{{flash.get().title}}

{{flash.get().body}}

Obrázek


VÍM, ŽE SE V OSTRAVĚ BUDU ROZVÍJET, MÍNÍ POLKA ZAGÓRSKA

Obrázek ke článku
16. 9. 2020

Táhla reprezentaci a polskou ligu už přerostla. Čerstvě dvaadvacetiletá florbalistka Malwina Zagórska se s celkem Interplastic Olimpia Osowa Gdaňsk rozloučila ziskem titulu a úctyhodnými 49 body ve 14 zápasech. Svými výkony tak pomohla přístavnímu městu na pobřeží Baltského moře k jubilejnímu desátému extraligovému prvenství. Teď se ale vydává na svou premiérovou zahraniční štaci do FBC Ostrava. „Je to klub na vysoké úrovni, ke sportu přistupuje profesionálně,” hlásí po pár týdnech v novém dresu.

Výkony, které v průběhu ročníku v polské extralize předváděla, jí přinesly možnost reprezentovat svou zemi na Mistrovství světa žen ve florbale 2019. Šampionát, který se odehrál ve švýcarském Neuchâtelu, vzala jako příležitost oslnit zahraniční kluby. A povedlo se. Za sedm zápasů si připsala tři góly a dvě asistence.

Přitom jste na světovém šampionátu debutovala, o ten předchozí jste nešťastně přišla.
Před dvěma lety jsem měla zraněné koleno a nemohla jsem jet na mistrovství do Bratislavy. V prosinci 2019 mě povolali do Švýcarska a myslím si, že jako hráčka jsem se ukázala v dobrém světle. Dala jsem nějaké góly a připsala si asistence. Takové události, kdy si člověk vyzkouší florbal na opravdu vysoké úrovni, jsou úžasné. Získáte tím spoustu zkušeností. Přeji každému hráči, aby se podobně velké akce mohl někdy zúčastnit.

Ve čtvrtfinále jste proti českému týmu vstřelila gól již po 2 minutách a 28 sekundách. Jaký to byl pocit?
Ano, ten první gól jsem opravdu vstřelila hrozně brzy. Byl to úžasný pocit, byla jsem velmi šťastná, dokonce jsem i křičela!

Na favorizované Češky jste sice nestačily, v zápase o páté místo jste však porazili Slovensko 8:4. V duelu jste si připsala gólovou nahrávku, pak jste dokonce vyrovnala na 3:3. Co takové umístění pro polský florbal znamená?
Je to pro nás opravdu velký úspěch. První a druhá třetina zápasu byly velmi těžké a vyrovnané. Náš výkon ve třetí části byl lepší, poctivě jsme bránily a využívaly gólových příležitostí. Výsledek jsme pak kontrolovaly až do konce. Slovenky sice chtěly výsledek dohnat, ale nebyl to zrovna jejich den.

Na jaké úrovni je podle vás aktuálně ženský florbal v Polsku?
Hodně průměrné, protože je málo týmů a ne všechny mají pravidelné tréninky. Co se týče úrovně výuky florbalu ve školách, podle mého názoru se tam florbal začíná šířit, mnoho dětí se o tenhle sport zajímá. Jde to správným směrem, jen to vyžaduje čas.

Jak hodnotíte poslední strávenou sezonu v Gdaňsku? Stala jste se nejproduktivnější hráčkou týmu, v extraligovém bodování jste skončila třetí. Vinou koronaviru byl ročník předčasně ukončený, ale i tak vám byl přidělen titul.
Se sezonou v Gdaňsku jsem spokojená. Na každý zápas jsme se tvrdě připravovali, můj cíl byl úspěšně splněný, co se gólů a asistencí týče. Play-off mohlo přinést zajímavé semifinále, ale bohužel přišel koronavirus. Polská florbalová federace se rozhodla zápasy zastavit a po základní části udělila medaile. A tak jsme se stali už desetinásobným polským šampionem.

V čem má Gdaňsk oproti dalším týmům navrch? Pokud řekneme, že je polským hegemonem, tak asi nebudeme přehánět...
Úspěch přisuzuji trenérům a hráčkám, jejich profesionálnímu přístupu k polské lize, předsezonní přípravě, pravidelným tréninkům a také zkušenostem. To je klíč k úspěchu. Jako Olimpia Osowa jsme byli harmoničtí jak na hřišti, tak i mimo něj. To nám usnadňovalo získávání titulů.

Jenže jste se rozhodla pro novou výzvu a zamířila jste do Ostravy. Proč jste zvolila pro své premiérové zahraniční angažmá právě tento celek?
Měla jsem návrhy i od jiných klubů. Vybrala jsem si FBC, protože je to klub na vysoké úrovni a ke sportu přistupuje profesionálně. Vím, že se zde jako hráčka budu rozvíjet.

Jak pro vás byly náročné první dny v nové zemi? Přeci jen jste v Česku téměř nikoho neznala a neuměla jste jazyk.
Nejprve jsem se bála, že to nezvládnu, ale v týmu FBC jsem se rychle usadila. Jsem člověk, který rád získává nové přátele, i proto to pro mě bylo snadné. Díky každodennímu rozhovoru s holkami na tréninku a taky po něm se jazyk dobře učím a mám z toho radost.

Prozradíte, co už jste z českého jazyka pochytila?
Díky holkám z týmu už mluvím lépe. Znám spoustu slov, tak třeba: slepice, pojď, tričko, mikina. A často si opakuji fráze jako „jak se máš?”, „v kolik hodin je trénink?” nebo „jsem ráda, že hraji za FBC Ostrava”. Nejčastěji ale říkám „těším se na sobotní zápas”.

V Polsku jste zastávala také pozici trenérky mládeže, kterou jste zakončila vítězstvím na českém Ostrava Cupu. Plánujete v této práci pokračovat i v FBC?
S dětmi pracuji velmi ráda. Od kapitánky Karin Vavrečkové jsem dostala nabídku, abych jí pomohla vést tým a souhlasila jsem. Takže ano, pokračovat v ní budu. K tomu budu na dálku dodělávat tělesnou výchovu na univerzitě v Gdaňsku.

Obrázek