{{flash.get().title}}

{{flash.get().body}}

Obrázek

SUDÍ ČERNÍN ZKOUŠÍ I TRÉNOVAT. JSEM ALE NA ZAČÁTKU, ŘÍKÁ

Obrázek ke článku
22. 11. 2020

Vladimír Černín se s kolegou Martinem Bothem prohání v dresu rozhodčího po palubovkách českých florbalových sportovišť, na kterých řídí duely těch nejvyšších soutěží. Dvaačtyřicetiletý otec tří ratolestí pracuje jako předseda Komise rozhodčích a delegátů pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj, má s kamarádem malou obchodní firmu a je šéfem Open Air Cupu, turnajem pod širým nebem, jenž psal v roce 2020 svůj desátý ročník.

Vladimíre, vaše jméno se především objevuje na nominačních listinách rozhodčích, cizí vám však není ani pozice brankáře. Co vás táhlo mezi tři tyče?
Já jsem z generace, která všechny sportovní aktivity měla de facto pod nosem, a to hlavně po škole s kamarády za barákem. Čili i díky tomu mi jdou všechny sporty dodnes na hobby úrovni. A tak nějak z toho vyplynul i hokej na rybníce, kde mě to táhlo do brány. Tenkrát jsem dělal na výkonnostní úrovní biatlon, ale nakonec ta brána vyhrála a už jsem u toho zůstal.

A jak to tedy bylo se startem florbalové kariéry?
No přes hokej jsem v roce 2001 čichl k florbalu a rok na to už jsem byl v brance Opavy.

Co řadíte mezi své největší úspěchy? Přeci jen jste nebyl pouze v opavském týmu...
V mém sportovním životě jich bylo mnoho, ale co se týče florbalu, tak v sezoně 2013/2014 to bylo skvělé tažení Opavy o postup do první ligy pod trenérem Martinem Bothem, kdy jsme ještě v posledním kole základní části v přímém souboji uhráli osmé místo a nakonec v Budějovicích uhráli postup v play-up. Dále byla velká škola dvě sezony pod Robertem Segeťou v opavském dresu.

A co štace v Ostravě?
Co se týče ostravského FBC, tak tam ještě dnes nastupuji ve veteránské kategorii. V roce 2017 se nám povedlo vyhrát titul mistrů České republiky, kdy jsme ve finále porazili Forzu. Takže pro mnohé hráče z FBC to byla za ty věčně druhá místa malá satisfakce. 

Rozhodčím jste už deset let. Co bylo tím hlavním faktorem zkusit tuto dráhu?
Já už pískal předtím jiné sporty, takže to byl u mne jen přirozený vývoj kam dál. A i díky tomu, že jsem měl zkušenost z jiných sportů, tak má kariéra měla raketový nástup a po třech nebo čtyřech letech jsem již pískal na nejvyšší úrovni.

S Martinem Bothem, se kterým vyšel rozhovor nedávno, rozhodujete utkání už spoustu let. Jak se stal vašim parťákem?
Znal jsem se s Martinem už z dřívějška. On měl své kolegy a pískal na nejvyšší úrovni. V roce 2013 mě oslovil, zda bych do toho nešel s ním, a dnes bych neměnil. Sedli jsme si hlavně lidsky a od toho se odvíjí i naše společné výkony na hřišti.

Určitě není tajné, že máte licenci trenéra. V minulé sezoně jste byl na střídačce elévů a mladších žáků ostravského klubu Toro Salibandy nebo také v Národní lize u opavských florbalistů. Bude vaše trenérská kariéra pokračovat, nebo to byla pouhá výpomoc?
Tady jsem úplně na začátku, zatím se učím. Možná u toho vydržím, ale to se teprve uvidí. V Toro Salibandy spíše funguji jako aktivní rodič, chodí mi zde děti. Co se týče Opavy, tak působím jako asistent trenéra Michala Trunkáta, ale mou hlavní náplní je chod týmu. Zároveň se společně s vedením klubu snažím o restart klubu, protože v Opavě se opravdu hodně zaspalo.

Děláte předsedu Komise rozhodčích a delegátů v Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Můžete prozradit, jak jste se k této práci dostal a co vše máte na starosti? O co všechno se takový předseda stará a co má v náplni práce?
Toto téma by bylo na samostatný článek. Dostal jsem se k tomu přes tehdejšího předsedu KRD Jirku Kroupu, který mě někdy před osmi nebo devíti lety oslovil, zda nechci působit jako řadový člen KRD. Asi dva roky na to Jirka funkci položil a já se stal předsedou a zároveň členem regionálního výkonného výboru. Naše komise rozhodčích má několik členů, takže se jedná vyloženě o týmovou práci, řeší se hlavně příprava seminářů pro regionální rozhodčí a delegáty, listiny rozhodčích, dotační programy pro týmy, připomínkování materiálu z celostátní složky a podobně.

Věnujete se mimo florbalové prostředí také jiné práci nebo koníčkům? 
Mám s kamarádem malou obchodní firmu a doma tři ratolesti, takže času už mnoho není. V poslední době jsem objevil paragliding a potápění, takže touto cestou se teď bude veškerý volný čas směřovat.

Od roku 2010 se každé léto koná poblíž Ostravy celkem známý turnaj pod širým nebem, ve kterém hraje určitou roli i váš kolega Martin Both…
To je naše srdcovka. Letos proběhl za zvláštních okolností, které jsou nám všem známy, desátý ročník. Podílíme se na tom celkem ve čtyřech lidech plus tým přibližně dvaceti až třiceti lidí, kteří nám pomáhají na samotném turnaji. 

Jak vznikla myšlenka vytvořit takový turnaj?
Kolem roku 2009/2010 tak, jak to bývá, u sklenice piva, kdy byla určitá poptávka po venkovních turnajích. Sehnali jsme pár sponzorů, podporu obce a šli do toho. Od čtvrtého ročníku byl u toho s námi už i Martin Both a dnes si troufnu říct, že se jedná o jeden z největších turnajů pod širým nebem u nás, ne-li v Evropě. 

Jaké jsou vaše plány do budoucna?
Máme s tímto projektem do budoucna velké plány a již dnes se pracuje na dalším ročníku, který jak doufáme všichni proběhne v lepších časech.

Obrázek