{{flash.get().title}}

{{flash.get().body}}

Obrázek


FINSKÝ NÁVRAT. ERÄ BYLA JASNÁ VOLBA, NEVÁHAL HEMERKA

Obrázek ke článku
30. 10. 2020

Čeští florbalisté chtějí i nadále trénovat, a protože to v Česku možné není, zvolili cestu na sever. Jedním z nich je také útočník české juniorské reprezentace Adam Hemerka, který se vydal do finského celku EräViikingit. Právě v tomto týmu už si totiž v minulé sezoně tréninky i zápasy vyzkoušel a vrací se tedy do známého prostředí. „Jedním z cílů je zahrát si F-liigu, což by byl můj splněný sen. Kdyby se mi to povedlo, byl bych nesmírně rád,“ neskrývá Hemerka svou metu, které by chtěl dosáhnout.

Přestup jste z brněnského Hattricku začal řešit už minulý týden. Jak jste se těšil do Finska?
Byl jsem z toho docela nervózní, protože řešení ubytování, tréninků, cestování a podobně bylo hodně hektické, ale když už jsem to řešil delší dobu, těšil jsem se čím dál víc. Jsem rád za to, jak to dopadlo a že jsem dostal šanci trénovat s Erou. Doufám, že se naplní očekávání, která mám já i která mají oni.

Jak rychle jste váš přesun dotáhl do konce?
Minulý týden jsem to začal řešit intenzivněji. Podle aktuálního vývoje jsem se rozhodl, že chci jet někam, kde se florbal pořád hraje. Volba byla jasná, v Eře jsem působil minulou sezonu. Všechno bylo takové narychlo, začal jsem to řešit v pondělí a v sobotu jsem odlétal. 

Co se vám na klubu EräViikingit líbí nejvíce?
V Eře je skvělé, že můžeme dostat maximální herní vytížení, protože tu je možnost hrát U21, druhou nejvyšší soutěž i áčko. Jdu do Finska s tím, že chci získávat nové zkušenosti, poznat nové lidi a hlavně od toho čekám, že se rapidně zlepším. Jedním z cílů je zahrát si F-liigu, což by byl můj splněný sen. Kdyby se mi to povedlo, byl bych nesmírně rád. 

Jaké byly první dny ve Finsku?
Okamžitě jsme museli na testy a doporučili nám karanténu. Všichni Češi jsme tedy do ní šli. Naštěstí jsem měl negativní výsledky, izolace mi skončila v pondělí, hned v úterý jsem byl na ranním tréninku a odpoledne jsem trénoval s akademií, která hraje druhou nejvyšší soutěž. Trénovat a hrát bych tady zatím měl právě s akademií a s U21. Až se adaptuju, tak bych se měl postupně snad se zapojit i do tréninků a možná i zápasů áčka. Bude hodně záležet na mně, jestli se prosadím.

V Erä máte další čtyři české spoluhráče, jste rád?
Na začátku, když jsme to řešili, jsme mysleli, že sem půjdeme jen s Matějem Havlasem. Později jsme se dozvěděli, že sem jdou i kluci z Bohemky. Byl jsem z toho trochu zaskočený, protože jsem čekal, že tu budeme jen dva Češi. Ale nevadí mi, že tady jsou i další kluci. Naopak jsem rád, že tu nejsem sám, můžeme si popovídat česky a kluci z Bohemky jsou fajn. 

Jaké bylo vaše minulé působení ve Finsku? Kam jste se od té doby posunul?
Když jsem tady byl minulou sezonu, poměrně hodně mě přibrzdilo zranění, kvůli kterému jsem stihl asi jen osm zápasů. Ale dalo mi to především nový pohled na florbal. Zjistil jsem, že na sobě musím mnohem víc pracovat, abych se mohl rovnat nejlepším. Zažil jsem si tady tréninky v mnohem vyšším tempu. Největší rozdíl tu vidím v kvalitě přihrávek, zakončení a celkově v rychlosti a důrazu. Finové se s ničím nepářou a jdou dát gól. 

Větší část českých hráčů ale nyní míří do Švédska. Proč jste vy zvolil Finsko?
V rozhodování mi pomohlo mi, že jsem v Eře už byl. Nejdu do neznáma a spoustu kluků i trenérů tady znám. Obě strany ví, co od sebe můžou očekávat. Ve Finsku a zvlášť v Eře se mi líbí, že jsou tu vstřícní, přátelští a snaží se nám pomáhat. Ať už po sportovní, ale i po životní stránce. Finská mentalita se mi líbí obecně. 

Velmi rychle se blíží juniorský šampionát. Je právě domácí mistrovství také jedním z důvodů, proč jste odešel?
Určitě to byl jeden z faktorů, který mi při rozhodování výrazně pomohl. Mistrovství je za dveřmi. Kdybych teď dva měsíce nehrál, tak by to pro mě byla velká ztráta. Chci se pořád zlepšovat a rozvíjet jako hráč i jako člověk – k tomu je zahraniční angažmá nejlepší příležitostí. 

Jak se vám aktuálně jeví juniorský tým, se kterým se připravujete na mistrovství?
Na začátku nového cyklu jsme se poznávali a bylo vidět, že jsme teprve na začátku naší cesty. Stanovili jsme si cíle a postupně jsme rozvíjeli partu, kterou máme, i herní dovednosti. Myslím, že od začátku až po tuhle dobu, kdy spolu trávíme nějaký čas a známe se víc a víc, jsme se nesmírně posunuli - jak už po stránce toho kolektivu, více jsme se poznali a tvoříme jeden tým, který táhne za jeden provaz, tak po herní stránce, kde se na každém kempu posouváme dál a dál, řešíme herní principy a jsme na dobré cestě.

Jak moc vás mrzí, že se poslední dvě akce nekonaly podle plánu?
Je škoda, že se ty akce a soustředění nekonají, protože vidím, že na každé takové akci se posouváme dál. Když se to zruší, je to pro nás samozřejmě špatně. Ale máme dobrý tým, dobrou partu a doufám, že navážeme na výkony a práci z kempů a budeme úspěšní na mistrovství světa. 

Přestože teď jsou tréninky i zápasy v České republice zakázané, většina z užšího kádru juniorské reprezentace se vydala stejně jako vy do zahraničí. Myslíte, že to nakonec může být i plus?
Rozhodně si myslím, že nám ta situace paradoxně může pomoct. Na jednu stranu se nemůžeme vídat, na druhou je ale dobře, že hráči odchází do zahraničí, protože získají nové zkušenosti a herní styl, který mají Finové a Švédové, což nám může výrazně pomoci. Kdyby neodešli a zůstali v Česku, tak by jim to uškodilo. Když jdeme hromadně, tak věřím, že to pro nás bude plus a může nám to na mistrovství světa pomoci.

Obrázek