuny nemohli v podstatě vůbec diváci. Ve Švýcarsku totiž jinak chodí na utkání plná hala.

Jak obtížné bylo zůstat v sezonním nasazení právě při měsících zápasového volna?
Zas takový problém to pro mě většinou nebyl, což je zapříčiněné nejspíš tím, že jsem do Švýcarska šla hlavně za florbalem. Celou dobu jsme trénovaly, asi až na jeden týden, kdy jsme měly krátkou pauzu. K tomu jsem samozřejmě chodila také do práce. Zároveň v novém prostředí není těžké zůstat motivovaná.

Na co budete nejraději vzpomínat, jak po florbalové stránce, tak i po té životní?
Po florbalové stránce rozhodně na již zmiňované čtvrtfinále proti Churu. Zápasy s ním mě bavily nejvíce. Jinak jsem tam potkala celou řadu skvělých lidí a užila si spoustu zábavy. V týmu jsem si našla opravdové kamarádky, za kterými se budu ráda vracet. Holky mi často chystaly i švýcarské pokrmy, ale česká jídla moc neumím, takže jsem jim to oplácela například grilováním.

Jak jste na tom s němčinou, kterou jste zmiňovala v předešlém rozhovoru?
Úroveň mám zhruba mezi A2 a B1. Neřekla bych, že se cítím v používání švýcarské němčiny úplně komfortně, ale ten jazyk se mi líbí více než klasická němčina. Dokonce jsem našla několik slov podobných češtině. Když jdu například do obchodu, povídám si s někým, nebo si něco vyřizuji, tak to dokážu v němčině. I v práci jsem dokázala vesměs komunikovat pouze v jejich jazyce. Administrativní záležitosti jsem ale řešila raději v angličtině.

Doporučila byste zahraniční angažmá i ostatním?
Určitě. Pomohlo mi to celkově v přístupu k životu a ostatním. Cítím se lépe v komunikaci i v cizích jazycích a vážím si více situací, kdy jsou k lidé sobě otevření a milí.

Do Švýcarska jste zamířila primárně na rok. Zvažovala jste ale, že byste prodloužila smlouvu?
Kdybych nestudovala, tak bych ještě zhruba sezonu chtěla zůstat. Moc jsem si to užila, ale delší pauza by ve studiu medicíny byla příliš. Návrat je pro mě nyní racionální volba.

Chodovský tým je však diametrálně jiný oproti tomu, který jste opustila na jaře roku 2020. Co říkáte na nové prostředí?
Je opravdu hodně jiné, ale pořád je tu pár lidí, se kterými jsem předtím hrála. Například s Karolínou Suchou jsme tu spolu hrály už od malinka. Teď za sebou máme první tréninky na soustředění a musím říct, že to je velmi dobré. Tempo, nasazení, hezky se v tom trénuje. A Lukáš Procházka je trenér s dobrou vizí, což se do celého tréninkového procesu promítá a je to dobře.

Jak u vás celkově probíhá příprava na další sezonu?
Část přípravy jsem ještě absolvovala s Red Ants. Měly jsme tři halové tréninky zaměřené na dovednosti s hokejkou a k tomu posilovnu a individuální běhání. K Chodovu jsem se připojila rovnou na soustředění, ale tréninkový týden jsem zmeškala jen jeden, jelikož letošní sezona se jim protáhla až do poloviny června a letní příprava tak začínala trochu později. Tréninky jsou jak halové, tak i kondiční, takže náplní takové klasické soustředění.

Jaké máte očekávání od návratu?
To je taková klasická otázka, na kterou se vždy velmi těžko odpovídá. Lhala bych, kdybych řekla, že nechci titul, ale kdo by ho taky nechtěl (smích).

​​

Obrázek