{{flash.get().title}}

{{flash.get().body}}

Obrázek

​​

VÝJIMEČNÁ SEZONA. KISUGITE PRODLOUŽIL SMLOUVU V KÖNIZU

Obrázek ke článku
1. 5. 2021

Martin Kisugite prožil jednu z nejpovedenějších sezon v kariéře. Po návratu do švýcarské NLA si v dresu Könizu připsal hned dvě trofeje. Na konci srpna hráči v červenobílé kombinaci získali Supercup, nyní také titul. Na druhou stranu i ve Švýcarsku se florbalisté museli popasovat s různými restrikcemi a přerušením soutěže. „Pro mě osobně to bylo velmi psychicky náročné období. Krátké intermezzo v Bohemce mi dodalo ten potřebný impuls,“ přiznává šestadvacetiletý reprezentant.

Nedokončený ročník 2019/20 prožil odchovanec FbŠ Bohemians ve švédském Höllvikenu, se kterým hrál ve spodní části tabulky. Po roce ve Skandinávii se rozhodl pro návrat do alpské země, konkrétně do Könizu, jenž měl před sezonou oprávněně naopak jen ty nejvyšší ambice. Ještě před startem NLA se Kisugite mohl radovat ze zisku Supercupu.

Základní část sezony 2020/21 bychom z hlediska tamní soutěže mohli ale rozdělit na dvě části. Pauza byla v podstatě srovnatelná s českou Extraligou žen a někteří krajánci, včetně Kisugiteho, zamířili alespoň na chvíli zpět do České republiky. „Na pravidelné testování hráčů si člověk zvykne, ale pro mě osobně bylo velmi psychicky náročné v době přerušení soutěže jen trénovat a nevidět pomyslné světlo na konci tunelu. V tomhle mi to krátké intermezzo v Bohemce dodalo ten potřebný impuls. Byť se ten tým za necelé čtyři roky, kdy jsem pryč, hodně proměnil, tak jsem se moc rád vrátil a zahrál si jak s kluky, se kterými jsem začínal, tak s nastupující generací kolem Fíďi a Malíčka (Filip Forman a Jan Malič – pozn. red.),“ líčí Kisugite.

Prostředí, v němž vyrůstal, se především díky hlavnímu trenéru Michalu Jedličkovi příliš nemění, jedné věci si ale navrátilec do sestavy všiml. „Bedla na stará kolena měkne a časy jeho pověstných fénů jsou pryč, takže to bylo po všech stránkách příjemné chvilkové zpestření,“ uvádí.

Po návratu do země helvétského kříže a restartu NLA se Könizu podařilo v prvním kole základní části obsadit druhé místo. Následovalo rozdělení do dvou skupin dle tabulkového postavení a Kisugite se spoluhráči se představil v části vítězů, po níž jim do play-off připadla třetí pozice. Ve čtvrtfinále tak Köniz narazil na Tigers Langnau, série skončila 4:2 na zápasy. Stejnou bilancí dopadlo také semifinále proti Alligators Malans a Kisugite se mohl těšit na superfinále.

V něm si na konci dubna dokázal Köniz poradit s Wilerem 3:2 a mohl tak slavit také druhý triumf. „Z týmového hlediska to byla výjimečná sezona, Supercup i titul člověk nezíská každý rok. Pouze nás mrzí, že se nedohrál ligový pohár, i v něm jsme cílili na úspěch,“ říká Kisugite. Na finále se navíc do haly dostala i hrstka fanoušků a hráči tak po dlouhé době měli alespoň malou oporu přímo na tribunách. „Byť bylo z každého fanouškovského tábora do haly vpuštěno jen asi dvacet podporovatelů, tak to byla velmi příjemná změna a o to líp se nám hrálo,“ popisuje český obránce.

A v čem Kisugite viděl největší přednosti týmu v úspěšné sezoně? „Určitě taktická příprava spojená s obranou a opět skvělým brankářem Patrickem Ederem. Načetli jsme si největší hvězdy soupeře a dokázali je ubránit,“ myslí si. Kádr navíc zůstává dost podobný i do příštího ročníku. „Budeme ještě silnější, i proto jsem prodloužil smlouvu. Sice odchází Manuel Maurer, ale ze zahraničí se vrací Jan Zaugg a Silvan Bolliger, takže naše ambice budou opět nejvyšší,“ tvrdí švýcarský mistr. Kromě toho je v aktuálním působišti spokojen také z hlediska pracovní pozice a prostředí. 

Svou budoucnost tedy nyní má minimálně na další rok v Könizu. „Když pominu příští sezonu, kde jsou ambice jasně dané, tak mi, kromě dalšího MS, mnoho cílů nezbývá. Pravda je taková, že jakožto ročník 1994 těžko mohu vymýšlet florbalové plány do daleké budoucnosti,“ zvažuje. Kisugite přemýšlí také o návratu do České republiky. „Pomalu nastává čas, kdy se vrátím domů, abych za pár let kariéru důstojně uzavřel. Nikdy jsem totiž nebyl ten typ, co by chtěl hrát do vysokého sportovního věku. Doufám, že tou dobou už budu mít jiné starosti,“ dodává.

​​

Obrázek