{{flash.get().title}}

{{flash.get().body}}

Obrázek

ROSTISLAV KOHÚT: CHCEME HRÁČŮM PŘEDVÉST TRÉNINK NA VYSOKÉ ÚROVNI. JE NA NICH, JAK SE S TÍM POPASUJÍ

Obrázek ke článku
23. 10. 2017

Jeho kariéra byla ovlivněna především dvěma kluby. Z Vítkovic se přesunul k brněnským Bulldogs, kde se angažoval u všech kategorií včetně superligových mužů. Nyní je šéftrenérem mládeže v nejznámějším brněnském klubu a externistou v mateřské škole Kometka, kde se se sportem seznamují malí hokejisté. Krom toho stíhá i post školitele Českého florbalu. Aby měl trenérský životopis kompletní, rozhodl se přihlásit se do výběrového řízení na trenéra výběrů – a vyšlo to. Další povídání s trenéry přináší Rostislava Kohúta, trenérskou osobnost z Moravy.

Kariéra tohoto trenéra je vskutku bohatá, opravdu málokdo se může pochlubit tolika zkušenostmi. Zdá se, že krajská či regionální reprezentace už je v podstatě jen posledním střípkem do trenérské mozaiky tohoto lodivoda. „Snažil jsem se nějakým způsobem zhodnotit svou trenérskou kariéru. A protože hledám nové výzvy, abych se mohl jako trenér posouvat kupředu, došlo mi, že když už jsem trénoval výběry žáků, je nejvyšší čas zkusit se angažovat u dorostenců, které jsem ještě nevedl. Ve florbale se pohybuji deset let a tahle štace mi v životopise chyběla, proto jsem se do výběrového řízení přihlásil,“ popisoval svou motivaci mladý, přesto velmi zkušený trenér.

Nováčci na pozici krajského či regionálního lodivoda obvykle očekávají na výběrech výrazně lepší přístup hráčů než v klubu a nabrání nových zkušeností. Jenže Rostislav Kohút už žádným nováčkem není a zkušenosti by mohl rozdávat. Nejspíš se tak budou lišit i jeho očekávání od této činnosti.

„Mým prvořadým očekáváním je, že chci splnit svou úlohu a uspět. Hodlám úzce spolupracovat s reprezentačními trenéry a metodiky, pro celý český florbal je totiž nesmírně důležité nacházet talentované hráče a pracovat s nimi, aby rozvinuli svůj talent. Rozhodně bude třeba hráče správným způsobem nasměrovat. Mnozí si totiž myslí, že stačí jen talent, tak to ale není. Ten je dovede pouze „ke dveřím“. Aby se před nimi jednou otevřely, musí tvrdě pracovat, což podmiňuje i jejich charakter. Dalším z mých cílů bude naučit hráče péči o své tělo, protože je důležité si uvědomit, že trénink nekončí se závěrečným hvizdem, kdy potom dochází ke zbytečným zraněním,“ popisoval své cíle pro tento výběrový ročník.

„Abychom ale s kolegy splnili to, co se od výběrů všeobecně očekává, chceme se v maximální možné míře pokusit o všestranný rozvoj hráčů. Vím sám, že s jedním tréninkem za měsíc toho neovlivním mnoho, ale když ukážeme klukům trénink ve vysokém tempu, snad se budou snažit tuto úroveň přenést také do klubů, což v konečném účtování posune všechny. Už bude jen na nich, jestli budou zrychlovat a zlepšovat se, nebo se vrátí ke svému původnímu pomalejšímu tempu,“ doplnil k cílům.

Nyní už jihomoravský lodivod dělá i školitele. Přehled o trenérech v oblasti svého působení jistě má. Lze totéž tvrdit i s ohledem na hráčskou základnu dorosteneckého ročníku? „Přehled o hráčích mám, troufám si zcela nesměle tvrdit, že obrovský. Již nyní mám vytipované hráče, s nimiž hodlám pracovat. Určitě chci také spolupracovat s kluby a dávat na jejich doporučení, protože věřím, že v rámci prakticky každodenní práce mají ty nejlepší možné informace o hráčích. Chtěl bych pracovat se širokou základnou, z čehož může v budoucnu těžit i juniorská reprezentace a potažmo celý český florbal. Třeba se nám podaří objevit nové perspektivní hráče a nasměrovat je správným směrem.“

Tradiční závěrečná otázka na trenéry vyzvídá jejich pohled na sezonní úspěšnost. Pro někoho to je spíše celosezonní progres jednotlivců, pro jiné naopak výsledek závěrečného turnaje, který je pomyslným vrcholem ročníku. „Největším měřítkem pro nás bude rozhodně progres. Ale kdybych tvrdil, že výsledek turnaje pro mě nebude důležitý, lhal bych. Jenže záleží, za jakou cenu ho dosáhnete, a to dvakrát tolik u mládeže. V první řadě je totiž třeba splnit vše výše uvedené. Dále také fakt, že ti, kdož budou nominováni na závěrečnou akci, musí hrát a ne „rybařit“ na střídačce. Pokud se nám navíc podaří hrát aktivně, a to s míčkem i bez něj, pak budou mít hráči volnost k určité improvizaci. A teprve potom bude mít případný turnajový úspěch velkou hodnotu. Jedině tak se totiž hráči mohou posunout dál,“ zakončil poutavé vyprávění ambiciózní lodivod z Brna.

Obrázek