{{flash.get().title}}

{{flash.get().body}}

Obrázek


DÁNSKO. ZEMĚ, KDE NA SVOBODNÉ SYPOU PEPŘ A SKOŘICI

Obrázek ke článku
18. 11. 2020

Pátý díl série S florbalkou po světě nás zavede do Dánského království. Zcela rovinaté země, která v sobě skrývá místa jako například zámek Elsinor, známý z proslulé tragédie Hamlet. Kromě zajímavých míst a velkého množství jízdních kol zde však narazíte také na opravdu obrovské množství druhů piv. Na tomto díle spolupracoval hráč, trenér a také ligový rozhodčí Erik Demi, který v Dánsku žije již čtvrtým rokem a v rámci své bakalářské práce pracoval také pro dánskou florbalovou unii. ​

Ještě nedávno byla dánská nejvyšší florbalová soutěž jednotná pro deset týmů. Dva roky zpátky ale ligu rozdělili na dvě skupiny - západ a východ. „Pro kluby bylo finančně náročné cestovat z Jutského poloostrova na kodaňský ostrov a naopak. Proto to rozdělili,“ uvádí Erik Demi, jenž v Dánsku okusil hráčskou i trenérskou kariéru. V každé skupině je tedy pět až šest týmů a každý hraje s každým dvakrát. Základní část začíná na přelomu září a října a trvá do dubna, což se v ničem neliší od klasické sezony české. Od půlky srpna už se však v této zemi rozbíhají první zápasy Dánského poháru, ve kterém jsou narozdíl od tuzemského play-off systému protivníci nalosování v každém kole náhodně. Semifinále a finále se pak hrají v rámci final four turnaje, kde se během dvou dní na jednom místě rozhodne o vítězi mužské i ženské kategorie. 

Dosud tedy celý florbalový systém vypadal podobně jako ten český, odlišnosti ovšem přichází ve vyřazovacích bojích nejvyšší ligy. Po základní části totiž následuje Národní nástavba pro nejlepší tři týmy z každé skupiny. Ty spolu bojují o čtyři vstupenky do play-off a jak jste už podle počtu míst mohli vytušit, play-off začíná rovnou semifinálovými bitvami - ty se hrají na tři vítězné zápasy. Po nich pak následuje superfinále.

Naopak nejhorší dva týmy z každé skupiny bojují o svou záchranu v baráži, kde proti nim stojí nejlepší týmy z druhé nejvyšší dánské ligy. Těmito boji se pak rozhoduje o sestupu či postupu, což už je postup stejný, jako známe v našem prostředí.

Co je však na systému soutěží zvláštní, jsou zápasy dětských kategorií. „Ještě předchozí sezonu děti hrály normálně pět na pět na velkém hřišti, což byl opravdu nesmysl. Teď chtějí zavést systém jiný,“ popisuje Čech, jehož tatínek je napůl Albánec. 

Čeští ligoví florbalisté jsou jistě zvyklí na pořadatelskou službu, která v průběhu zápasu třeba rovná mantinely, v Dánsku je ale taková věc neznámá. „Něco takového tady není, hráči si mantinely rovnají sami,“  vysvětluje Demi. Znát je i absence podavačů míčků, jelikož v průběhu zápasu musí hráči mnohdy nahánět míček po celé hale, aby se mohlo znovu začít hrát.

Dánsko je proslavené svým pivem, což se promítá také do florbalu. A jak? „Když jsem začínal hrát za tým v druhé nejvyšší soutěži, tak se tradičně po každém tréninku v šatně otevřelo pivko. Vypili jsme jedno dvě pivka a šlo se domů,“ směje se bývalý český hráč, jež nyní v Dánsku působí jako ligový rozhodčí. „Když zápas probíhal v klidu a soupeř byl v pohodě, tak jsme si po zápase dávali pivko všichni dohromady. Takže to byla dost přátelská atmosféra,“ dodává spokojeně.

Skořici na tebe!

Příchod léta se slaví v mnoha zemích po celém světě, ani Dánsko v tomto není vyjímkou. Ve večerních hodinách 23. června se slaví svátek zvaný Sankt Hans aften. V překladu Svatojánská noc může v mnohém připomínat naše pálení čarodějnic. „Sejde se skupina lidí, většinou někde na pobřeží. Jako zvyk se pálí kupa dřeva, čarodějnice jim tam ale chybí,“ popisuje Demi z vlastní zkušenosti. Při této letní oslavě se také tradičně zpívá píseň zvaná Midsommervisen neboli píseň svatojánská.

Před magickým obdobím Vánoc se spouští sezona plná tzv. Julefrokost, což jsou v překladu vánoční večírky. „Probíhají od konce listopadu až do Vánoc ve všech klubech, rodinách a taky ve firmách,“ líčí dánský ligový rozhodčí. Během těchto večírků se schází rodina s přáteli a v průběhu jídla se popíjí tradiční snaps, což je panák silně alkoholického nápoje. Tradice říká, že první pozvedá sklenku alkoholu hostitel, který pití odstartuje slovem Skål! Na zdraví! Po vypití se sklenky odloží na stůl a nesmí se zvednout dřív, než hostitel znovu pozvedne tu svou. V oparu této odlehčené atmosféry se pak zpívají dánské vánoční koledy.

Pokud hledáte tradici, kterou snad nikde jinde nenajdete, zkuste se do Dánska vydat ve svých dvaceti pěti letech. Pokud jste v tomto věku totiž stále svobodní, pokryjí vás vaši dánští přátelé na ulici skořicí. Ve třiceti už snad bez manželky nebo manžela na ulici ani nevycházejte - skořici totiž v tomto věku nahradí pepř.

Bůček, omáčky a znovu bůček

Pokud si myslíte, že v Dánsku narazíte na odlehčenou kuchyni plnou lehkých pokrmů, pak vás musíme zklamat. „Dánská kuchyně mě moc nechytila, je totiž dost mastná a těžká. Hodně tady sázejí na omáčky a na vepřový bůček,“ šklebí se Demi. Jako první jsme totiž narazili na jídlo zvané frikadeller, neboli karbanátky z mletého masa. Sám o sobě už tak těžký pokrm se navíc smaží na vepřovém sádle, což žaludku citlivému na mastné věci moc nepomůže.

Další smažené jídlo nese název stegt flæsk med a obsahuje všechny výše zmíněné nevýhody dánské kuchyně. Je to totiž smažené vepřové břicho (bůček), které se po chvilce strávené na pánvi ještě dopéká v troubě. Tuk odkapaný během smažení masa na pánvi se navíc používá jako základ na omáčku, která se k tomuto jídlu podává. Ta je následně dochucena tradičním způsobem a na konci vaření se do ní přidává nasekaná petrželka - dánský název této omáčky je persillesovs.

Tradičním jídlem, které nesmí chybět na vánočním stole, jsou dánské obložené chlebíčky, tzv. smørrebrød. Základem tohoto chlebíčku je plátek tmavého chleba namazaného vrstvou másla, na kterou se potom klade spousta přísad. U nás jako tradiční oblohu většinou volíme šunku a sýr, v Dánsku ale sázejí spíše na mořské plody či ryby. Na chlebíčku můžete narazit také na maso a samozřejmě nesmí chybět nakládaná zelenina. Variací obložení je opravdu mnoho, základní jsou ale lososový či krevetový. „Ty chlebíčky jsem tady několikrát dokonce i dělal, moc mi chutnají,“ uvádí český hráč.

Abychom se nebavili jen o slaném jídle, musíme se zmínit také o pokrmu risalamande - v překladu dánský rýžový dezert. Tato pochoutka je asi tou nejtradičnější, kterou na vánočním jídelním stole můžete najít. Jedná se o rýžový nákyp s vanilkou a mandlemi, který je tradičně politý teplou třešňovou šťávou. V tomto dezertu se neukrývá pouze skvělá sladká chuť, ale také soutěž. Do jedné z misek, ve kterých je tento dezert podáván rodině, se totiž vloží mandle celá, a ten, kdo ji najde, pak dostane malý dárek.

Vynechat nesmíme ani tzv. Æbleskiver - jablečné plátky. „Je to něco jako koblihy, podává se to s marmeládou a uprostřed je plátek jablka,“ popisuje český florbalista tuto lahůdku. I tento pokrm se podává tradičně během vánočního období.

Je libo vánoční, velikonoční nebo lékořicové pivo?

Jak jsme již zmiňovali u kapitoly s florbalem, Dánové milují pivo. Patrné je to již na přirovnání „pije jako Dán“, které se v Česku běžně používá. „Místní docela dost holdují pivu, takže druhů je tady opravdu hodně. Na svátky dokonce vychází speciální edice,“ říká Demi. Dalo by se říci, že vánoční období každoročně startuje již první listopadový pátek představením nové kolekce vánočního piva - dánsky julebryg. Toto vánoční pivo má vyšší procento alkoholu než to klasické a výborně se tak hodí jako protipól k mastnému vánočnímu menu. Asi tou nejznámější značkou piva je v této zemi Tuborg, která tuto vánoční edici poprvé vypustila do světa roku 1981. Její originální design nabízí pohled na krásnou zasněženou krajinu. Populární je také Carlsberg.

Protože ale Vánoce nejsou jediným důležitým svátkem, vychází také kolekce velikonočního piva - dánsky påskebryg. V období barvení vajíček a hledání sladkostí se tak do prodejního řetězce zařazují také piva s kuřetem na etiketě. Autorem tohoto povedeného designového kousku je již zmíněná firma Tuborg, název tohoto piva je totiž Tuborg Påskebryg - jedná se o silný ležák s bílou pěnou. 

Pokud dáváte přednost odvážnějším chutím, i pro vás se v Dánsku něco najde. Holdujete-li například kombinaci lékořice a čokolády, vyzkoušejte pivo zvané To Øl Jule Mælk. Na první pohled vás zláká svou černou barvou a nádechem karamelu. Když ochutnáte, pocítíte zase hořkou čokoládu s lékořicí či sladké tóny lesního medu. Pro milovníky kávy zase Dánové vymysleli pivo zvané Mikkeller Beer Geek BrunchWeasel. Svou tmavou barvou a vůní pražených kávových zrn vás naláka na svou kávovo-čokoládovou chuť. Jako pivní kávový likér proto určitě stojí za ochutnání. Nakonec ještě zbývá pivo s chutí ovoce, na které v této zemi také nezapomněli. Jmenuje se Mikkeller Black Hole a uvnitř se skrývá příchuť sušených třešní a ostružin.

Napsat a vyslovit jsou dvě rozdílné věci

Dalo by se s nadsázkou říci, že tato kapitola vám osvětlí hned dva světové jazyky. Jazyk, kterým se zde budeme zabývat se totiž podobá tomu, kterým se mluví v zemi nacházející se na Skandinávském poloostrově - švédština to ale není. „Dánština a norština jsou skoro totožné, co se týče psané formy,“ uvádí český florbalista. Při vysvětlování tohoto jevu hned odhaluje tu nejtěžší věc, kterou tento jazyk skrývá. „Na dánštině je nejtěžší ta její mluvená podoba. Dán a Nor si rozumí. Dán a Švéd taky, ale Nor si se Švédem rozumí víc. Důvodem je právě ta mluvená forma jazyku,“ zamotává všem hlavu.

Abychom se ale vrátili k jazyku země, o které se v tomto článku bavíme, rozebereme si podrobněji onu zmíněnou záhadu dánské výslovnosti. Rozdíl mezi psanou a mluvenou formou je totiž patrný hned z jednoduchého příkladu. Jmenuji se se v dánštině píše jako jeg hedder, vyslovuje se ale jako jaj hyla. „Ze psané podoby se vlastně nevysloví skoro nic,“ uvádí Demi s úsměvem. Sám s tímto jazykem musel perně bojovat, čekaly na něj však další nástrahy. Tak jako u nás, i napříč Dánskem mají různé přízvuky. Ne nadarmo se proto říká, že si občas nerozumí ani Dánové mezi sebou.

Na rozdíl od výslovnosti je však gramatika dánštiny opravdu jednoduchá, což přiznává také náš respondent. „Slova se tady podle ženského a mužského rodu neskloňují. Co se týče časování, tak používají minulý, přítomný a budoucí čas, jak to známe my, ale změny ve slovech nejsou tak radikální jako v češtině,“ vysvětluje. Zádrhel však přichází také v tomto relativně jednoduchém jazykovém odvětví. V dánštině totiž používají dva členy, stejně jako třeba v angličtině. Narozdíl od ní ale dánština nezná žádná pravidla, podle kterých by se tyto členy používaly. „Člověk si prostě musí zapamatovat, kde se co používá,“ krčí Demi rameny.

Slovníček dánských frází od našeho respondenta Erika Demiho obsahuje opravdu zajímavě vypadající slůvka. Když už víme, že se slova čtou vlastně úplně jinak, než se píší, doplnili jsme do hranatých závorek také výslovnost: 

  • Ahoj - Hej, Hejsa [háj, hájse]
  • Jak se jmenuješ? - Hvad hedder du [uchem Čecha nepochytitelné]
  • Jak se máš? - Hvordan har du det / Hvordan går det [vurdan gor de]
  • Děkuji - Tak [tak]
  • Nashledanou - Hej hej / Farvel / Vi ses [vi sis]
  • Hraju florbal - Jeg spiller floorball [je spila florbol]
Hlučný soused? Vyřešte to sami

Na rozdíl od našeho státu je Dánsko konstituční monarchií, což znamená, že jim vládne královna. Obyvatelé zde hodně věří ve vládu, v jejímž čele se nachází další žena - premiérka. „Vláda tady do společnosti nijak moc nezasahuje. Policie například nepřijíždí k případu, dokud si to lidé jsou schopni vyřešit sami mezi sebou,“ odhaluje Demi zajímavý fakt. Pokud tedy máte v Dánsku problém s hlučným sousedem, máte v lehké nadsázce řečeno volnou ruku k tomu, abyste si to mezi sebou vyřešili. Policie se k takovým případům nevolá. Muži zákona tak vyjíždějí až k opravdu vážným případům.

Vláda věří ve společnost a naopak, což je viditelné také na aktuálním příkladu. „Když to srovnám s právě ​probíhající pandemickou situací, tak na začátku, kdy všechny státy vydávaly přísná opatření, Dánsko vydávalo pouze doporučení. Lidé tedy nebyli nuceni nic dodržovat, ale i tak to dodržovali,“ popisuje Čech z vlastní zkušenosti.   

Nejsi lepší než my!

Dalo by se opět s trochou nadsázky říci, že Dáni jsou o mnoho poslušnější než Češi. „Teď se krásně ukazuje, že tady lidé dodržují všechny zákony a nesnaží se je obcházet,“ uvádí Demi. Jako další příklad uvádí něco, co z pohledu rozhodčího moc dobře zná. „V Dánsku cítím k sobě jako k rozhodčímu přirozený respekt už od začátku utkání. V Česku je podle mě pohled na rozhodčího většinou negativní,“ dodává. Stejně jako například v Japonsku tady hráči k rozhodčímu vzhlížejí. Dost přesně se to ukazuje na věci, která se našemu respondentovi stávala při jeho začátcích docela často. „Když jsem tady začínal pískat, tak mi po zápasech chodili hráči děkovat za to, že jim to všechno vysvětluju a ukazuju,“ směje se nevěřícně. Těm, kteří začínají svou kariéru rozhodčího, tak na seznam vhodných zemí, kde začít, přibylo po Japonsku také Dánsko.

Tu nejpřesnější definici dánského národa zřejmě naleznete pod slovem Janteloven, což je souhrn nepsaných společenských pravidel. „Krásně to charakterizuje jejich mentalitu. Ve volném překladu je to něco jako nejsi lepší než my (jako společnost),“ dodává.

Podobně jako například ve Švédsku zde platí fakt, že Dánové mají svoji pevně danou a uzavřenou skupinu přátel. „Je hrozně těžké se do ní dostat. Na druhou stranu to platí i v Česku, kde cizinci těžko pronikají do naší komunity,“ popisuje dánský rozhodčí na první pohled asi ne moc viditelný fakt. Další věcí, kterou máme s tímto národem společnou, je smysl pro černý humor. „Kolikrát mi tady vyprávěli morbidní vtip a ještě se ujistili, že jsem s tím v pohodě,“ usmívá se Demi.

Tak jako ostatní ze skupiny severských států je i Dánsko národem odtažitých lidí. Existuje ale jedna charakteristická věc, která toto pravidlo zdánlivě naprosto vyvrací. „Často se stane, že na mě někdo v obchodě jen tak promluví, z ničeho nic. Když jsem ještě neuměl dánsky, tak mi bylo blbé jim říkat, že nerozumím a že musí anglicky. Někteří pak do angličtiny přepli, ale někteří zase mávli rukou stylem, že to byla stejně hovadina,“ směje se Čech nad tímto častým jevem.

Většina univerzit má v této zemi tzv. fredagsbar, v překladu páteční bar. Tento na první pohled obyčejný bar je však v něčem přece jenom odlišný. Je totiž vedený studenty a otevírá každý pátek. V uvolněné atmosféře, které se tradičně říká hygge - pohoda v obklopení přátel a rodiny -, si tady tak můžete koupit pár piv a pokecat se spolužáky i o něčem jiném, než pořád dokola řešit jen zkoušky.

Zelená daň - účinný způsob eliminace aut

Po delší době jsme narazili na zemi, která svými cenami průměrného Čecha neodstraší. „Základní potraviny v supermarketu stojí o trochu víc než u nás, ale není to nic hrozného,“ uvádí Demi žijící v Dánsku už čtyři roky. Pokud ale rádi chodíte do baru a restaurací, husí kůže vám z cen asi naskáče. „Kolikrát, když jsem viděl nápojový lístek, tak jsem si řekl, že čísla jsou úplně stejná jako v Česku, jen je to jiná měna. Tudíž se musí vynásobit třemi a půl,“ konstatuje. Neliší se přitom ani název měny, v Dánsku totiž platí také korunami.

Cena benzinu je sice o trochu vyšší, litr tady stojí v přepočtu asi 36 korun českých, nicméně už nic jako třeba mýtné řidiči platit nemusí. To, co ovšem ušetříte za mýtné, zaplatíte za auto, pokud si jej chcete pořídit. Platí tady totiž tzv. Zelená daň. „Když si někdo chce přivézt auto, které koupil mimo Dánsko, tak musí platit daň až 180 procent ceny toho daného auta,“ popisuje Čech docela zarážející dánský zákon. Pokud je někdo tak bohatý, že si auto přece jen koupí, musí ale každý půlrok platit již zmíněnou zelenou daň za to, že auto vlastní. Cena se pohybuje podle motorizace auta - od tří do čtyřiceti tisíc korun ročně. Důvod tohoto zákona je prostý - eliminace počtu aut v zemi. 

Cenově je ale v Dánsku asi jedno, jestli zvolíte dopravu osobní, nebo hromadnou - ceny vám totiž vyjdou přibližně podobné. „Měsíční lístek na MHD stojí kolem tisíce korun, což je dražší než u nás,“ hlásí český florbalista. 

Sportovní komplex v každé vesnici

Charakteristickým rysem dánského národa je samozřejmě jízda na kole. Souvisí to také s již zmíněnou zelenou daní a drahými auty. Hodně lidí proto vlastní jízdní kolo a používá ho jako základní typ dopravy. „Dost Dánů jezdí na kole také do práce,“ potvrzuje Demi.

Stejně jako v ostatních severských zemích lidé volí jako oblíbenou volnočasovou aktivitu pohyb v přírodě. Převažují tak procházky či běh, každý druh sportu je však vítaný. Podporu a oblíbenost pohybu jako takového vystihuje také fakt, že i v té nejmenší vesnici v této zemi naleznete sportovní halu. „Když jsem pískal mládež, tak jsem často dojížděl na zápasy do malých vesnic, které měly okolo dvou tisíc obyvatel. I tak ale v takové vesničce vždy stál obrovský sportovní komplex se dvěma halami,“ popisuje ligový rozhodčí.

Navíc takový florbal je státem podporovaná aktivita v rámci projektu Pohyb pro život, přestože v této zemi není extrémně známým sportem. „Hodně klubů také nabízí veřejnosti možnost si s nimi jen tak zahrát a zatrénovat. Je to takový známý projekt a jmenuje se Florbal pro všechny,“ uvádí Demi ze zkušenosti klubu, ve kterém působil jako trenér. Výhodné je to zejména proto, že kluby tak získávají do svých řad nové členy. Tam, kde členů mají dost, zase pořádají tréninky pro seniory starší šedesáti let. „Na jednu stranu je to super nápad, ale jako slabou stránku dánského florbalu vidím mládežnický florbal. Je tady totiž strašně málo mládežnických týmů,“ uvádí na oplátku. 

Národním sportem je pak pro Dány házená. Když jsme výše zmiňovali, že v každé vesnici stojí sportovní komplex, dodali jsme také, že uvnitř jsou haly dvě. Jedna z hracích ploch je totiž určena speciálně pro házenou, zatímco druhá slouží pro všechny ostatní sporty. Jedním z nich je badminton, který má v Dánsku také velké slovo. V celosvětovém žebříčku tohoto sportu se totiž obyvatelé této severské země drží na špici.

Přednost mají zkoušky praktické

Vysokou školu v Dánsku můžete studovat docela zajímavým způsobem. Nabízí totiž program, který se jmenuje Academic profession degree, trvá dva roky a můžete po něm buď pokračovat dál, nebo si změnit obor. „Například já jsem začal na dvouletém programu turismu. Po těch dvou letech jsem ale věděl, že mě to moc nebaví a přešel jsem na sportovní management. Změnil jsem u toho i školu, což je tady taky možné,“ popisuje Demi, jenž do Dánska odešel právě za vysokoškolským studiem. Na kterékoliv škole v Dánsku však platí, že je studium hodně zaměřeno na skupinové práce a případové studie. Tento fakt potvrzuje také způsob zkoušky, která často probíhá právě na této bázi. „Jednou jsme v rámci zkoušky zakládali fiktivní fotbalový profesionální klub. Bylo to zajímavé, ale kolikrát jsem si říkal, že bych se radši jen naučil skripta a napsal si test,“ uvádí.

V rámci své bakalářské praxe pak pracoval náš respondent pro dánskou florbalovou unii. „Dali mi za úkol, abych pracoval na pořádání letošní kvalifikace mistrovství světa mužů, takže jsem měl na starosti komunikaci se zúčastněnými týmy,“ popisuje Demi svou zajímavou praxi. Náplní jeho práce tedy bylo vykomunikovat s týmy jejich příjezd a odjezd a také je na dobu trvání kvalifikace někde ubytovat. „Potom jsem měl na starosti také návrh nového soutěžního systému v Dánsku. Mimo jiné jsem měl také domluvit spolupráci na tvorbě nového informačního systému. Hlavním bodem ale byla ta kvalifikace,“ dodává.

Dánská florbalová unie sídlí v Kodani a řídí celý národní florbalový systém, jelikož zde nemají žádné regionální kanceláře. Obrovské sídlo se stovkami pracovníků ale nečekejte. „Pracoval jsem v sekci administrace, tam pracuje pro celou unii šest lidí,“ popisuje Demi. „Jeden má na starosti celkově soutěže, druhý třeba komunikaci s rozhodčími, takže se to tak nějak celé odvíjí od jednotlivců,“ dodává překvapeně.

Kam vyrazit?
Møns Klint a Palmová pláž

V Dánsku se vám takřka nestane, že byste byli od moře dál než padesát kilometrů, ať se nacházíte kdekoliv. To je obrovská výhoda zejména v létě, které podle našeho respondenta opravdu stojí za to. „Léta tady jsou vážně nádherná. Proto doporučuji právě útes Møns Klint, který je opravdu moc hezký,“ uvádí český florbalista. Tento pobřežní útes se nachází na východě dánského ostrova Møn a je tvořen křídou. Kromě tohoto útesu však můžete navštívit také tzv. Palm Beach neboli palmovou pláž, která svým horkým pískem a krásnými palmami jistě odlehčí dny plné stresu. Pokud holdujete zbraním a vojenství, potěší vaše oko také samotný pohled na dánská pobřeží. Podél většiny z nich totiž jsou vidět původní bunkry z 2. světové války.

Christiánie 

Zajímavým místem v Dánsku je určitě také tzv. Christiania. Dalo by se říci, že se jedná o městský stát uprostřed Kodaně - dánského hlavního města. „Bylo to založeno kolem sedmdesátých let v rámci dánského hnutí hippies. A bylo to vlastně město s vlastními pravidly - neměli žádné daně a prodávali marihuanu a lehké drogy,“ popisuje Demi. Kromě těchto šílených zákonů zde platil také jeden zakazující motorová vozidla. Teď sice pravidla nejsou tak volná, nicméně oblíbená turistická oblast je to stále. Kromě pouličního umění zde můžete najít také graffiti.

Hrad Kronborg 

Tento krásný opevněný hrad najdete v dánském městě Helsingør. „Stojí u pobřeží. Když stojíte nahoře, vidíte jasně švédské město Helsingborg, které se nachází na druhé straně moře,“ uvádí Čech svůj vlastní zážitek z tohoto místa. Tento renesanční skvost se proslavil především svou nezastupitelnou rolí v proslulém Shakespearově dramatu Hamlet, kralevic dánský. V této hře se ale objevoval pod názvem Elsinore.

Mys Grenen

Toto turisty hojně navštěvované místo se nachází u města Skagen a jde o nejsevernější cíp Dánska. Popularitu si však nezískalo svou polohu, nýbrž jevem, který zde můžete pozorovat - je to totiž místo, kde se potkávají dvě moře. Nedaleko tohoto mysu se totiž střetávají proudy průlivů Kattegat a Skagerrak. Baltské a Severní moře se tedy v tomto místě střetávají, ale nevlévají se do sebe, protože mají opačné proudy. Prakticky do sebe tedy narážejí, což také způsobuje na obrázku viditelnou dvoubarevnost.

Obrázek