{{flash.get().title}}

{{flash.get().body}}

Obrázek

REPREZENTACE JUNIOREK ODSTARTOVALA DALŠÍ CYKLUS

Obrázek ke článku
24. 7. 2018

Po zisku bronzové medaile na šampionátu v St. Gallenu zůstal realizační tým juniorské reprezentace beze změny. Dívčí část kempu talentované mládeže znamenala pro trenéra Tomáše Martiníka a jeho tým příležitost vidět ty nejšikovnější hráčky, ze kterých následně může sestavovat nový tým do devatenácti let. Na co se na kempu zaměřil a co podle něho zdobí hráčku národního týmu?

Jaké má kemp pro vás výstupy?
Máme z něj výstupy dva – jeden byl přímo pro kemp, kde jsme si stanovili nějaké cíle, co bychom tam chtěli zdokonalit, a sledovali rozvoj a hráček. Stanovili jsme si, co juniorský florbal trápí, a celý kemp se na to zaměřovali. Byla to především nebezpečnost hráče, tedy aby se hráčka snažila být neustále nebezpečná pro soupeřovu branku svou aktivitou. S tím souvisí druhá věc: pohyb bez míčku. To znamená snahu ostatních hráčů být aktivní i bez míčku a hledat si prostor, kde mohou dostat nahrávku a být pro soupeře nebezpeční. U holek dost často chybí právě podpora hráčky s míčkem, kdy ostatní doufají, že si to uhraje sama. Třetí věcí jsou další aspekty hry vedle dávání gólů jako příprava šance a následně i bránění, i když florbal v této věkové kategorii je zaměřen především do útočna. Obrana se trochu upozaďuje, ale na té mezinárodní úrovni už to může být problém.

Směrem k reprezentaci jsme mohli vidět hráčky, které mají reprezentační potenciál buď teď, anebo do dalšího cyklu. Takže výstupem bude vznik hlavně širšího, ale i trochu užšího kádru.

Do tréninků se zapojily i hráčky bronzového týmu z posledního šampionátu, co bylo jejich úkolem?
Byla to jejich iniciativa, přihlásily se samy a ptaly se, jestli by nám mohly pomáhat. Organizačně s tím nebyl problém, takže pomáhaly při trénincích, aktivně i pasivně, a snažily se především s těmi mladšími hráčkami popovídat. Pro holky ročníku 2004 můžou být hráčky s takovou reprezentační zkušeností vzory a třeba už jimi i jsou, takže když jim poradí, můžou si ty mladé holky spíš říct, že na tom něco je. Bylo to pozitivní, snažily se přispět a bylo to díky nim veselé.

Co dělá z talentované hráčky hráčku národního týmu?
V tomto věku je to snaha pracovat na sobě, zdokonalovat se a být precizní v každém ohledu. Talent je jedna věc, ale na to se musí nabalit další práce. V tom věku to holky vidí docela jednoduše a myslí si, že stačí umět s hokejkou, ale dělají to v takovém polotempu. Potom přijedou k prvnímu střetu s cizím týmem a zjistí, že to stačit nebude. Snažíme se je tedy už teď, i když tu zkušenost ještě nemají, přesvědčit, že ta práce na sobě je zásadní. Zároveň to jsou i neflorbalové věci, což znamená starat se o sebe, něco si přidávat, snažit se dobře jíst, udržovat se po kondiční stránce a ve všech těchto ohledech se zdokonalovat. Talent má hodně holek, ale ne všechny ho tímto dokážou rozvinout.

Co je pro tuto věkovou kategorii důležité?
Mimo florbal jsou to všechny ty věci, kterých už jsem se dotkl a myslím si, že je dobře, že to hráčky na kempu slyšely i od odborníků, kteří se daným oblastem věnují. Přidává to na hodnotě. V rámci florbalu to pak je hra s míčkem, a aby vše probíhalo v pohybu a aktivně. Tím se vracíme k cílům, které jsme si nastavili, protože si myslíme, že to je právě kamenem úrazu. Florbal je běhavá hra, v něčem možná moc. Pak se přidá práce na míčku a v pozdějším věku je důležité vést hráčky k nějaké organizaci hry. Především, že přepínání mezi obranou a útokem je rychlé a jsou to dvě spojené nádoby, tudíž hráčky musí být rychlé a musí být akční.

Na juniorské úrovni se hodně hráčů a hráček rozhodne nepokračovat, proč tomu tak podle vás je a dá se s tím něco dělat?
Z mého pohledu je rozdíl mezi klukama a holkama. U kluků florbalová kariéra do třiceti není žádný problém, sport je u nich víc brán a do budoucna jim nabízí více možností. Na rozdíl od holek taky často tolik neřeší vzdělání a spíš než holky si řeknou, že když budou dobří, možná ani nebudou muset pracovat a uplatní se přímo ve sportu. Na druhou stranu je ale mnohem větší konkurence v týmech a pro juniora je mnohem těžší prosadit se v elitním týmu. Někdy podle mého názoru raději skončí, protože se jim druhá, třetí liga hrát nechce. Holky jsou v něčem trochu jinak nastavené a dřív dospívají. Podle mě si víc zakládají na vzdělání a takové té jistotě směrem k zaměstnání. Někdo říká, že je to tím, že začínají hrát brzo. Na druhou stranu mají ale lepší možnost se v dospělém florbalu prosadit, protože ta konkurence tam není tak veliká. Nemyslím si, že je z toho cesta ven, když si řekneme, že hráčky nebudeme příliš brzy posílat do soutěží.

Obrázek