{{flash.get().title}}

{{flash.get().body}}

Obrázek


ŽŮRKOVÁ: NECÍTÍM SE JAKO STŘELKYNĚ, SNAŽÍM SE BÝT PROSPĚŠNÁ PRO SPOLUHRÁČKY

Obrázek ke článku
5. 6. 2020

Gabriela Žůrková se letos po základní části prostřílela mezi TOP 5 extraligových hráček s nejlepší muškou. I přes celkové zklamání v podobě nedohrané sezony ale vyzdvihuje pohárové zlato, které letos Chodov vybojoval už podruhé v historii. Hostování v Chodově však čerstvě oceněné „Nejužitečnější hráčce Extraligy žen“ po roce končí. Jaké jsou její další plány?

Sezonu 2019/2020 předčasně ukončila koronavirová pandemie, která zachvátila svět začátkem března. S Chodovem jste měly dobře nakročeno, druhé místo v základní části, nejvíce střelených branek, čemuž jste vy sama velkým podílem přispěla. Vnímáte sezonu úspěšně nebo převážilo týmové zklamání v podobě „nedokončené práce“ ve čtvrtfinále play-off?
Těžko se mi na to hledá odpověď. Samozřejmě je velkým zklamáním, že se sezonu nepodařilo dohrát, a to nejen pro nás, ale pro všechny týmy. Na druhou stranu, v sezoně bylo i hodně pozitivních okamžiků, např. výhra v Poháru, takže z části úspěšná byla.

S 28 vstřelenými góly v základní části jste byla velkou bodovou oporou Chodova a pouze 4 hráčky vás letos v tabulce extraligových střelkyň předstihly. Jak se cítíte v pozici střelkyně? Bylo vaše místo v útoku vždycky nebo jste někdy dříve zabrousila i do defenzivních vod?
Upřímně se za nějakou střelkyni už nepovažuji. Toto oslovení jsem měla v 17 letech v Ostravě, kde krom útoku pro mě nic jiného neexistovalo. V posledních dvou sezonách jsem se častěji objevovala v obraně a musím říct, že to byla příjemná změna. Celkově se snažím mít víc ze hry a spíš být prospěšná pro spoluhráčky.

Zároveň jste ukázala týmu, že na Vás je spolehnutí, jelikož v základní části Vás opustila střelecká forma pouze třikrát. V ženském florbalu ale není moc obvyklé, že by si hráčky dokázaly udržet takto konzistentní výkony, a často to bývá způsobeno nezvládnutím situace v hlavě. Soustředíte ve florbalové přípravě pozornost i na psychiku?
Vyloženě psychickou přípravu nemám, ani bych nevěděla, jak na to. Přijde mi, že čím víc se nad tím přemýšlí, tím to víc škodí. Samozřejmě jsem ráda, že se mě vyrovnané výkony drží.

Během vaší kariéry jste stihla projet českou extraligu křížem krážem po trase Ostrava – Chodov – Bohemians – Jičín – Chodov. S malou nadsázkou by se dalo říct, že jste taková florbalová cestovatelka. Přemýšlela jste někdy, že zamíříte také za hranice?
Když se na to takto podívám, je pravda, že jsem toho nacestovala až až. Několik let už trávím v Jičíně, až na poslední sezonu v Chodově, kam jsem dojížděla. Nemůžu říct, že bych nikdy o zahraničí nepřemýšlela, ale nikdy k tomu nedošlo. Třeba se to někdy změní, kdo ví.

Všechny kluby už za ukončenou sezonou nakreslily tlustou čáru a začaly se připravovat na tu nadcházející. Na Chodově vám nyní hostování končí a oficiálně jste pořád hráčkou Jičína. Už máte jasno, kam povedou vaše další florbalové kroky?
Intenzivně jsem v posledních měsících řešila, co dále. Kvůli epidemii ve světě se ale hodně věci řeší hůř a v současné době zůstávám v Jičíně.

Obrázek