{{flash.get().title}}

{{flash.get().body}}

Obrázek

​​​​​​​

OD HOKEJE KE FLORBALU. REPREZENTACE SE OPÍRÁ I O MANAŽERA JANA PROCHÁZKU

Obrázek ke článku
7. 12. 2018

Hokej byl nedílnou součástí jeho profesionální kariéry, dokonce byl důležitou součástí realizačního týmu hokejové reprezentace. Letos v létě se rozhodl vystoupit ze známého prostředí a zvolil florbal. "Nejdřív jsem se tomu zasmál, pak to ale začalo být čím dál zajímavější," říká k razantní změně sportovní manažer florbalové reprezentace Jan Procházka.

Kde jste profesně působil předtím, ještě než jste začal pracovat pro Český florbal?

Pracoval jsem na hokejovém svazu, kde jsem měl na starosti síť regionálních trenérů. To znamenalo jejich vzdělávání, supervize, zahraniční stáže…

Pracovní zkušenosti ale nemáte pouze jako šéf regionálních trenérů.

Ještě předtím jsem trénoval jako hlavní trenér ve Francii. Před zahraničním angažmá jsem působil na hokejovém svazu, kde jsem pracoval také jako vedoucí regionální trenér a na rozvojových programech, například Pojď hrát hokej a Trenér do malých klubů. Paralelně jsem působil od roku 2004 do roku 2015 u reprezentace dospělých jako video trenér a jako asistent Aloise Hadamczika. Dříve jsem ještě fungoval v Pardubicích, odkud pocházím a kde jsem jako juniorský hráč vyrůstal. Začínal jsem jako trenér u dětí, kde jsem si prošel všechny kategorie, dále působil jako video trenér u áčka, skaut, konzultant. Před přesunem k florbalu jsem tam ještě krátce působil jako manažer rozvoje mládeže a hlavní metodik klubu.

Kdy jste se poprvé setkal s florbalem a jak jste ho ještě před nástupem do florbalového prostředí vnímal?

Florbal jsem poprvé zažil jako hráč hokeje v rámci přípravy. To už jsme ale třeba dvacet let zpátky. Více jsem ho začal vnímat díky pardubickému klubu, když jsem registroval, že hrají nejvyšší soutěž, dělají zajímavé akce v hokejové aréně. Když jsme byli s hokejem ve Švédsku, tam jsem prezentaci florbalu také více pozoroval na ulicích, v obchodech, dokonce jsem si před halou Globen koupil svou první florbalku. Tu teď vozím v autě místo hokejky. Dříve mi moje žena nadávala, že zakopává o hokejku a teď přešla na florbalku. (usmívá se)

Jak se rodil přesun hokejisty k florbalu?

Když jsem se vrátil z Francie a dostal jsem možnost být v rámci Trenérské akademie pod českým olympijským výborem, začal jsem se potkávat na seminářích, kde jsem prezentoval, s mnoha florbalovými trenéry, takže jsem samozřejmě získal o florbalu více informací. Díky Trenérské akademii českého olympijského výboru jsem se poznal také s Markem Chlumským, již dříve jsem také znal Zdeňka Skružného a z Pardubic Míru Janovského. Také jsem zaznamenal, když Český florbal angažoval Petriho Kettunena, to jsem bral jako zajímavý počin, že našli tu odvahu.

A jak jste se dostal přímo do role sportovního manažera reprezentace?

Někdy na jaře mi David Zlatník zavolal, že shání člověka, který by měl ze sportovního hlediska na starost reprezentace. Nejdřív mi to připadalo jako šílený nápad, tak jsem se tomu zasmál, ale zrovna se to trefilo, že jsem měl takové období, kdy jsem se vracel k hokejové reprezentaci osmnáctiletých, kde mě Alois Hadamczik chtěl jako svého asistenta, ale vedení svazu mne posunulo do pozice video trenéra, zároveň jsem dostal nabídku v Pardubicích jako manažer rozvoje mládeže, ale vlastně jsem zjistil, že jsem z prostředí českého hokeje již opotřebovaný, unavený a asi i vyhořelý. Přesun k florbalu mi začal připadat čím dál více zajímavý, a že by mi to mohlo dát to, co už jsem postrádal v hokeji - tu energii, vášeň a zápal. Cítil jsem, že tohle prostředí mě může obohatit. Chtěl jsem se podílet na růstu florbalu. Nakonec jsem našel tu odvahu do toho jít. Zatím mám pocit, že to byl dobrý nápad. Nejvíce energie čerpám z lidí a jejich čisté vášně pro florbal. Tím, že nejde tolik peníze, tak vidím, že lidi, co florbal dělají, ho opravdu milují.

Florbal je ještě stále mladý sport a postupně se rozvíjí, jak na něj nahlížíte vy z pohledu bývalého hokejisty?

Trochu jsem propadl dojmu, že profesionalizace sportovní stránky florbalu, je o kousek dál. Je však potřeba si uvědomit, že je to stále mladý sport a vývoj sportovce trvá delší dobu než rozvoj organizace. Vývoj člověka se moc urychlit ani nedá. Samotná profesionalizace to nezmění, musí se pracovat zejména na výchově mládeže a chce to nějaký čas. Florbal je stále velice mladý, přirovnal bych to k mladému člověku. Má spoustu energie, snů a touhy se prosadit, je však také přirozeně netrpělivý, chtěl by všechno hned, ale na některé věci je třeba si trpělivě počkat. Ale myslím, že už to nebude trvat dlouho…

Obrázek