{{flash.get().title}}

{{flash.get().body}}

Obrázek


MÜCK: ATMOSFÉRA BYLA VÝBORNÁ. ŠEBESTA: JE TO PORCE ZKUŠENOSTÍ

Obrázek ke článku
17. 4. 2016

Český florbal poznal historicky teprve třetí mistry mužské nejvyšší soutěže. Stav utkání předvedl před závěrečným hvizdem několik veletočů. Chodov nejprve vedl, aby pak Vítkovice utkání otočily, když nakonec přeci jen zvítězil Chodov. Vítkovice tak nezískaly double, muži Chodova pomstili neúspěšné tažení žen za obhajobou.

Historicky první titul Chodovu vychytal teprve sedmnáctiletý brankář. Přitom ještě před šesti lety hrál za elévy městského rivala Bohemians. Jeho tým si v superfinále s Vítkovicemi nejprve vydobyl nadějné vedení, které však Vítkovice záhy překlopily na svou stranu. „V tu chvíli jsem nemyslel na nic. Stále jsem věřil, že to můžeme otočit. Důležité bylo, že jsme to v tu chvíli nevzdali a nakonec přeci jen otočili.“

Takový obrat potřebuje nějaký silný moment, který by povzbudil celý tým. „Důležitý byl moment, kdy jsme před koncem druhé třetiny snížili na rozdíl jednoho gólu a ve třetí třetině jsme potom využili jejich chyby.“

Zápas, kdy se týmy u vedení střídají, je emotivní nejen pro diváky, ale také pro samotné hráče. Mück ale zůstal v klidu a užíval si atmosféru vrcholového utkání. „Já to vůbec neřeším, pro mě bylo hlavní, že jsme to otočili. Zahrát si tu poprvé v životě pro mě bylo skvělé. Atmosféra tu byla výborná, taky padl divácký rekord, takže to byl super zážitek.“ A co si ze superfinále mladičký brankář odnese do dalších let? „Důležité pro mě bude, abych nezpychnul. Budu se snažit, abych v tom snažení pokračoval dál i do dalších sezón.“

Naději malého brankoviště dvakrát pomohl překonat Jan Šebesta. Nejprve nahrával na vyrovnávací branku a následně sám zvyšoval náskok Vítkovic na dvě branky. Jenže záhy o vedení Vítkovice přišly. „My jsme do toho zápasu nastoupili špatně. Prvních sedm osm minut jsme nebyli na nohách. Ale i ty dva první góly byly hodně o štěstí, že se to tam nějak odrazilo. My jsme chtěli hrát dál, byl to teprve začátek zápasu. Víme, že když dáme gól tak nás to hodně nabudí a dnešek toho byl důkazem, když jsme otočili na 4:2. Bohužel jsme to nedotáhli do vítězného konce.“

Po čtvrtém gólu se ale Vítkovický obrat zasekl. „Nás hodně mrzel třetí gól, protože to bylo zase nahození a my jsme si teoreticky dali vlastní gól. Je to nakoplo. Ožili na střídačce, šli do toho, stáhli to na dvě pětky a dali tam to nejlepší, co mají. Trochu nás stáhli a my jsme se toho lekli. Ale zase do třetí třetiny jsme nastoupili s náskokem. Čtvrtý gól jsem neviděl, prý to bylo sporné. Já jsem se na kostku nedíval. Zkrátka dal gól, a ten platil.“

Také Šebesta si z rozverného stavu utkání vrásky nedělal. „Já jsem hráč, který se může sám do sebe uzavřít a musím se sám naburcovat. Ale dneska to bylo v klidu. Cítil jsme se o hodně hůře v těch sedmých zápasech. Dnes v tom superfinále na jeden zápas jsem byl fakt v pohodě ať už hlavě, tak i fyzicky.“ Také Vítkovice si z dnešního utkání kromě stříbrných medailí odnesou něco navíc. „Je to velká zkušenost pro všechny hráče, ať už pro mě jako toho staršího, nebo pro ty mladší. Dá se hrát s kýmkoliv a možná jsme na to trochu doplatili. Celkově si z play-off bereme zkušenosti, protože hrát sedm zápasů jak ve čtvrtfinále, tak i semifinále je velká porce pro každého z nás.“

Tabulka soutěže

Obrázek