{{flash.get().title}}

{{flash.get().body}}

Obrázek


PŘESTUP V SEDMNÁCTI? NEJHORŠÍ JE STESK, PŘIZNÁVÁ ANIS

Obrázek ke článku
18. 10. 2020

Osmnáctiletý lotyšský útočník Daniels Janis Anis tuto sezonu stráví ve Vítkovicích. Než sezona narazila na dvoutýdenní stopku, stihl odehrát dva zápasy za juniory a nastoupil také do Livesport Superligy. „Cítím, že každý zápasem se zlepšuju víc a víc,“ říká 190 centimetrů vysoký florbalista.

Začínal s hokejem, po 11 letech ale vyměnil brusle za sálovou obuv. V útoku se ho obávali všichni soupeři, za jednu sezonu v mládežnických kategoriích zvládl posbírat 17 bodů (10+7) za pouhých 11 zápasů. Prohánět na ledě za pukem se už sice nebude, zato u týmového sportu, ve kterém jde o střílení gólů, zůstal.

Proč jste se rozhodl skončit s hokejem?
V jednu chvíli jsem dělal hokej i florbal. Postupem času jsem už neměl čas na obojí, a tak jsem si musel vybrat jeden sport, který budu dělat. A moje volba padla na florbal.

Co vás k vedlo k tomu, abyste upřednostnil florbal před hokejem?
Řekl bych, že mě hodně ovlivnil můj otec, který mi florbal ukázal a pomáhal mi od doby, kdy jsem do ruky poprvé vzal florbalku.

V Lotyšsku jste hrál za klub Oxdog Ulbroka. Hodnotíte minulou sezonu jako povedenou?
Ano, sezona se vyvedla skvěle. Přes léto jsem opravdu makal a když ročník začal, věděl jsem, že jsem připraven ukázat, co ve mně opravdu je. Což se také povedlo.

Celkově tedy hodnotíte vaše působení v tomto klubu za přínosné?
Moje angažmá v Oxdog Ulbroka bylo opravdu skvělé. Trenéři jsou tam opravdu hodní a přívětiví. Dali mi hodně času na hřišti a na mně pak bylo, abych se předvedl.

Jak se zrodila myšlenka přestupu do České republiky?
Vítkovice mě oslovily s tím, abych přijel zkusit pár tréninků letní přípravy. Přijel jsem tedy na tři týdny, abych dokázal, že mám na hraní na takové úrovni. No a po těch třech týdnech mi nabídli místo v týmu.

Hned v prvním zápase, který jste odehrál za juniory, jste vstřelil 4 branky, jednu dokonce jednu vteřinu před závěrečnou sirénou třetí třetiny. Vítkovice vaší zásluhou zvítězily nad rivalem z FBC Ostrava poměrem 6:5 v prodloužení.
Derby proti FBC Ostrava, to byl výborný start. Byl to zápas, na který nikdy nezapomenu, ten pocit byl skvělý.

Kromě místa v týmu juniorů jste si vysloužil také pozvánku do mužského A-týmu. Jak se v kabině cítíte?
Je to skvělý pocit, všichni kluci v týmu jsou přátelští a pořád mi pomáhají.

Na kontě máte po sedmi zápasech tři body. Svou premiérovou trefu jste zaznamenal v zápase proti Chodovu.
Cítím, že každý zápasem se zlepšuju víc a víc. Hrát tady je pro mě perfektní příležitost. Je to sice náročné, ale zlepšuje se to.

Kdybyste měl zmínit jeden zásadní rozdíl mezi florbalem v Lotyšsku a tady, který by to byl?
Rozhodně rychlost hry. V Lotyšsku je hra o hodně pomalejší. Taky tady není moc prostor na chyby, takže když máte balón, nesmíte ho ztratit.

Co je nejtěžšího na přestěhování se v sedmnácti letech do úplně neznámé země?
Určitě stesk po domovu, přátelích a po svých domácích mazlíčcích. Ale jinak se mi v Ostravě líbí. A počasí je tady o moc lepší než v Lotyšsku.

Jak to máte se školou?
Studuji online. Lotyšští učitelé mi posílají úkoly a já je plním. Občas mám také nějakou zkoušku.



Obrázek