{{flash.get().title}}

{{flash.get().body}}

Obrázek


STOPROCENTNĚ PODOBNÉ AKCE PODPORUJEME, SHODLI SE NA TOUR JEDNOHLASNĚ V PLZNI

Obrázek ke článku
26. 4. 2018

Dosavadní reportáže z Tour de Club přicházely většinou z menších měst a klubů. Dostává se ale i na krajské metropole. Letos tak projekt zavítal například do Olomouce či Plzně. Právě do hlavního města Plzeňského kraje se podíváme tentokrát. Štěstí při výběru se usmálo na tamější Florbalovou školu. Také její zástupci dostali prostor k okomentování tohoto speciálního tréninku. 

Tři vyzpovídání, to je standard, na kterém budeme trvat i tentokrát. Tour de Club v Plzni okomentovali organizátor akce Matouš Hrdlička, zástupce rodičů Libor Bolda a trenér Tomáš Karel. Jako první dostává tradičně slovo ten nejpovolanější. Matouš Hrdlička v úvodu popisoval, jak se dozvěděl o Tour a co motivovalo Plzeňany k podání přihlášky do projektu.

„O akci jsem se dozvěděl na stránkách Českého florbalu, ale už před časem jsem si všiml, že této možnosti využil FLK Tachov, nedávno pak TJ Tlučná. Řekl jsem si tedy, proč to nezkusit. A co bylo tím hlavním motivačním prvkem k přihlášení? Tohle je taková otázka trochu do diskuze,“ zamyslel se klubový šéf. „Hlavní motivací byla šance, že si naše děti zažijí trénink s těmi nejlepšími. K tomu se mi moc líbilo, co nás učili na licenci B. Proto jsem byl i rád, že přijel jako hlavní trenér zrovna Marek Chlumský, jinak hlavní metodik svazu. Všechno je to o sbírání zkušeností. Každý trenér má to svoje, proto je strašně důležité se navzájem prolínat, doplňovat a zkušenosti si předávat,“ popisoval hlavní myšlenkové pohnutky spojené s přihlášením.

Jak plzeňský trenér zmiňoval, velkou devízou projektu je návštěva známých osobností z florbalového prostředí. „K nám přijeli Marek Chlumský, Martin Czeczinkar a Miloš Tyl. Všem borcům děkujeme hlavně za jejich čas,“ vyzdvihoval vzácné hosty. Následně stručně popisoval průběh akce. „Chtělo zůstat i pár elévů, takže měli kluci nakonec dost hráčů k trénování. Kluci používali herní princip tréninku v modelu, který nám Marek ukazoval na školeních, tedy hra-cvičení-hra.“

Na to navázal trenérský kolega Tomáš Karel. „Největší přínos spatřuji v rozšíření obzorů a navázání spolupráce s trenéry jiných klubů. Každý dělá něco jiného, nebo stejné věci jiným způsobem. Pokud je a bude možnost absolvovat trenérské stáže v klubech, kde trénují zkušenější trenéři, bude to veliký přínos pro výchovu mládeže,“ pochvaloval si klubový lodivod.

„Akce se velice vydařila. Pro hráče i pro nás trenéry byla velice přínosná. Bylo to takové oživení, kdy kluky trénuje někdo jiný a kdy měli možnost „zahrát si“ se superligovým hráčem. Mělo to náboj. Mně osobně to dalo hodně. Ověřil jsem si, že jdeme dobrou cestou a spoustu věcí z projektu už sami aplikujeme. Ale také bylo vidět, že jdou určité činnosti dělat i jinak a trénovat ještě intenzivněji,“ přidal trenér Karel svůj pohled. Svou názorovou část pak zakončil rázně: „Pokud jde o pokračování a konání podobných akcí, říkám jasné ANO!“

Akce se líbila i zástupci rodičů Liboru Boldovi. „Líbí se mi, že Český florbal umožňuje klubům poznat trochu jiný způsob tréninku. Přináší to poučení a inspiraci trenérům v klubu, je to zpestření pro děti. Přínos je to také pro rodiče. Vidíme, že ti "naši" trenéři nejsou jiní, že svoji práci dělají dobře a že mají touhu se zlepšovat.“

Odpověď na otázku, zda by projekt doporučil i ostatním, se tak jeví až možná trochu nadbytečně. „Podpora takových dobrých nápadů je stoprocentní. V Plzni schází vyšší soutěž, takže kontakt malého klubu s trenérskou a také hráčskou špičkou je neocenitelný. Je to velká inspirace pro takhle mladé hráče. Přál bych jim podobné akce co nejčastěji,“ komentoval zástupce rodičů.

A klubový šéf doplnil:.„I když Martina říkala, že bylo rodičů dost, já bych si přesto uměl představit, že by jich mohlo dorazit více. Chtěl bych, aby se rodiče více zajímali  florbalové dění jejich ratolestí. Přál bych si i to, aby rodiče více komunikovali směrem k trenérům a k vedení klubu. Všichni totiž máme společný zájem, a tím je sportování dětí a mládeže,“ vyjádřil se kriticky k počtu přítomných rodičů.

„Hráči byli samozřejmě nadšení. Ale to si umí každý, kdo jako malý vzhlížel ke sportovcům, představit. My jako trenéři jsme taky nadšení. Jak jsem již říkal, byly to nové zkušenosti a zase jiný pohled. No a v neposlední řadě jsme měli radost z toho, že jsme mohli jeden trénink hodit nohy na stůl a ,,jen" koukat,“ smál se v závěru rozhovoru. „Určitě budeme v podobných projektech pokračovat!“

Obrázek