{{flash.get().title}}

{{flash.get().body}}

Obrázek
Obrázek

​​

LOUČÍCÍ SE JAN BARÁK: NUDIT SE NEBUDU

Obrázek ke článku
1. 5. 2019

Jeden z nejlepších brankářů české florbalové historie Jan Barák ohlásil svůj odchod z výkonnostního florbalu. Jaké byly jeho motivy, co mu florbal přinesl a jaké jsou jeho plány do budoucna nám prozradil v rozhovoru.

Jste v ideálním brankářském věku. Proč přišel konec tak brzy?

Končil jsem už asi třikrát nahlas, a šestkrát v duchu, takže si nemyslím, že to je brzy (smích). Na kolenou jsem strávil asi šestnáct let, je mi třicet, takže více než polovinu života. Těším se, že budu chvilku člověk vzpřímený, byť teď probíhají rozlučkové akce, které mě na kolena zase dostávají, spíš mě dokonce poutají na lůžko. Kolena, záda i hlasivky už oddych potřebují.

Nemáte už nyní někde v hlavě myšlenky na comeback? Florbal vám jistě začne chybět.

Florbal mi nebude chybět, já se neloučím, Chodov a lidé tam jsou jako moje rodina, věřím, že mi najdeme nějaké teplé bafuňářské místečko, zájem o to je oboustranný. Pocity při výhrách v kolektivním sportu jsou natolik silné, silnější než v tenise, který jsem také hrál, že „obyčejný“ život je těžko může kompenzovat. Proto chci být s Chodovem dál spjatý a zažívat s ním euforická vítězství, byť už ne jako jeho první brankář.

Na druhou stranu, když se ohlédnete za svou kariérou, byla to jízda. Nemám pravdu?

Byla to jízda, sice jsem dost času strávil v „servisu“, ale o to sladší byly často strašně vydřené návraty. Pořád se něco dělo, tu jsem byl obletovaný junior, tu jsem hrál baráž, pak zase získal dva tituly. Pak jsem byl náhradník za skoro dítětem, pak jsem jel na mistrovství světa. Tuhle nečitelnost jsem na florbale miloval. A získal jsem strašně moc přátel, v klubu nehrál nikdy až na úplné výjimky vyložený pitomec, to mě taky moc těší.

Jste rád, že byla vaše kariéra spojena výhradně s Chodovem? Navždy budete v jeho kronikách zapsán jako symbol vzestupu mezi elitu.

Jsem! Neodešel jsem proto, že by mě nikdo jinde nechtěl, ale proto, že jsem byl na Chodově vždycky šťastný. Lidé ve vedení, zejména Majkl Bauer a Karel Myšák, mají můj obrovský respekt. Stáli za mužským týmem, který x let byl tropický, výkony byly směšné, ale mravenčí prací ho pomalu přetvořili na jeden z nejlepších klubů v ČR. Co se servisu pro hráče týče možná dokonce úplně nejlepší. Pro lidi na Chodově i kolem jsem chtěl vyhrát titul, fakt, že se to podařilo dvakrát, byl splněný sen.

Jste výrazná osobnost celého českého florbalu. Jaké jsou vaše další florbalové plány?

Diskuze o mém dalším využití pro Chodov probíhá, to už jsem zmínil, na Rookie Campu, který jsem zakládal, budu dál trénovat omladinu. Sice momentálně nemám výstroj, kterou jsem nevypranou vrátil, za což se tímto omlouvám, takže to nebude úplně lehké (smích). Plánujeme s přítelkyní rodinu, chci si zlepšit golfový handicap, čekají mě amatérské turnaje v tenisové čtyřhře, budu víc času trávit s přáteli mimo florbal, nudit se nebudu.

Zmínil jste, že máte ještě něco na srdci. Co to bude?

Hodně lidí mi teď děkuje, já proto chci vrátit stejnou mincí. Díky Davidu Podhráskému, který zvládl těžký přechod z kamaráda v mého trenéra, díky Karlovi Pelikánovi (chodovský fyzioterapeut, pozn. red.), nebýt něj, tenhle rozhovor by vznikal po mistrovství světa 2014. Děkuju Karlovi Frýdovi (kondiční trenér Chodova, pozn. red.), který mě připravil tak, že jsem letos, alespoň co se čísel týče, prožil nejlepší sezónu kariéry. Díky spoluhráčům, klipy Miley Cyrus si budu díky nim pouštět i nadále. Díky kamarádům, Magdě a rodině!

Tabulka soutěže
Obrázek