{{flash.get().title}}

{{flash.get().body}}

Obrázek


VE VÍTKOVICÍCH MÁM VELKÉ CÍLE, HLÁSÍ ČERSTVÝ INŽENÝR VÍTOVEC

Obrázek ke článku
16. 6. 2021

Deset let strávil v ostravském FBC, poté se vydal na štaci do pražského Tatranu a vyzkoušel také finský klub EräViikingit. Ondřej Vítovec se po dlouhých šesti letech vrací do Ostravy, nemíří však do svého domovského klubu, nýbrž o kousek vedle. Pětadvacetiletý florbalista bude totiž v nadcházející sezoně 2021/22 oblékat dres vítkovických rytířů.

Florbalový ročník 2019/2020 strávil Ondřej Vítovec ve finském klubu EräViikingit, poté se vrátil zpátky do střešovického Tatranu. Následně v Praze dokončil studia a coby čerstvý chemický inženýr se vydal z novou florbalovou štací do Vítkovic.

Od nové sezony nastoupíte v jednom z nejlepších českých superligových klubů, míříte totiž do ostravských Vítkovic. Co vás k přestupu vedlo?
Tady musím začít od začátku. Minulý rok jsem po přesunu zpět do Tatranu moc nevěděl, co budu hned po škole dělat. Během sezony jsem se stále přibližoval rozhodnutí zůstat v Praze a pokračovat v Tatranu. Říkal jsem si tedy, že bych v Praze rád nastoupil do práce, která mi bude stát za to a že se do Ostravy vrátím až za tři pět nebo deset let. A byl jsem si tímto rozhodnutím opravdu jistý, než nastal konec sezony.

Co se pak změnilo?
Začal jsem nad tím přemýšlet ze širší perspektivy. Potřeboval jsem najít co nejlepší kombinaci mezi prací, vrcholovým sportem a časem na to se občas socializovat (smích). Důležité je také zmínit, že mám rodinu v Ostravě a už dlouho jsem byl přesvědčený, že se tam chci v budoucnu vrátit. 

Takže jste nakonec zvolil to, co vám nabízelo tu nejlepší možnou kombinaci?
Ano, věřím totiž, že jsem touto volbou vybral to nejlepší. Přesun do Ostravy není florbalové rozhodnutí. I když se to některým lidem může zdát jako totální sci-fi, tak chci žít více v Ostravě. Odejít z Tatranu je pro mě těžké. Hodně mě mrzí opouštět tamní super kolektiv, protože mi klub za ty roky významně přirostl k srdci a bavilo mě to tam. Navíc tam dle mého názoru pro další léta roste velká síla. 

Po několika letech vás tedy čeká stěhování zpět do domovského města. Jak to, že jste nezvolil klub, ve kterém jste s florbalem začínal?
S klubem FBC Ostrava jsem byl v kontaktu také. Zahrát si s bráchou (Petr Vítovec – pozn. red.) mě pochopitelně lákalo, on sám se mě snažil tlačit do FBC, ale i přesto jsem si nakonec vybral Vítkovice. Stejně jako u rozhodování mezi Prahou a Ostravou jsem zde zvažoval celou řadu faktorů a určitě jsem se tak nerozhodl jen kvůli tomu, že jsou Vítkovice v posledních letech úspěšnější. 

S bratrem teď tedy budete v rámci ostravského derby nastupovat jako největší rivalové...
Nemyslím si, že bychom měli být nepřáteli. Jsem rád, že ho teď florbal baví a nevadí mi, že budeme hrát proti sobě. Také ještě není všem dnům konec.  

Vraťme se teď ale do vašeho nového působiště. Jak dlouho jste s Vítkovicemi jednal?
S Pavlem Brusem jsme v kontaktu už nějaký čas. Vždy ho zajímalo, jestli se náhodou někdy neplánuji vrátit. Bavili jsme se o tom i po této sezoně, což bylo v době, kdy jsme zrovna s přítelkyní silně zvažovali návrat. Takže jsem čekal jen na to, jak mi v Ostravě vyjde zaměstnání, které jsem chtěl. Když to vše klaplo, tak se z něčeho, co se zdálo ještě před dvěma měsíci nemožné, stala reálná věc.

ČTĚTE TAKÉ: Trenér Kettunen nominoval hráče na soustředění v Bratislavě

Jaké jsou hlavní cíle, kterých chcete v jednom z nejlepších českých klubů dosáhnout?
Vzhledem k vítkovickým každoročním ambicím jsou týmové cíle určitě vysoké. Doufám, že se zde teď na nějakou dobu usadím a pomůžu týmu získat další úspěchy. Konkurence je za mě ale pořád větší a větší, tudíž to bude těžké. Jsem však motivovaný udělat pro to maximum.

To byly mety týmové. Máte i nějaké individuální?
Ty jsou stejné jako loni, čili být zdravý a odehrát všechny zápasy. Problém, který mě trápil poslední tři roky (svalové zranění – pozn. red.), už je snad vyřešený. Herní cíle jsou se co nejdříve aklimatizovat na vítkovický florbal a, jak už jsem říkal, odvádět maximum. Také mám pár osobních cílů vzhledem k reprezentaci.

Když už o ní mluvíme, tak nedávno jste dostal pozvánku na reprezentační soustředění v Bratislavě. Co od něj očekáváte?
Jelikož jsem byl na poslední reprezentační akci skoro rok dozadu, tak se tam těším více než kdy jindy. I když jsou tato soustředění většinou hodně náročná, mám to rád. Dokonce si tentokrát zahrajeme se stále zlepšujícím se týmem Slováků, takže to určitě nebude nuda (úsměv). 

Odkloníme-li se pryč od florbalu, tak je nutné zmínit, že jste nedávno úspěšně dokončil studium na vysoké škole. Jak se cítíte, pane inženýre?
Minulý týden se mi podařilo projít inženýrskými státnicemi na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze a je to celkem úleva (smích)! Teď už mi začíná ten pracovní život, čehož se trochu bojím vzhledem k florbalu. Dostal jsem se ale do skvělé firmy v oboru chemického inženýrství, kde by mi měli v rámci florbalu vycházet vstříc, takže se na to těším.

Tabulka soutěže

​​

Obrázek