Extraligový kádr Panthers Praha se v základní části sezony 2021/22 umístil na osmém místě a ve čtvrtfinále narazil na suverénní Chodov. Jednou z nejproduktivnějších hráček tohoto výběru byla také Lucie Florianová, která se v normální životě věnuje velice zajímavé profesi v nemocničním prostředí.
Lucko, můžete trochu přiblížit své výjimečné povolání?
Pracuji ve Fakultní nemocnici Bulovka na oddělení biomedicínského inženýrství, kde se starám hlavně o servis zdravotnických přístrojů. Z velké části je to administrativní práce, zajišťujeme opravy, pravidelné bezpečnostně-technické kontroly, elektrické revize, dokumentaci k přístrojům a tak podobně. S kolegy máme kliniky rozdělené a každý se stará primárně o tu svou.
A co máte v kompetenci vy?
Já mám na starosti oční oddělení, ORL, urologii a neurologii. O některé typy přístrojů se ale daný technik stará v rámci celé nemocnice, protože je na to speciálně proškolen. Já osobně provádím pravidelné kontroly a opravy elektrických lůžek.
„Na magisterském studiu jsme v ročníku byli tři. Tento obor se navíc dá studovat pouze na čtyřech univerzitách.“
Lucie Florianová o unikátnosti svého oboru.
Je ještě něco, co ve vaší práci kromě revizí a oprav děláte?
Krom servisu také připravujeme podklady pro výběrová řízení pro pořízení nových přístrojů. To spočívá hlavně v přípravě technické specifikace ve spolupráci s oddělením. Nejnáročnější je právě to poslední zmíněné. Domluva s lékaři a současně s obchodním oddělením totiž občas dává opravdu zabrat (smích).
Mnoho lidí o tomto povolání pravděpodobně nikdy neslyšelo...
Často se setkávám s tím, že spousta lidí tento obor nezná. Odpovídá tomu i to, že nás v ročníku moc nebylo. Konkrétně pak na magisterském studiu jsme byli tři. Ne všude se také tento obor dá studovat, kromě Liberce je už jen na dalších třech univerzitách - na ČVUT v Kladně, VUT v Brně a TU v Ostravě.
Jak se tedy ke studiu něčeho ne tolik známého vůbec dá dostat?
V mém případě to bylo spíš náhodou. Za žádnou cenu jsem po gymplu nechtěla jít na školu do Prahy, ani jsem neměla nějaký vysněný obor, který by mě k tomu přinutil a jelikož pocházím z Jičína, hledala jsem, jaké jsou možnosti hlavně na Technické univerzitě v Liberci a Hradci. O tomto oboru jsem do té doby vůbec nevěděla, ale jelikož mě bavila matematika a fyzika, což tady oboje bylo, zkusila jsem to. Sice mě tehdy strašně děsily ty zdravotnické předměty jako anatomie, fyziologie a tak podobně, protože k tomu jsem na gymplu moc nakloněná nebyla, ale chytlo mě to a bavilo mě zejména hledat souvislosti mezi fyziologií a klasickou fyzikou. Vystudovala jsem tedy bakalářský obor biomedicínská technika a následně navazující biomedicínské inženýrství v Liberci na TULce. Po bakaláři jsem hledala brigádu na léto a zkusila jsem zapátrat rovnou ve svém oboru, kvůli praxi. Upsala jsem se na léto právě na Bulovku a když jsem pak navazující studium dokončila, tak jsem se tam vrátila už naplno.
A kromě fyziky a technických věcí se vám na této práci líbí ještě něco specifického?
Nejvíce mě samozřejmě baví obědové pauzy a srandy v naší kanceláři (smích). No a pak asi ten pocit, že alespoň nějakou malou částí snad člověk ulehčuje práci těm, kteří opravdu zachraňují zdraví a životy.
Co je pro vás na tomto zaměstnání naopak negativní?
Pevná pracovní doba a brzké vstávání.
Existují v téhle práci nějaká zdravotní rizika? Můžete se třeba dostat do kontaktu s chemikáliemi nebo bakteriemi?
S chemikáliemi nepracuji, takže v tomhle ohledu mi žádné riziko nehrozí. Jelikož se ale jedná o práci v nemocnici, tak mohu kdykoliv přijít do kontaktu např. s infekčním pacientem.
V dalším díle této série, v níž postupně představíme ta nejzajímavější povolání a koníčky jednotlivých elitních hráček a hráčů, se můžete těšit na florbalistku, která se věnuje oblasti BOZP a hasičskému sportu.
Předchozí díl této série naleznete ZDE.
