{{flash.get().title}}

{{flash.get().body}}

Obrázek

TEREZA HANZLÍKOVÁ: NA ZÁPAS PROTI BÝVALÝM SPOLUHRÁČKÁM SE TĚŠÍM

Obrázek ke článku
9. 4. 2019

Dvacetiletá hráčka pražského Chodova odehrála část své dosavadní kariéry ve Vítkovicích, se kterými uspěla v kategorii juniorek i žen. Do Superfinále 2016 nezasáhla, přesto Vítkovice zdolaly Chodov po samostatných nájezdech. Nyní bude čelit nové výzvě. V dresu lvic nastoupí právě proti rytířkám. Speciální to pro slečnu z devětasedmdesátkou na zádech bude vzhledem k tomu, že bude soupeřit s bývalými spoluhráčkami.

Pár sezon jsi strávila ve Vítkovicích, poté udělala důležitý krok a přesunula se do hlavního města. Prvně jsi hájila barvy Tigers, po roce jsi přestoupila na Chodov. Jak se tento transfer zrodil?

Do Prahy jsem se přesouvala kvůli vysoké škole. Protože jsem chtěla studovat chemii, tak jsem šla na VŠCHT. Ohledně přesunu na Chodov: minulá sezóna byla dost rozkouskovaná kvůli zranění a taky bylo složité sloučit školu spolu s tréninkovými jednotkami. Potřebovala jsem trochu změnu prostředí, hledala jsem novou motivaci a chuť do trénování. Když přišla nabídka z Chodova, neváhala jsem.

V letošní sezoně jsi pravidelně bodovala a byla jsi pro lvice přínosem. Jak tě přijaly spoluhráčky do kabiny, a máš v týmu speciální roli?

Spoluhráčky mě přijaly hezky, na Chodově je dobrá parta, na trénincích je sranda. S holkami se mi hraje dobře, což se taky odráží na kanadském bodování. Speciální rolí bych to asi nenazvala, ale na výjezdech do Ostravy jsem taková zásobovací stanice. Zařizuji řízky nebo nějakou tu dobrotu na cestu zpátky do Prahy. Jak se říká, láska prochází žaludkem (smích). Čímž také děkuji moji mamince, že se o nás tak stará.

Superfinále 2016 jsi prožila s Vítkovicemi. Chodov jste tenkrát přehrály 4:3 po samostatných nájezdech. Jak na tento okamžik vzpomínáš?

Vzpomínám na to opravdu ráda, ačkoliv jsem tohle Superfinále sledovala „pouze“ ze střídačky tak jsem si jej neskutečně užila a tuto vzpomínku nezmění ani fakt, že nyní budu nastupovat za tehdy poražený tým. Celkově sezóna 2015/2016 pro mě byla velice povedená a vyhrané Superfinále bylo jen třešničkou na dortu skvělé sezony. Za tuhle zkušenost jsem vděčná trenérskému vedení Vítkovic, zejména Jiřímu Veleckému, který mi dal možnost být součástí týmu.

Teď je situace úplně odlišná. V Ostravar Aréně oblékneš dres Chodova a budeš bojovat o titul mistryň České republiky právě proti Vítkovicím. Bude tento duel pro tebe v něčem speciální?

Speciální pro mě bude v mnoha ohledech. Nyní mám na Chodově určitě jinou roli než v dřívějších letech ve Vítkovicích. Další věc je, že nynější kádr Vítkovic tvoří převážně holky, se kterými jsem prošla juniorská léta. Třeba s Kačkou Peterkovou jsem hrávala v jedné lajně a dalšími jako je třeba Lucka Suchánková, Eliška Planková nebo Barča Husková jsem vyhrála juniorský titul. Hrozně se na zápas proti nim těším. Poslední a pro mě nejvíc speciální věc je v tom, že tímhle zápasem se vyrovnám svému bratrovi, který v Ostravar Aréně už hrál vloni za dorostenecký výběr Moravskoslezského kraje.

Jak probíhá příprava na blížící se Superfinále? Liší se tréninkové jednotky? Jak se těšíš na své další Superfinále a fanoušky?

Trénujeme asi stejně, jen je víc taktických částí než v základní části extraligy. Přece jen je to jeden zápas, který rozhodne o všem. Na Superfinále se těšíme všichni a já o to víc, že se koná v mé rodné Ostravě a přijde se podívat v podstatě celá moje rodina.

Tabulka soutěže

​​​​​

Obrázek