{{flash.get().title}}

{{flash.get().body}}

Obrázek


HNĚVKOVSKÝ: PŘÁL JSEM SI LOUČIT SE ÚSPĚCHEM V PLAY-OFF

Obrázek ke článku
31. 5. 2021

Když se řekne jméno Jan Hněvkovský, každému z florbalového prostředí se jednoznačně vybaví věčně vysmátý kapitán Black Angels, který dokázal kbelský celek poprvé v historii dotáhnout mezi českou elitu. Jenže za jeho bohatým působením se skrývá mnohem více zajímavých okamžiků. Po letošní sezoně však dvaatřicetiletý útočník ukončil florbalovou kariéru a naplno si užívá novou životní etapu.

Tatran, Bohemians, Kladno, Mladá Boleslav, Black Angels. Na první pohled to spíše vypadá jako turistická mapa zajímavých památek na výletě. Jenže ve skutečnosti se jedná o florbalové stopy forvarda Jana Hněvkovského, který si svou kariéru dokázal náramně užívat. „Asi bych vyzdvihnul působení v Black Angels, jelikož už jsem byl lidsky vyzrálejší a na spoustu věcí nahlížel již z jiného úhlu,“ popisuje bývalý kapitán.

A právě s týmem „černých andělů“ dokázal nevídaný, zato nezapomenutelný úspěch. V roce 2019 se totiž jakožto lídr zasloužil o památný postup do nejvyšší soutěže. „Na to budu vzpomínat do smrti, byly to krásné emoce,“ líčí Hněvkovský. Z řad veřejnosti panovala spíše skepse z rychlého pádu zpět do první ligy. Jenže Black Angels rozjeli možná až šokující jízdu.

První ročník to na přímou záchranu ještě nestačilo, tehdy jim klid na duši „darovala“ řádící pandemie. Druhé vystoupení však nabralo diametrálně rozdílné parametry a z kbelského týmu se rázem stal až černý kůň soutěže. „Naše kvalita se neustále zlepšovala. K tomu jsme přidali skvělou týmovost a bojovnost,“ myslí si. Výsledek? První postup do play-off v klubové historii a velké světlo na konci tunelu.

Budoucnost Black Angels tak vypadá velice dobře, nemalým dílkem do této mozaiky přispěl také Hněvkovský. Ta další etapa však bude probíhat již bez jeho účasti. „Možná se časem vrátím na nějakou pozici, asi by mě to nepřekvapilo,“ usmívá se dvaatřicetiletý útočník.

Honzo, máte za sebou fenomenální a úspěšnou kariéru ve florbalovém světě. Jak se za ní budete ohlížet?
Zatím s mírně sentimentálním smutkem. Do budoucna věřím, že s vděčností a pocitem, že jsem něco dokázal a zažil u toho spoustu nezapomenutelných momentů. Tak asi tak. (úsměv)

Které momenty budou navždy rozzařovat vaši florbalovou vitrínu úspěchů nejjasnějším leskem, pokud se mohu takto poeticky zeptat?
Asi oba postupy do superligy, to byly vždy krásné emoce. Zároveň otisk, který jsem věřím zanechal v blecích a že jsem se naučil být dobrým spoluhráčem a lídrem týmu. To pro mě znamená opravdu moc.

Ve svém florbalovém životě jste prošel několika zajímavými zastávkami. Dokázal byste však zmínit to nejlepší angažmá?
Každé mělo něco. Nejkrásnější bylo ale to poslední v Black Angels, kdy jsem byl již lidsky vyzrálejší a dokázal vnímat a ovlivňovat daleko víc věcí v dění týmu než dříve.

V Mladé Boleslavi jste působil v době, kdy sláva klubu teprve pomalu rostla. Už tehdy jste vnímal, že tamní cesta bude jednou úspěšná?
Materiální zázemí Boleslavi bylo již tehdy na úplně jiné úrovni, než co jsem kdy předtím či potom zažil. Myslím, že toho Bolka mohla využít i lépe a získat těch titulů daleko víc. Opravdu nadšený jsem z jejich herního projevu, zejména naprosté herní disciplinovanosti, až potom, co začal trénovat Bango (Petr Novotný). 

Proč jste se nikdy nevydal za florbalem do zahraničí? Nebyla touha zahrát si s nejlepšími?
Což o to, já bych si s nimi zahrál, ale oni by asi nechtěli hrát se mnou. (úsměv) Bude to znít zvláštně, ale já nikdy nebyl na prvním místě florbalista. Studijní a profesní dráha vždy definovala můj směr. Já si vlastně vůbec nedovedu představit životní styl kluků, co jedou někam jenom hrát a maximálně k tomu dělají nějakou doplňkovou práci. 

Závěr kariéry v Black Angels zřejmě nelze popsat jinak než slovy optimismu. Jaký moment se vám zapíše jako ten nejkrásnější?
Těch krásných momentů bylo spoustu. Na hřišti i mimo něj. Na hřišti jsem si užíval zpětně každý jeden zápas a vždy to gradovalo s příchodem play-off. Zároveň mi kluci umožnili být bláznivým klukem i po třicítce, za což jim moc děkuji.

Po postupu do superligy jste svou roli jednoznačně potvrdili. Co bylo důvodem toho, že se tým zvedal každým zápasem?
Nemalou roli hrála kvalita. Myslím, že individuálně jsme měli zejména letos lepší hráče než okolní týmy. Měli jsme i širší kádr a naprostou většinu času u nás vládla týmová a bojová nálada. To se následně odrazilo na našich vzestupných výkonech.

Poslední ročník se pro Black Angels zapíše jako historický. Takové loučení by si přál asi každý, viďte?
Já si přál udělat i nějaký úspěch v play-off. Ale realisticky Boleslav byla zkrátka lepší. Ve všech zápasech, ve všech aspektech. Nám se ani v jednom zápase nepovedlo je dostat do těžké emoční situace. Myslím, že herně nejlepší hráči v našem týmu potřebují stále ještě více zkušeností, aby mohli rozhodovat i takto těžké zápasy v play-off. Což je na druhou stranu vzhledem k jejich věku naprosto logické.

Kapitán, lídr, osobnost. Takovými slovy vás vyprovázela florbalová veřejnost. Budete své umění předávat i po kariéře?
Možná mě k tomu život zavede, asi bych se nedivil. Ale teď cítím, že potřebuji svojí energii dávat spíše do zlepšování veřejných služeb skrze naši firmu a rád bych do budoucna i do budování rodiny. Uvidíme, co ukáže čas.

Jak se těšíte na novou životní kapitolu? Přijde čas i na aktivity, které byly dříve opomíjeny?
Těším, už ji žiji. Rozeběhly se fotbálky, kolo, puťáky, večerní procházky Prahou a piva jsem i přes polozavřené hospody stihl taky hojně popít. (úsměv)

Tabulka soutěže

​​

Obrázek