{{flash.get().title}}

{{flash.get().body}}

Obrázek


GATTNAR VLÁDNE STŘELCŮM. CHCI S VÍTKOVICEMI TITUL, HLÁSÍ

Obrázek ke článku
15. 10. 2020

Skvělý úvod ročníku prožívají ve Vítkovicích. Ostravský celek má po sedmi odehraných zápasech na svém kontě plný počet bodů a se šestibodovým náskokem na druhý Tatran Střešovice dominuje Livesport Superlize. Velký podíl na povedeném začátku má mladý útočník Rostislav Gattnar. „Začátek sezony se nám povedl parádně. Je to ale jen první krok k našemu cíli, což je samozřejmě zisk titulu. Žádné jiné si nedáváme,“ netají se devatenáctiletý útočník. 

Ač je pro Rostislava Gattnara tento ročník už třetí mezi muži, zdá se, že bude tím průlomovým. Vítkovický odchovanec stihl během sedmi superligových klání nasbírat už 17 bodů za 13 branek a 4 asistence. „Začátek sezony se mi bodově povedl. Jsem moc rád, že můžu pomoci svými body k týmovým výhrám,“ skromně hodnotí povedený start. Stal se navíc hráčem měsíce září Livesport Superligy.

Ocenění jste si vysloužil především třinácti vstřelenými brankami, nikdo jich zatím nedal v ročníku víc. Je právě zakončení vaší nejvýraznější předností?
Asi ano. Myslím si, že jsem se v této sezoně konečně našel v mých nejsilnějších stránkách. Střílení branek a celková orientace v předbrankovém prostoru.

Tušíte, čím to může být? Připravoval jste se nějak odlišně?
Příprava probíhala standardně jako každý rok. Dvakrát týdně fitness a třikrát týdně hala. Dá se říct, že do konce července jsme viděli florbalku zřídka, ale to k tomu patří a myslím si, že z toho teď těžíme.

Jaké je trénovat pod bývalým dlouholetým hráčem a nyní uznávaným koučem Pavlem Brusem?
Je to skvělé, myslím si, že mi toho může hodně předat. Trenér ví, co dělá, a opravdu rozumí své práci. Ale není to pouze o Pavlovi. Moc mi pomáhají i Tomáš Sladký, Lukáš Hájek nebo Jan Šebesta. Od těchto kluků si můžu hodně vzít, je důležité je mít v týmu.

Co se týče kabiny, s kým si nejvíce rozumíte? Ve Vítkovicích byla vždy parta výborná...
To určitě platí, máme skvělou kabinu. Netvoří se žádné skupiny a v kabině panuje výborná atmosféra, z čehož těžíme i na hřišti. Kdybych měl jmenovat jedince, tak je to Ondra Sidunov. Hodně jsme toho spolu odehráli už v juniorech a vlastně i minulý rok v áčku. Byli jsme v kádru nejmladší, takže jsme samozřejmě byli vždy spolu. Máme i společné zájmy, což je také super.

Do vašeho týmu přišli před novou sezonou Matyáš Šindler, navrátilec Marek Matejčík a Marek Švajný. Myslíte si, že právě tato trojice přidala pověstný poslední dílek do vítkovické mozaiky?
Určitě jsou to kvalitní náhrady po odchodu Josefa Rýpara. Všichni jsou to velmi šikovní hráči a věřím, že nám ještě v sezoně hodně pomůžou.

Právě s Matyášem Šindlerem převážně působíte ve stejné formaci a bodově se vám velmi daří. Jaký je to hráč?
Velmi inteligentní. Má velký přehled na hřišti, je to takový tvůrce hry. Možná až moc často hledá ještě nějakou nahrávkou své spoluhráče místo střely, což mu bývá vytýkáno. Opravdu jsme si spolu sedli a z jeho hry dost těžím.

Jak už jste zmínil, Josef Rýpar zamířil do švédského Linköpingu. Jak se podařila zacelit ztráta tahouna takového formátu?
Hodně jsme toho museli změnit, přesilová hra se změnila, obranné dvojice také. I díky příchodu nových kluků si ale myslím, že jsme ho prozatím dokázali nahradit. Uvidíme, jak se nám to podaří v klíčových zápasech, ve kterých byl Pepa skvělý.

Letní turnaj Czech Open jste už ale i bez něj zvládli dovést do vítězného konce...
V dané situaci jsme byli vůbec rádi, že se turnaj vůbec konal. Byla to určitě kvalitní příprava proti velmi dobrým celkům. Samozřejmě jsme chtěli vyhrát. To platí pro každý turnaj, na který jedeme. Jsme rádi, že se nám to povedlo.

Jste klubovým odchovancem, ve Vítkovicích působíte odmala. Dokážete popsat své pocity, když jste po té dlouhé cestě členem klubového áčka?
Jako malý kluk jsem se na dospělé chlapy chodil dívat. Je to skvělý pocit zvláště teď, když se bodově daří. Věřím, že Vítkovicím ještě hodně pomůžu.

Žijete florbalem? Co děláte, když zrovna nejsou zápasy ani tréninky?
Začal jsem studovat ekonomickou fakultu na Vysoké škole báňské v Ostravě. I díky tomu si myslím, že mám na florbal více času. Přece jen na střední škole jsem dával větší důraz na učení. Řekl bych, že teď je florbal mojí hlavní náplní.

Máte představu, čím byste se chtěl v budoucnu živit?
Abych řekl pravdu, tak stále vůbec nevím. Asi něco okolo čísel. (smích)

Jste ten typ, co sleduje florbal i doma? Nebo se spíš zajímáte o jiné věci?
Převážně teď koukám na švédskou nejvyšší soutěž, jelikož tam hraje Pepa Rýpar a moc mu fandím. U nás samozřejmě sleduju výsledky v superlize, ale i v jiných soutěží. Zápasy si příliš nepouštím, nemám na to ani moc času.

Váš o tři roky mladší bratr Martin patří mezi největší florbalové talenty v České republice. Jak hodnotíte jeho výkony?
Bráchovi moc pomohlo, že hrál odmalička se staršíma klukama. Martin se ve mně vždycky trochu viděl, i proto se mi snažil vyrovnat. Hodně mu podle mého pomohlo, že si ho Pavel Brus vytáhl k áčku. Dostal se vlastně i do nominace na Pohár mistrů a zahrál si třetinu proti Storvretě. Odehrál s námi i celé Czech Open, kde byl snad naším druhým nejlepším střelcem. Pavel se s ním snaží pracovat už teď, z čehož těží.

Martin se uchází o domácí juniorské mistrovství. Jak vidíte jeho šance na proklouznutí do finální nominace?
Já si myslím, že pokud mu vydrží forma, tak by v týmu určitě měl být, ačkoliv se přiznám, že ostatní kluky z juniorské reprezentace příliš nesleduju. Ale z toho, co jsem viděl, se domnívám, že by neměl v nominaci chybět. Moc mu to přeju.

Jak moc se těšíte, až si spolu zahrajete ve vítkovickém áčku?
Snad se to povede už příští rok. Určitě se na to těším. Snad nám obou forma vydrží a splní se nám další společný sen.

Jaké jsou vaše osobní cíle do budoucna? Chtěl byste se podívat do zahraničí?
Největším snem je vyhrát na konci sezony s Vítkovicemi titul. Moc nenahlížím do budoucna, takže jsem o zahraničí, přiznám se, nepřemýšlel. Uvidíme, jak se to postupem času vyvrbí. Teď mám opravdu jediný cíl, snad se nám to povede.

Tabulka soutěže

Obrázek