{{flash.get().title}}

{{flash.get().body}}

Obrázek


TETOVAT JSEM ZAČÍNALA NA SVÉM KOTNÍKU, PŘIZNÁVÁ HAVLÍČKOVÁ. MALUJE I OBRAZY

Obrázek ke článku
4. 6. 2022

Florbal nyní prochází mezisezonní pauzou, jeho elitní hráčky a hráči však stále zodpovědně pokračují ve svých zaměstnáních nebo jiných volnočasových aktivitách a Český florbal zajímalo, co zajímavého extraligové florbalistky a superligoví florbalisté dělají. Tak například chodovská stálice Marie Havlíčková ve svém volném čase maluje na plátno i na lidskou kůži. A co to obnáší? To se dozvíte v rozhovoru.

Extraligový Chodov má za sebou další úspěšnou sezonu, v níž se probojoval až do velkého superfinále i do finále poháru. V jeho řadách pak nechyběla ani bronzová medailistka z juniorského MS, která si zahrála i na tom seniorském. Havlíčková je známá zpravidla svou kvalitní obrannou hrou, kterou se prezentuje jak v chodovském dresu, tak také v tom reprezentačním.

Když se však divák pořádně zaměří na její postavu, pod rukávy sportovního oblečení okamžitě spatří kvalitní tatérská díla. A přesně tohle je věc, která tuto skvělou florbalistku charakterizuje – ve svém volném čase se totiž věnuje tetování a malování obrazů na plátno.

Májo, na vašem Instagramu si nejde nevšimnout vašich uměleckých výtvorů. Jsou malování a tetování vaše zaměstnání nebo je to spíš koníček?
Jak se to vezme, asi tak nějak obojí (úsměv). Co se týče malování obrazů, je to spíše koníček, u kterého se dokážu odreagovat. Jsem tak nějak od malička zapálená do umění, takže se umím na plátno pěkně vyřádit. Tetování je zase takové hobby. Není to přímo práce, ale rozhodně si tím přivydělávám. Obávám se, že bych momentálně zaměstnání v tatérském salonu současně se studiem nezvládla. 

Jak jste se vůbec k těmto věcem dostala?
Trošku jsem to nakousla už v předchozí otázce. Od malička jsem si čmárala, vytvářela, malovala. Pamatuji si, že mojí motivací bylo jednoho dne kreslit jako táta. Jednou mi do památníčku nakreslil takovou malou roztomilou chatku v lese. Hrozně jsem ho obdivovala. Chtěla jsem umět kreslit jako on, takže jsem se v tom začala postupem času zdokonalovat. Pamatuji si, že jsem si jednou takhle cestou ze školy koupila plátno na zkoušku a dobře jsem udělala, když se mi to teď tak daří. Nyní už to je dokonce rok od doby, co jsem začala prodávat svá díla.

A co tetování? Jak se s něčím takovým dá začít?
S tetováním jsem začala dva roky zpět, zaujalo mě při druhé návštěvě tatérského studia. To jsem si ještě nebyla úplně jistá, jestli to je koníček pro mě. Podvědomě jsem ale tušila, že mě to bude bavit. Ze začátku to není úplně levná záležitost – koupit všechno potřebné vybavení a materiál, to není žádná legrace. Abych mohla legálně tetovat, musela jsem také projít tatérským kurzem.

​„Návrhy tvořím přes program v tabletu, pak je ručně překresluji na obtiskovací papír a ten přikládám klientům na tělo.“

Marie Havlíčková o práci tatérky.

Věnujme se teď chvíli právě oblasti tetování. Jak náročná práce to je a jak vůbec jedna zakázka probíhá?
Tetování není lehká záležitost, protože narozdíl od kreslení nebo malování v něm nelze přetáhnout, nejde to vygumovat a ani to samo nezmizí.Proces je to ale vskutku jednoduchý. Lidé mě kontaktují přes sociální sítě, konkrétně přes Instagram. Tam se s nimi domluvím na termínu a také s nimi komunikuji ohledně vybraného tetování. Většinou mi zasílají obrázky už hotových prací cizích tatérů a jedna malá menšina mi posílá obrázky z pinterestu (smích). Mám takové svoje osobní pravidlo, kterým se řídím a to je, že nikdy nechci napodobovat to, co už existuje, takže si zaslané návrhy upravuji. Svoje návrhy tvořím přes program v tabletu nebo prostě jednoduše skrze papír a tužku. Hotové návrhy si pak ručně překresluji na obtiskovací papír a ten přikládám klientům na tělo. Co se týče linií, tak ty kreslím z místa speciální fixou, přes kterou potom mohu tetovat. 

Jak jste sama zmínila, tetovat na lidskou kůži není žádná legrace. Nebojíte se tedy, že něco nakreslíte špatně nebo že lidem jehlou ublížíte? 
Ze začátku jsem z toho měla obrovský respekt, nebyla to žádná sranda. Prvně jsem zkoušela tetovat na umělou kůži, abych se seznámila s hloubkou vpichu, samotnými tahy, jehlami apod. Umělá kůže však není stejná jako ta lidská, proto jsem jako pokusného králíka využila svůj kotník, kde mám vytetované číslo jedenáct. Poté už se mi nabízeli kamarádi a kamarádky, kteří mi věřili a díky tomu jsem nebyla ani nervózní. Teď už se nebojím ničeho. I když ještě nejsem nejzkušenější, tak jsem v tomhle ohledu velmi opatrná a místy lehce perfekcionista, takže pokud vidím, že bych někde ještě něco přidala, tak to na místě udělám (úsměv). 

Hodně vašich kreseb tvoří linie nebo, chcete-li, abstrakce. Jaký význam se pod tímto stylem tetování skrývá?
Myslím si, že samotné linie nebo čáry mají pro každého jiný význam. Nejlepší na tom ale je, že žádná nikdy nebude stejná. Každý, kdo tyhle čáry má, je svým způsobem originální. Dají se do nich zakomponovat slova i čísla, ale jsou hezké už samy o sobě. Někdo si to nechá udělat i jednodušší jen proto, že se mu to prostě líbí.

Máte něco, co tetujete ze všeho nejraději a co naopak moc ráda nemáte?
Nejraději tetuji právě ty linie/čáry, které si na místě nakreslím a dokážu se na tom vyřádit. Jinak nemůžu úplně říct, že nějaký typ tetování nemám ráda. Je ale pravda, že takové ty drobnosti, které jsou velikostně třeba do tří centimetrů, neboli na to člověk sotva vidí, a je v nich hodně detailů, už taková hračka nejsou (smích).

Dá se říct, jaké jsou teď momentálně v tetování a malování trendy?
Takové trendy asi přímo nejsou. Myslím si, že každý dělá to, co ho baví. Každý tatér, stejně jako malíř, se dosti liší svým stylem, neboť každý z nich do svých prací dává kousek sebe. Jediné, co si myslím, že je trend, tak je právě samotné tetování. Potkala jsem se už s řadou lidí, kteří se dělí na dvě skupiny – jedni zastávají čistou kůži a druzí zase tetování zbožňují. 

A kam byste zařadila sebe?
Já jsem na takovém středu. Nejvíc jsem se bála rodičů, kteří s tím, že nějakou tetovačku mít budu, naštěstí počítali, protože moje starší sestra potetovaná je, takže já jsem schytala jen tu mírnou vlnu negativních názorů. Ostatně teď to bude asi týden, co mi táta volal, že má své první tetování. Myslela jsem si, že bude mít nějakou drobnost, ale on si nechal potetovat celé rameno a předloktí. Takže ještě mamka a máme to komplet (smích). 

Máte v těchto oblastech nějaké sny nebo budoucí plány?
Teď se nejvíc věnuji studiu, tetování se snažím dělat ve volném čase, kterého bohužel moc není, ale když už nějaký je, tak se ho snažím využít tímhle směrem. Co se týče obrazů, tak jsem ráda, že lidé chtějí to, co mě samotnou baví. Chtějí na plátno kousek mě, což znamená abstraktní plátno vyživené pastelovými pozitivními barvami, které dodávají člověku energii. S každým obrazem si hraji trochu jinak, ale každý z nich má stejný účel, a to dělat lidem radost. Takže to je vlastně můj částečně splněný sen, protože ta radost, ať už z obrazu nebo z tetování, je pro mě něco nepopsatelného a úžasného.

V dalším díle této série, v níž postupně představíme ta nejzajímavější povolání a koníčky jednotlivých elitních hráček a hráčů, se můžete těšit na brankáře, který pracuje v psychiatrické léčebně.

Předchozí díl této série naleznete ZDE.

Tabulka soutěže

​​

Obrázek