{{flash.get().title}}

{{flash.get().body}}

Obrázek

​​​​

ŠVÉDSKO? BLOKY TU CELÁ STŘÍDAČKA NEOSLAVUJE, LÍČÍ RÝPAR

Obrázek ke článku
5. 2. 2021

Reprezentační útočník Josef Rýpar v této sezoně obléká dres švédského Linköpingu. Sedmadvacetiletý florbalista zde hraje i s Matějem Jendrišákem a jejich týmu patří slušná šestá příčka. Rýpar ale přiznává, že zatím se svými výkony příliš spokojený není. „Myslel jsem si, že budu pro tým bodově přínosnější,“ tvrdí. Aktuálně se účastní srazu národního mužstva, jenž se koná v Kladně. „Těšil jsem se na kvalitní florbal a legraci,“ dodává.

Josefe, jaké jsou vaše dojmy z prvních měsíců ve švédské soutěži?
Je to obrovský skok. Jak jsem už párkrát zmiňoval, je to pro mě jiný sport. Rychlejší, tvrdší a hráči jsou i technicky lépe připraveni. Jinak za ten zhruba půlrok, co tu jsem, jsem asi zatím nenaplnil to, co jsem od sebe očekával. Myslel jsem si, že budu pro tým bodově přínosnější. Není to teda podle mých představ a možná se i lehce trápím. Doufám ale, že to bude jen a jen lepší a ještě lépe se aklimatizuji.

Co je pro vás nejtěžší? Je to ta fyzická stránka?
Neřekl bych, že to je zrovna ve fyzičce. V té asi problém nemám, spíše naopak. Už v Česku jsem relativně vyčníval tvrdším způsobem hry, takže se mi tady líbí právě to, že je to ještě tvrdší a já tak mohu v tomhle ohledu přidat a jít do všeho na sto procent. Spíš mám problémy v rychlé reakci na hřišti, kdy se člověk musí ve zlomku sekundy rychle rozhodnout, jak reagovat na míček a dané situace. Člověk tady dostane míček na hokejku a hned je u něj protihráč, který se ho snaží obrat. Takže opravdu musíte reagovat okamžitě, což je pro mě asi největší nezvyk.

A jak se cítíte v týmu? Celkově Linköpingu v superlize patří šestá pozice.
Opravdu dobře. Tím, že nás nově přišlo asi osm, jsme si i v tomhle ohledu chtěli navzájem vždy pomoct. Každý se chce bavit a kolektiv je super. Možná mi ale někdy chybí emoce, protože mi přijde, že Švédi je neprojevují tolik jako Češi. V Česku je to teď vidět třeba na tom, když se někomu z týmu povede blok a celá střídačka jej oslavuje. To tady tak úplně není a tolik to tu v tomhle směru nežije.

Takže si uvědomujete, že i ta herní mentalita je odlišná.
Určitě. Ta tu je zcela jiná. Co se ještě týče těch výsledků, tak si myslím, že v té obrovsky vyrovnané švédské lize se nám vcelku vede. Samozřejmě si vybavuji pár zápasů, kdy jsme mohli v pohodě vyhrát, tím bychom teď byli třeba třetí a s nějakou jistotou play-off. Ta vyrovnanost mi ale přijde až neuvěřitelná, neboť za vedoucími Kalmarsundem a Storvretou je dalších několik týmů v rozestupu jen pár bodů. I poslední týmy ale hrají výborný florbal a nedávno se mi opravdu líbil Thorengruppen. To jsem si říkal, jak můžou být poslední. Každopádně každý může porazit každého.

Ze všech zápasů jste prozatím poznali hořkost porážky pouze v pěti případech, ale také uspěli hned několikrát až v nastaveném čase.
Je to tak. Těch porážek opravdu nebylo hodně, ale naopak jsme si hodněkrát zahráli prodloužení a zkusili nájezdy. A to je často škoda. Nevybavuji si totiž zápasy, kde bychom vyloženě doháněli manko. O ty výhry jsme přicházeli v závěru my, kdy jsme nezvládli koncovku a soupeř vyrovnal. Čímž jsme několikrát přišli o bod, protože v prodloužení jsme zatím vždy uspěli. Kdyby nám to vycházelo v základní hrací době, tak jsme vážně mohli být v lepší pozici. Teď je před námi zhruba deset zápasů do konce základní části a my budeme muset ještě bojovat o play-off. Moc se na to těším.

Zahrál jste si už proti všem soupeřům alespoň jednou. Dokážete říct, kdo vás nejvíce překvapil v pozitivním slova smyslu? Případně který tým vám přišel nejkvalitnější?
Mně přijde, že bych si asi na každém týmu našel alespoň jednu věc, které jsem si všiml a ve které vyčnívá. Právě hráči již zmiňovaného Thorengruppenu byli velmi dobří v obraně na míčku a nám se nedařilo je presovat. Byli celkem silní i v přechodu přes střední pásmo a také se dokázali relativně snadno usadit u nás na půlce hřiště. To jsem od nich upřímně nečekal a beru to jako velké plus. Obecně ale musím říct asi Falun. V zápase, i když nebyli zrovna v nejlepší formě, nás celkem točili. To byl asi ale jediný takový duel, jinak je vše dost vyrovnané. Boj na celém hřišti o každý míček a metr palubovky. Z tohoto pohledu to ani proti Storvretě nebyla nějaká dominance jednoho týmu. Doma jsme je dokonce v prodloužení porazili, přičemž jsme mohli vyhrát v základní hrací době. Oproti mé předešlé zkušenosti ještě z loňského Poháru mistrů, kde jsme na ně s Vítkovicemi vůbec nestačili.

A stejná otázka jen na hráče?
Nikdy jsem asi neobdivoval vyloženě jen jednoho hráče. Určitě mě to ale zajímalo a teď, když jsem tady ve Švédsku, tak to vnímám a porovnávám se s nimi. Například Alexander Galante Carlström má doopravdy neuvěřitelný výběr místa a na středu hřiště je nebezpečný z každé pozice. Také ze zápasu s Falunem zmíním obránce Emila Johanssona. Ten má neuvěřitelný přehled o hře. Může vést míček a u toho se pohybovat jen krokem, najednou udělá rychlou otočku a pár rychlých kroků a je úplně někde jinde.

Johansson stále patří mezi nejlepší na světě.
Souhlasím. Myslím si, že třeba teď, jak tuto anketu vyhrál Kim Nilsson, to bylo asi trochu nefér. Kim je zaměřený hlavně na útok a góly, ale já si nejlepšího hráče představuji univerzálněji. Jako hráče, který dokáže kombinovat útok i obranu a je velmi dobrý ve všem. I třeba v blokování střel soupeře.

Jak celkově hodnotíte atmosféru zápasů, které se podobně jako v České republice musí odehrát bez přítomnosti fanoušků?
Před sezonou jsem se do Švédska hodně těšil právě i na fanoušky, takže mě to mrzí. Na druhou stranu se mi zatím asi nestalo, že bych se třeba na rozcvičce rozhlížel po prázdných tribunách a představoval si, jaké by to jinak bylo. Člověk se soustředí především na zápas a po nějaké době mu ani nepřijde, že tam nejsou ti diváci. Za tu půlku sezony jsem si na to už zvykl. Emoce, když jsou přítomní lidi, jsou ale samozřejmě lepší.

„Myslím si, že třeba teď, jak tuto anketu (o nejlepšího hráče světa) vyhrál Kim Nilsson, to bylo asi trochu nefér. Kim je zaměřený hlavně na útok a góly, ale já si nejlepšího hráče představuji univerzálněji.“

Jaká ve Švédsku aktuálně panují nařízení?
Co se týče nařízení, tak teda ani tady lidé nemohou na utkání. My se ale nemusíme každý týden nechávat testovat. Když se někdo necítí dobře, tak zůstane doma a zajde si na test. „Pozitivní“ lidé pak musí do karantény, negativní zase můžou přijít na trénink. Nedělá se z toho věda a drama, ale to souvisí se švédskou mentalitou.

A jak se vám vůbec severská země zamlouvá?
Obecně se nám tady s přítelkyní líbí. Oba máme rádi přírodu a Švédsko je rozlohou velká země a té krásné přírody je tu hodně. Takže z tohoto ohledu jsme tu spokojení. Hned po příjezdu jsme si koupili kola, ty jsou tu opravdu všude. Všichni tu jezdí za každého počasí a kamkoliv. Navíc se mi zatím nestalo, že by mi jako cyklistovi nezastavilo auto u přechodu. Asi to je tím, že tady všichni jezdí na kole a vědí, jaké to je. Já tak jezdím na halu, kterou mám asi deset minut. Minule jsem například jel z tréninku, bylo zrovna asi třináct stupňů pod nulou a sněžilo. Celkově mi to změnilo pohled na věc.

Co se týče denního režimu a jeho náplně, tak to máte jak?
Jsem zaměstnaný na poloviční úvazek u manažera klubu. Mám na starosti dvě tělocvičny a celkově je to docela pohodová práce s vcelku dobrým finančním ohodnocením. Nechtěl bych to teda dělat po celou dobu, ale pro ten začátek a režim je to dostačující. Po práci s přítelkyní chodíme do švédské školy, kde se učíme jazyk. Pro lidi ze zahraničí to je zdarma, takže máme téměř každý den online výuku švédštiny. Potom mám tréninky.

Jde vám švédština?
Když jsme ve škole, tak se docela domluvím. Pak ale přijdu do šatny a najednou mám pocit, že kluci používají jiný jazyk. Mezi sebou navíc nemluví pomalu, takže je to těžké, ale někdy pochytím nějaké slovíčko.

Od čtvrtka probíhá tréninkový sraz mužské reprezentace. Jste rád, že se můžete znovu s partou z národního týmu vidět?
Těšil jsem se moc. Jak na návrat do Česka, tak na kluky. Mrzí mě, že nemohou přijet i hráči ze Švýcarska, přeci jenom jsou důležitou součástí týmu a mohli jsme pospolu zase potrénovat směrem k mistroství a na další akce. Jsem taky zvědavý na nové hráče, které trenér premiérově povolal.

Sám jste teď zmínil, že se v týmu objeví noví hráči, a naopak některé stálice nemohou ze zahraničí dorazit. Uvědomujete si, že se vaše role proměnila a jste teď tím, kdo by měl předávat zkušenosti nováčkům?
Musím přiznat, že jsem nad tím přemýšlel a něco na tom určitě bude. Tak ani věkově už nepatřím mezi nejmladší hráče a vnímám, že po mém odchodu do Švédska se ode mě také očekává víc. Kluci asi budou zvědaví na to, jak jsem se herně změnil. V národním týmu bych ale chtěl mít jen dobrou a přátelskou atmosféru. Nepřeji si, aby někdo cítil jakékoliv napětí a bál se cokoliv říct. Ať se bavíme každý s každým a jsme na jedné vlně.

A jak jste vnímal rozhodnutí o přesunutém šampionátu v Helsinkách na konec roku 2021?
Samozřejmě jsme s tím asi všichni nějak počítali. Já mám ale takovou větu: Neřeš věci, které nemůžeš ovlivnit. A tím pádem jsem se tím moc nestresoval.

Obrázek