{{flash.get().title}}

{{flash.get().body}}

Obrázek


MARTINÁKOVÁ: CHCI KONČIT S POCITEM, ŽE JSEM NA VRCHOLU

Obrázek ke článku
18. 1. 2021

Smlouva na dobu neurčitou a následný konec. To je situace, kterou aktuálně prožívá Natálie Martináková. Stále ještě dvaadvacetiletá útočnice švýcarského celku Kloten-Dietlikon Jets a také české reprezentace před pár dny oznámila nečekaný konec, jenž nastane po této sezoně. Hlavním důvodem rozhodnutí jsou zdravotní komplikace. „V listopadu jsem podepsala velký kontrakt, a během několika týdnů se mi všechny plány zhroutily pod nohama,“ líčí.

Zdraví je jen jedno, o tom se přesvědčila v posledních měsících. „Loni v říjnu při zápasu s Zugem jsem si koleno podvrtla poprvé po hodně dlouhé době a nebylo to dobré. Vyřadilo mě to na tři týdny, měla jsem bolesti i při chůzi a omezovalo mě to docela dost i při práci,“ popisuje Martináková. Tyto problémy se u ní ale bohužel neobjevily poprvé, byly dlouhodobého charakteru. „S levým kolenem mám problémy od čtrnácti let, od té doby nebylo nikdy v ideálním stavu, což se podepsalo na tom, jak to v něm teď vypadá.“

A jak přesně to má s kolenem nyní? „Aktuálně je to mnohem lepší, musím ale pořád pracovat na svalech kolem kolene hodně intenzivně. Naštěstí jsem víceméně bez bolestí a v plném tréninku,“ přiznává. Mimo florbalovou halu je téměř bez omezení a čeká na plánovanou operaci, jež by se měla uskutečnit po sezoně. „V osobním životě mě to asi momentálně neomezuje, jen si musím pořád podkládat nohu, aby mě nezačala bolet. Horší je plánování operace a moje následná absence v práci. Momentálně to vypadá tak, že operace proběhne někdy na konci června, takže bych celé léto strávila rehabilitací a rekonvalescencí,“ vysvětluje.

Rozhodnutí o konci kariéry nebylo snadné, byť ví, že nezbytné ano. „Žádné velké rozhodování nikdy není jednoduché. Konzultovali jsme to s doktorem, ale jinak jsem nechtěla, aby moje rozhodnutí kdokoli ovlivňoval. Netrvalo mi to dlouho, ten stav je bohužel vážný a byla jsem šťastná už jen za to, že můžu dokončit aspoň tuto sezonu,“ tvrdí. Velkou oporou pro ni je okolí. „Lidi kolem byli hodně empatičtí, ať už Dietlikon nebo holky z reprezentace nebo kolegové a šéfové v práci, a za to jim všem děkuji.“

„U florbalu určitě chci zůstat. V tuhle chvíli mě nejvíc láká být zase rozhodčí, to mě vždycky hrozně bavilo.“ - Natálie Martináková

Před sebou tedy má už jen posledních pár měsíců a zápasů v pozici aktivní florbalistky. O to větší je její motivace pro zisk dalšího titulu. „Přesně tak, chci ukončit kariéru s pocitem, že končím na vrcholu,“ souhlasí. Navíc Dietlikonu, jenž patří mezi naprostou špičku v NLA, se zatím po lednovém restartu daří a drží se na čele tabulky. „Nálada je skvělá, všichni jsou motivovaní, obzvláště poté, co jsme přejeli Chur. Loni nás zastavila korona, ale doufejme, že letos se to zvládne dohrát a zvedneme nad hlavu ten krásný pohár,“ věří útočnice. „Holky v týmu mě hodně podporují, jsou tu pro mě a je na nich vidět, že je to ještě více motivovalo. Je to fakt hrozně hezké vidět, že cizince vzaly mezi sebe jako jednu ze svých a že jim na tom tolik záleží,“ dodává polichoceně.

Co se týče času po konci s hráčskou kariérou, o tom už má jasno. „Budoucnost mám tady ve Švýcarsku, jak osobní, tak profesní. Všechno jde podle plánu, možná i ještě lépe,“ říká. Z florbalového prostředí nechce zmizet. „U florbalu určitě chci zůstat. Příští sezonu si dám kompletně pauzu hlavně kvůli plastice, ale chci mít malinko odstup, než se rozhodnu, co bude dál. V tuhle chvíli mě nejvíc láká být zase rozhodčí, to mě vždycky hrozně bavilo.“

Vzpomínek ze sportu má spoustu. „Na titul s Dietlikonem. Na ostravský Champions Cup, ale taky na Neuchâtel. Všechny tyhle zážitky a zkušenosti mě nějakým způsobem poznamenaly, pomohly utvořit člověka, kterým dneska jsem. Nezměnila bych vůbec nic, žádné ze svých předešlých rozhodnutí. Každé jedno z nich mě dovedlo až sem, kde jsem naprosto šťastná. Všechno je, jak má, a mám štěstí, že ukončím kariéru zrovna tady, kde se o mě postarají i po konci na hřišti,“ uzavírá Martináková.

Obrázek