{{flash.get().title}}

{{flash.get().body}}

Obrázek


LETOS JSME BYLI SEMIFINÁLE ASI NEJBLÍŽ, LITUJE JEDLIČKA

Obrázek ke článku
24. 4. 2021

Když se řekne Bohemians, většině se zřejmě jako první vybaví charismatický trenér Michal Jedlička. Kouč, jenž předává své letité zkušenosti napříč všemi kategoriemi a má obrovský podíl na dlouhodobě úspěšné mládeži klokanů. Do toho velí také posádce superligového týmu, se kterým se mu však stále nedaří přejít čtvrtfinálovou sérii. Ani letos nenašli recept na pražského soupeře, tentokrát na Chodov. Jedlička však věří ve světlé zítřky tradičního českého klubu.

Na střídačce Bohemians platí jedno nepsané pravidlo: tady velí Bedla! A je tomu tak od přípravky, přes žáky, dorostence, až po superligový tým. Trenér Michal Jedlička je velkým fantomem zelenobílých a často na sebe stahuje pozornost „Snažím se emoce krotit. Ono je to těžký, ale myslím si, že s věkem se to snad zlepšuje,“ usmívá se bývalý vynikající útočník.

Od loňského března jako by prožil tři životy. Nejprve utrpěl první tvrdou ránu, když příchod nepříjemné pandemie přerušil veškeré sportování v Česku, a on tak nemohl trénovat své svěřence. Do další superligové sezony vstupoval s Bohemians bez podpory diváků v hledišti a zejména poprvé mimo oblíbenou domácí halu Děkanku. V průběhu ročníku se mince otočila. Radost mu dělali mladí talenti ve Skandinávii, po základní části dosáhl na historické třetí místo a následně oslavil příchod svého prvního syna Matyáše.

„Je to velký zásah do osobního života, moc si to užívám,“ přiznal trenér Bohemians. Jenže jeho parta v dubnu klíčový úkol nezvládla a ve čtvrtfinále play-off nestačila na pražského rivala z Chodova. „Každý rok se to opakuje, chybí nám zkušení a rozdíloví hráči, kteří by sérii strhli na naši stranu,“ myslí si Jedlička. Zklamání je to velké, od mladého a dravého týmu kolem Filipa Formana se zkrátka čekalo více.

Co však trápí výbušného kouče nejvíce, je současná situace v českém sportu. Děti stále nemohou trénovat v plném proudu a obavy z budoucnosti rostou. „Ty následky budou nepříjemné, bude to velký boj,“ smutně líčí čtyřicetiletý trenér. I přes to vidí v budoucnosti klubu světlo na konci tunelu. „Povedlo se nám vybudovat dvě vlastní haly se zázemím, můžeme nabírat nové mladé talenty, což může být počátkem nové éry Bohemians,“ dodal. 

Michale, máte za sebou velice náročnou sezonu po všech stránkách. Jak na ni budete vzpomínat?
Myslím si, že z našeho pohledu se jednalo o úspěšnou sezonu. Zapracovali jsme do týmu hned několik mladých hráčů a na hřišti se prezentovali dle našich představ. Do základní části jsme šli s tím, že chceme skončit do třetího místa, abychom si mohli vybírat soupeře do play-off. To se povedlo, takže v této oblasti můžeme hodnotit naše výsledky jako povedené. Bohužel čtvrtfinálová série nám dojem z celé sezony mírně pokazila.

V základní části jste si došli pro skvělé třetí místo. Historický výsledek, viďte?
Jak už jsem říkal, byl to náš takový ústřední cíl. Jsem rád, že se nám podařilo jej splnit, i když musím uznat, že s velkou dávkou štěstí. Tabulka byla letos velice vyrovnaná, navíc jsme nezvládli i některé zápasy s těžkými soupeři (Sparta, Tatran, pozn. aut.), takže jsme ani nepočítali, že bychom skončili takhle vysoko. Nakonec se to povedlo, za což všem patří obrovský dík. Je to nejvyšší umístění v historii klubu, takže paráda. (úsměv)


Během koronavirové pauzy se hned několik hráčů představilo v dobrém světle také ve Skandinávii. Vnímáte jejich reprezentaci jako vizitku práce Bohemians?
Asi ano, bude to pravda. Kluci tam zúročili skvělou práci, zejména také díky nasbíraným zkušenostem tady v extralize. Třeba Filip Forman si naši nejvyšší soutěž zahrál již loni, takže ve Švédsku zkrátka prodal to, co se tu naučil. Ale není to jen o něm, i ostatní kluci, byť tam nehráli tu nejvyšší soutěž, tak ve Skandinávii zanechali dobrý dojem. Takže abych to shrnul, dobrá reprezentace klubu a zároveň vizitka toho, že se tu u nás pracuje s mládeží velice dobře.

Play-off, věčný strašák klokanů. Co se letos nepovedlo? V čem byl Chodov lepší?
Přijde mi, že se to každý rok opakuje. Chyběly nám zkušenosti, jednoznačně. Kluci je nasbírají jenom tím, že ty zápasy budou hrát, musí do nich také vyzrát. Vždycky máme mladý tým, ti nejlepší hráči nám většinou odejdou do ciziny. Možná tomu také uškodilo to loňské předčasné ukončení sezony, kdy si kluci nemohli naplno vyzkoušet play-off. Zde jsem viděl ten největší rozdíl. Chodov ty zkušené hráče měl, navíc byl více disciplinovaný a tím nás vytrestal. Myslím si, že jsme byli po florbalové stránce lepší, ale to ve vyřazovacích bojích bohužel není nejdůležitějším faktorem. Mrzí mě to, jelikož letos jsme tomu postupu byli asi nejblíž.

Když se zpětně ohlédnete za celou sezonou, byl z pohledu Bohemky trend mládí vpřed tím správným, nebo stále vnímáte jisté nedostatky?
Určitě je ten trend správný, ale vždycky je potřeba mít v týmu ty starší a zkušené hráče. Bohužel my je nemáme, avšak v dnešní době je velice těžké najít takové kluky, kteří do našeho systému dobře zapadnou a budou třeba i lídry v kabině. Jako klub bychom byli určitě schopni poskytnout veškeré podmínky a zázemí, ale zkrátka takoví hráči nerostou na stromech. Před sezonou se nám povedlo sehnat do brány Radovana Michajloviče, který splnil veškerá očekávání a byl velkou oporou. Ale zase je potřeba říct, že je to gólman, a to zkrátka není lídr v šatně. Takže nedostatky tam jsou, vždycky budou, a my musíme pracovat na jejich odstranění.

Dokázali se Bohemians dostat extraligové špičce zase o kousek blíž? Jaká cesta povede ještě na vyšší mety?
Tak asi jsme se zase přiblížili, ale myslím si, že v té špičce už nějaký ten rok figurujeme. Samozřejmě Boleslav a Vítkovice jsou mírně odskočení, ale třeba letos se nám povedly dva vyrovnané zápasy s týmem Pavla Bruse, což vidím jako obrovský příslib do budoucna. Obecně nám jejich styl hry sedí, hraje se nahoru dolů, a to svědčí i nám. S lídrem tabulky je to horší, ti disponují velice silným kádrem, počkají si na vaše chyby a pak je s přehledem potrestají. Tady bych se opakoval, když zmíním, že chybí zejména ty zkušenosti. Potřebovali bychom doplnit kádr o tyto hráče, abychom časem mohli být pravidelně konkurenceschopným soupeřem i na těch nejvyšších metách.

Zejména ve vašem osobním životě došlo ke krásné události. Jak si užíváte první týdny jakožto novopečený tatínek malého Matyáše?
Je to perfektní, malej je zatím super. Občas se stane, že brečí, a to je peklo. (smích) Ale jinak je všechno fajn, moc si to užívám. Plaveme spolu ve vaně, děláme různé srandičky, takže absolutní spokojenost. Manželka je taky v pořádku, takže vše je ve správných kolejích.

Je možné, že rodina lehce promluví do vaší florbalové profese, nebo si myslíte, že budete nadále schopen zvládat roli trenéra i táty?
Asi pro mě skončí víkendové působení u všech mládežnických kategorií až po muže, je potřeba věnovat také čas rodině, aby vše fungovalo tak, jak má. Takže je možné, že zejména časově budu více vytížen. Na druhou stranu mám velice tolerantní ženu, a proto doufám, že to dáme dohromady a nebude s trénováním žádný větší problém.


Jak přečkala Bohemka tento nelehký ročník? Už se sčítají nějaké velké ztráty, nebo se povedlo vše udržet „na hladině“?
Bojovali jsme no, asi podobně jako ostatní kluby. Snažili jsme se být neustále dětem nablízku, takže nedílnou součástí byly online tréninky a alespoň taková forma komunikace. Nějaké ztráty určitě jsou, ale nyní se nám trošku poštěstilo, že děti zase mohou začít v omezeném režimu trénovat venku. Chodí dost dětí, za což jsme rádi. Navíc skvělou práci odvedli také rodiče, jelikož své ratolesti drželi v jakési kondici a nám tak nepřišli na tréninky úplně oteklí. (úsměv) Ale jinak je to špatné. Ty dvě sezony bez florbalu budou mít velké následky až v budoucnu a děti tak musí ještě více máknout, aby se vrátili na správnou notu.

S čím půjdou Bohemians do další superligové sezony? Nastanou určité změny?
Budeme chtít cílit na ty nejvyšší pozice, abychom si opět mohli vybírat svého soupeře do play-off. Co se týče změn, doufám, že se podaří okysličit mančaft a doplnit jej o nějaké zvučné jméno. To však nabídnou až příští dny. Mohu prozradit, že u týmu končí můj asistent Marek Brosch, který se rozhodl více věnovat své rodině a práci.

Co se týče plánů klubu, jaké jsou vidiny a přání do dalších let?
Nedávno se nám podařilo vybudovat dvě vlastní nafukovací haly, které budou sloužit jako tréninkové centrum. Umožní tak nábor několika dalších dětí a já doufám, že mládež v Bohemce bude na velkém vzestupu. Vnímám to jako novou éru našeho klubu, další pozitivní impulz. Doufám, že i toto nám pomůže k dalšímu posunu na ty nejvyšší mety.

Tabulka soutěže

Obrázek